Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) nezměnil své stanovisko, technologie čínské společnosti Huawei považuje nadále za bezpečnostní riziko. Úřad ve čtvrtek odeslal Huawei odpověď na dopis, v němž čínská firma požadovala zrušení nebo úpravu varování, které NÚKIB vydal v prosinci.
„Dnes v odpoledních hodinách odeslal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost odpověď na dopis společnosti Huawei. Jelikož jsme nezaznamenali žádné skutečnosti, které by nás vedly ke změně stanoviska obsaženého ve varování ze 17. prosince 2018, naše stanovisko je neměnné a varování zůstává i nadále v platnosti,“ uvedl ve čtvrtek Holý.
Huawei požadoval odpověď právě do čtvrtka. Její přijetí odpoledne potvrdila mluvčí firmy Magda Teresa Partyka. Společnost ji podle ní v současné době analyzuje a připravuje další kroky.
NÚKIB před používáním technologií čínských společností Huawei a ZTE varoval v prosinci. Hardware a software těchto firem označil za bezpečnostní riziko. Na základě varování úřadu Generální finanční ředitelství vyřadilo Huawei z veřejné zakázky za půl miliardy korun na vybudování portálu Moje daně.
Deník Právo uvedl, že zákaz používání technologií od čínských firem Huawei a ZTE vydalo také ministerstvo zdravotnictví.
Firma Huawei se proti varování NÚKIB ohradila, vystoupilo proti němu také čínské velvyslanectví.
Firma Huawei se v prosinci nechala slyšet, že pokud úřad varování nezruší či nezmění, je připravena bránit se i formou mezinárodní arbitráže.
Mediální zástupce Huawei Filip Matys již dříve pro agenturu ČTK sdělil, že dopis není ultimátem. Nehrozí podle něj, že by třeba Huawei omezila podporu svých technologií používaných v českých telefonních sítích.
Podle odborníka na arbitráže a poradce několika ministrů financí Radka Šnábla situace skutečně může vyústit až v arbitráž. „Jiná věc je, jestli má Huawei šanci vyhrát,“ dodal nedávno v pořadu Události, komentáře.
Šnábl upozornil, že NÚKIB je nezávislý úřad z „vnitřní“ perspektivy; z pohledu zvenčí je to však reprezentant České republiky. „Otázka stojí tak, zda úřad, který doporučení vydal, ho vydal pravdivě a oprávněně, protože existuje-li bezpečnostní riziko, potom takový nárok takřka není arbitrovatelný proti státu, protože ten má právo hájit své bezpečnostní zájmy,“ argumentoval.
Huawei se odvolává na dohodu z roku 2006 o podpoře a ochraně investic, kterou uzavřela Česká republika s Čínou: jakýkoliv spor mezi stranami této dohody týkající se výkladu nebo použití této dohody se má řešit v první řadě diplomatickou cestou, a pokud nebude takto ve lhůtě šesti měsíců vyřešen, pak na žádost jedné ze stran bude spor předložen ad hoc rozhodčímu soudu tří rozhodců.
Šnábl podotknul, že smlouva z roku 2006 je velmi neobvyklá. „Jestliže postavím fabriku a něco vyrábím – pak jsem investoval. Ale jestliže prodávám technologie, tak to je zboží. To za normálních okolností není chráněnou investicí. Tady v tom případě však ano,“ vysvětlil expert s tím, že smlouva počítá i se zabavováním majetku.
Huawei je podle Šnábla nepochybně oprávněná arbitráž zahájit. „To, o čem bude spor, nebo řeknu to takto, doufám, že by o tom byl z české strany spor, je, zda to, co Huawei dodává do České republiky, je tou smlouvou chráněno,“ uvedl.
Česká strana by podle Šnábla musela argumentovat, že Huawei porušuje bezpečnostní a ekonomické zájmy země a takovéto chování není smlouvou chráněno, protože nejde o vzájemnou obchodní spolupráci, ale o špionáž.
„Vycházíme-li z premisy, že úřad má pravdu, potom je potřeba to přiznat, nikoliv kličkovat, kdo je vláda, kdo je nezávislý úřad, kdo je Poslanecká sněmovna, prostě věříme našemu úřadu, věříme, že má kompetenci, a potom se v zásadě není čeho bát,“ dodal expert.
Varování kybernetického úřadu opakovaně kritizoval prezident Miloš Zeman a varoval před odvetou Číny vůči českým firmám. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by se kybernetická bezpečnost měla řešit na celoevropské úrovni. Bezpečnostní výhrady vůči Huawei zaznívají také v některých dalších evropských zemích i ve Spojených státech.
