Televizní signál v novém standardu DVB-T2 přijímá 30 procent Čechů

Televizní signál v novém standardu DVB-T2 v současnosti přijímá kolem 30 procent diváků, tedy o pět procentních bodů více než loni. První velké oblasti začnou vypínat nynější vysílání DVB-T už za čtrnáct dní. Příjem DVB-T2 je v současnosti možný prostřednictvím takzvaných přechodových sítí, které vysílají paralelně se stávajícími vysílači DVB-T a pokrývají 99,6 procenta domácností. Po jejich vypnutí začnou vysílat regulérní sítě DVB-T2.

Podle průzkumu Nielsen Admosphere téměř 90 procent diváků o přechodu ví, více než polovina diváků tuší, kdy k němu dojde, 43 procent diváků je již na nový standard pozemního televizního vysílání připraveno, mají tedy televizor s DVB-T2 tunerem nebo příslušný set top box. Dalších zhruba 25 procent diváků deklaruje, že se pro nákup nových přijímačů rozhodne, až to bude nezbytně nutné.

Kvůli blížícímu se zahájení vypínání DVB-T sítí je patrné, že čeští diváci přechod ve zvýšené míře řeší. „Prodeje televizorů meziročně stouply o 150 procent, set top boxy jedenáctinásobně,“ uvádí aktuální data tisková mluvčí společnosti Datart Patricie Šedivá. Od začátku listopadu se zvýšil podíl prodaných zařízení v Praze z třetiny na polovinu ze všech prodaných zařízení v Česku. „V osatních regionech hlavní vlnu teprve očekáváme,“ dodala Šedivá.

Vypínání DVB-T začne 27. listopadu právě v Praze a středních Čechách. Z vysílačů Praha-město na Žižkově a Cukrák přestane v DVB-T vysílat Česká televize. Od začátku roku 2020 budou následovat další regiony. Za 56 dnů, konkrétně 8. ledna, bude také zahájeno vypínání stávajících DVB-T sítí, ve kterých vysílají komerční televizní stanice.

Přechod bude postupně pokračovat do 29. června, kdy budou vypnuty poslední DVB-T vysílače a bude uvolněno frekvenční pásmo 700 MHz pro mobilní operátory.

Platformu pozemního digitálního vysílání pro příjem televize v Česku využívá zhruba 60 procent domácností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...