Placené vysílání v DVB-T2? Podle komerčních televizí musí nejprve dávat ekonomicky smysl

Pro pozemní neboli terestrické vysílání je v Česku dosud příznačné, že je jeho příjem na rozdíl od kabelového nebo satelitního bezplatný. V současnosti ale probíhá přechod na nový standard DVB-T2, který opět otevírá otázku zavedení placené části vysílání, například programů ve vysokém rozlišení. Zatímco Česká televize, která už své kanály v HD kvalitě nabízí, na odborné konferenci Digimedia 2018 zpoplatnění odmítla, podle zástupců televizí Nova a Prima záleží na operátorech, jestli přijdou se smysluplnou nabídkou. Oba komerční subjekty každopádně s volně šířenými HD verzemi svých programů nepočítají.

„Placené vysílání v rámci nové digitální platformy je pro nás jako poskytovatele veřejné služby nezajímavá otázka,“ prohlásil generální ředitel České televize Petr Dvořák s tím, že ČT bude svůj signál a své programy divákům poskytovat tak jako dosud. „Vzhledem k tomu, že jsme financováni z veřejných zdrojů, tak nám nepřipadá fér, abychom produkt dál zpoplatňovali,“ vysvětlil Dvořák na konferenci postoj veřejnoprávní instituce.

Pokud vznikne technické řešení, které umožní volné a placené šíření nějakým způsobem zkoordinovat, tak podle Dvořáka bude ČT jako jeden z hlavních pilířů trhu účastníkem, ale v rámci duálního systému vysílání (veřejnoprávní a soukromé) bude nadále fungovat zdarma jako teď.

  • V současnosti jsou v Česku spuštěny tři přechodové sítě, které divákům po republice nabízí televizní programy v novém standardu DVB-T2. Ve výsledku ale mají existovat celoplošné sítě DVB-T2 celkem čtyři.
  • Druhou vlnu digitalizace, která přichází několik let po skončení analogového vysílání pozemních vysílačů, si vyžádalo uvolnění části vysílacího pásma, konkrétně 700 MHz, pro mobilní operátory, a to na základě mezinárodních dohod a rozhodnutí vlády.
  • DVB-T2 se standardem videoformátu HEVC snižuje množství přenášených dat. DVB-T2 tudíž proti nynější technologii umožňuje vysílání více programů na menším rozsahu frekvencí.
  • Česká televize spustila digitální pozemní vysílání v novém standardu koncem března a signálem už pokrývá podle teoretického modelu dostupnosti přes 99 procent území.
  • Vypínání stávajících vysílacích multiplexů DVB-T by mělo podle dosavadních předpokladů začít v listopadu 2019. Od května 2020 bude na celém území k dispozici pouze příjem DVB-T2.

Zástupci komerčních televizí Nova a Prima na konferenci sice odmítli, že s DVB-T2 nabídnou divákům své kanály volně ve vysokém rozlišení (tedy v HD kvalitě) tak jako Česká televize nabízí ty své už teď v přechodové sítí, ale pokud jde o možnost placeného vysílání v rámci pozemního vysílání, záleží podle nich spíš na operátorech.

„I v Česku může vzniknout placená platforma, pokud bude ekonomicky dávat smysl,“ uvedl generální ředitel FTV Prima Marek Singer. Upozorňuje ale, že placenou platformu provozuje vždy a všude na světě operátor, ne vysílatel. „Tady se teď otvírá nějaký prostor, patrně pro relativně velký počet potenciálních kanálů, takže se z mého pohledu otevírá pro operátory nový trh,“ poznamenal. „Pokud za mnou přijde kterýkoli operátor se zajímavou komerční nabídkou, zvážím ji,“ dodal.

„Záleží opravdu na tom, jestli operátor přijde s nějakým funkčním modelem,“ souhlasil technický ředitel TV Nova Josef Uher. „Pokud jde o placené kanály, my v nabídce placené kanály už máme – Nova Sport 1 a Nova Sport 2. Samozřejmě rádi bychom měli tyto placené kanály i v terestrickém vysílání,“ připustil Uher.

„V sousedním Německu se byznys model našel a terestrické vysílání tam roste, i když původně bylo na významném poklesu. S nástupem DVB-T2 se našel kombinovaný model, který znamenal velký nárůst. Spokojeni jsou jak diváci, tak operátor té platformy,“ nastínil Uher.

Singer pak upozorňuje, že sice se v této věci obrací pozornost na dvě největší komerční televize, ale přitom je poměrně široké portfolio placených kanálů, pro které je to příležitost navýšit distribuci. „To bych čekal, že bude první rozšíření nabídky,“ řekl.

