Sucho letos napáchalo škody zemědělcům až za 11 miliard, budou chtít kompenzace

Sucho letos napáchalo škody v zemědělství za devět až 11 miliard Kč, odhaduje Agrární komora. Zemědělci budou podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska chtít odškodnění do 2,5 miliardy korun, aby pomoc byla ekvivalentní kompenzacím v Německu.

Největší škody budou podle Jandejska na obilovinách, pak u cukrové řepy, u chmele kvůli špatné kvalitě; škody jsou i na krmných plodinách. Zemědělci budou hlavně chtít, aby odškodnění bylo rychle, pokud možno do konce letošního roku, dodal Jandejsek.

Prezident Agrární komory uvedl, že dešťových srážek bylo málo a spadly v době, kdy úrodě již nepomohly. U obilovin tak podle něj bude pokles proti loňsku o zhruba 7,5 procenta, přičemž loňský rok byl podprůměrný.

Podle něj je peníze potřeba přerozdělovat pouze podnikům, které skutečně měly problémy. Kde sucho škodilo, by mělo být určeno mimo jiné na základě meteorologických šetření nebo portálu Intersucho, řekl prezident komory.

„Částka by se rozhodně neměla přerozdělovat plošně. Peníze by měly dostat podniky, jimž sucho zničilo přes třicet procent produkce,“ řekl Jandejsek. V některých regionech podle něj problémy nebyly vůbec, jinde jsou ale velké. „Problémy nejsou jenom u nás, ale i v Německu a Polsku,“ dodal.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je odškodnění zemědělců za sucho na ministru zemědělství Tomanovi. „Musí to být samozřejmě objektivní, to je na panu ministrovi,“ řekl k možnému odškodnění Babiš. Nutná je podle premiéra strategie boje proti suchu. „Musíme vymyslet dlouhodobou strategii ohledně vody, má to za úkol pan (ministr životního prostředí z ANO Richard) Brabec a pan Toman,“ doplnil premiér. 

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) je připraven se zemědělci jednat, zvažuje už nejvhodnější způsob vyplácení náhrad. „Uvažujeme o vypláceni náhrad za škody nad 30 procent, posuzovaných na základě jednotné a jednoduché metodiky ve spolupráci například s Českým hydrometeorologickým ústavem na úrovni jednotlivých katastrů tak, aby pomoc byla co nejrychlejší,“ řekl vedoucí tiskového oddělení ministerstva Václav Tampír.

Sucho se promítne i do cen krmiv

Jandejsek očekává, že poroste cena krmiv, což se následně promítne i do nákladů zemědělských podniků. Apeloval na zpracovatele a také obchodní řetězce, aby zvýšené náklady celé nepromítly do cen pro konečné spotřebitele. Nedostatek obilovin pro českou populaci však podle něj nehrozí, Česko standardně obilí vyváží.

Zatím podle něj nebyly vyplaceny ani kompenzace za loňské sucho, které způsobilo podle komory škody za 12 miliard korun – také zejména na obilovinách, olejninách, trvalých travních porostech a na kukuřici. Zemědělci nakonec zažádali o kompenzace za 1,16 miliardy korun.

Některým plodinám by mohlo pomoci ochlazení, které o víkendu se srážkami podle předpovědí dorazí. „Minimálně stres rostlin nebude tak výrazný,“ řekl bioklimatolog Miroslav Trnka.

Výnosy, které jsou ve většině případů horší než loni, se ale zřejmě už nezlepší. Například cukrová řepa by potřebovala hodně vody. „V některých regionech bude bohužel příliš málo vláhy na to, aby to cukrovka dohnala,“ podotkl bioklimatolog.

Ve středu bylo suchem postiženo 94 procent území Česka, což je letošní maximum. V sedmdesáti procentech republiky je sucho výjimečné či extrémní. Vyplývá to ze zprávy vědeckého týmu Intersucho. Současné srážky podle bioklimatologa Trnky situaci sice vylepší, nepomohou ale všude.

„Předpokládáme, že tento týden je takovým vrcholem letošního sucha, a doufáme, že se to o víkendu zlepší,“ uvedl Trnka. Déšť by měl podle něj přinést viditelné změny, zpočátku hlavně na jihu a východě Česka. „Trochu obavy ale máme o tu nejpostiženější část, tedy Vysočinu, východní a severní Čechy a část Středočeského kraje. Zatím to vypadá, že v těchto místech srážky příliš padat nebudou,“ podotkl.

Podle zprávy týmu Intersucho by půdě na doplnění vody nejvíce pomohl dlouhodobý mírný déšť. Přívalové srážky nebo bouřkové přeháňky situaci tolik nevylepší. „V této části roku ale takový déšť nemůžeme ani příliš čekat. Většina srážek v létě je právě z bouřek. Musíme tedy v podstatě pracovat s tím, co máme,“ dodal Trnka.

Sucho trápí i jiné části Evropy. Extrémně nízké srážkové úhrny by mohly mít například za následek masivní nedostatek krmiva pro hospodářská zvířata. Týká se to Francie, Británie, Německa nebo Švédska. Německá vláda dá kvůli poničené úrodě tamním zemědělcům odškodnění 150 až 170 milionů eur. Stejnou částkou přispějí jednotlivé spolkové země. Celkem tak zemědělci mohou dostat až 340 milionů eur (8,7 miliardy Kč).

Sucho monitorují i snímky ze satelitu

Velké dopady sucha hlásí například i 17 okresů, které v minulých letech s tímto jevem problém neměly. Vědci mají informace jak ze satelitních snímků, z nichž lze vyvodit kondici vegetace, tak mají hlášení přímo od zemědělců zpravodajů přímo z terénu, jichž je 194 v 64 okresech. Chybí tedy pouze 12 okresů.

„Podle respondentů se situace se zásobou půdní vláhy nadále zhoršuje a na většině území se potvrzují výsledky monitoringu kondice vegetace. Mapa dokládá, že došlo k propadu ve sklizni obilovin místy i o 40 procent proti obvyklým hodnotám,“ uvedl bioklimatolog Zdeněk Žalud z projektu Intersucho.

Sucho, často extrémní, hlásí respondenti poslední tři měsíce prakticky nepřetržitě. V povrchové vrstvě půdy se sucho projevuje nízkou vlhkostí, což je patrné zejména na střední a jižní Moravě a v Polabí. „Vysoký je počet okresů hlásících extrémní poškození porostů, jedná se stejně jako minulý týden o 17 okresů.

Nahrávám video
Sucho mají odvrátit i nové přehrady
Zdroj: ČT24

Významné škody způsobené suchem očekávají respondenti ve 30 okresech a v 15 pak škody středního rozsahu,“ doplnil Žalud. Stav na polích koresponduje i s predikcí výnosů plodin, s níž začali tvůrci Intersucha letos. Nyní lze vidět dramaticky zhoršený výhled výnosu cukrové řepy a kukuřice. Regionálně hlásí postižení suchem pěstitelé ovoce a vinné révy.

Problém mají i trvalé travní porosty. Kvůli tomu řadě zemědělců hrozí, že nebudou mít krmení pro zvířata, protože tráva po první seči už nevyrostla do požadovaného objemu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 14 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 16 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 20 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
22. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
22. 3. 2026

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
22. 3. 2026

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...