Nahrávám video

Pozitivně nicméně vnímá například rakouský model, který na konferenci přiblížil výkonný ředitel rakouské společnosti IP Austria Walter Zinggl. Zatímco stanice v nízkém rozlišení jsou tam volně k dispozici, kanály ve vysokém rozlišení jsou šířeny kódovaně. K základnímu portfoliu kanálů v HD se dostanou plátci koncesionářského poplatku ORF, za kompletní nabídku pak zaplatí jedenáct eur měsíčně.

Zinggl pitom připomíná, že neexistuje nic jako bezplatná televize. „V komerčních televizích platí divák pozorností reklamě,“ uvedl, televize veřejné služby jsou pak placeny státem, nebo občany.

Je po placené TV v terestrickém vysílání zájem?

Martin Gebauer, ředitel Českých Radiokomunikací, které zajišťují vysílání pro komerční kanály v terestrické síti, ale upozorňuje, že v tuzemsku více než polovina obyvatel nechce platit za obsah. „Je otázka, jaká bude poptávka po placených kanálech a který operátor si na sebe vezme riziko, že v Česku zavede placenou variantu a které kanály do toho budou zahrnuty,“ uvedl.

Je podle něj důležité, aby ti, co vytvářejí produkt a prodávají, aby uvažovali v širších souvislostech. „I u velkých sportů v Americe, které šly cestou placené televize, je postupný trend, že se vrací do nějakého hybridního modelu. Protože v momentě, kdy ztratíte základnu lidí, kteří o tom mluví, tak se trh zmenšuje. Je to jenom pro vyvolené, není to obecná zábava a žádná z profesionálních lig nemá zájem, aby se tohle dělo,“ přiblížil.

Nahrávám video

Jedním ze zatím posledních kanálů, které vstoupily do DVB-T2, je Televize Seznam, která své začátky spojila s internetem. „Pozemní vysílání beru tak, že stále zacílí na zhruba polovinu trhu a tím pádem je to pro nás nezbytnost. Pro nás je televize další distribuční kanál k internetu, který je pro nás jasně primárním kanálem, a věřím, že vždycky bude,“ přiblížil místopředseda představenstva Seznam.cz Pavel Zima.

O placeném přístupu v pozemním vysílání neuvažují. „Příležitost to je, ale pro jiné hráče než pro Seznam. Dál pojedeme v modelu, kdy prodáváme reklamu, kterou pokryjeme veškeré náklady na obsah a distribuci. Nehodláme v tom nic měnit,“ prohlásil Zima.

Zpoždění technického plánu přechodu

Diskuse o možnosti placeného obsahu v pozemním vysílání by ale neměly zastínit skutečnost, že tuzemský televizní trh stále čeká na to, až bude schválen technický plán přechodu na DVB-T2. De facto to znamená, že ještě nejsou přesné termíny, kdy se bude v jednotlivých oblastech Česka vysílání ve starém formátu vypínat.

Aktuálně je v meziresortním připomínkovém řízení a ve finále o něm rozhoduje vláda. „Předpokládám, že schválen bude v létě,“ uvedl na konferenci ředitel odboru elektronických komunikací na ministerstvu průmyslu a obchodu Luděk Schneider.

Nahrávám video

Podle Dvořáka měl být plán k dispozici už před začátkem celého procesu. „Ale věřím, že schválení nebude nic bránit,“ uved. „Pořád si myslíme, že je ještě čas, aby vše dopadlo, jak je naplánováno. Doufáme, že technický plán bude schválen,“ doplnil Gebauer.

Pro diváky znamená přechod na DVB-T2 obměnu televizní techniky – buď pořízení nové televize, nebo set-top boxu pro novou normu.

Podle Gebauera v současnosti přijímá televizní vysílání v novém standardu DVB-T2 prostřednictvím pozemních vysílačů zhruba 22 procent domácností.

V současnosti je na trhu sedmnáct set televizních přijímačů a set-top boxů, které podporují DVB-T2. Je to zhruba 95 procent ze všech nabízených zařízení. 

  • Základním předpokladem je mít televizor (nebo k němu připojený set-top box) přizpůsobený standardu DVB-T2. V případě, že mají domácnosti svojí individuální anténu, stačí pak obvykle pro naladění přechodové sítě pouze zvolit volbu automatického ladění na svých televizních přijímačích. Ti, kdo bydlí v bytových domech a přijímají vysílání přes společné televizní antény (STA), musí prostřednictvím společenství vlastníků kontaktovat servisní firmu, která STA upraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 6 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 15 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 18 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.