Sucho letos napáchalo škody zemědělcům až za 11 miliard, budou chtít kompenzace

Sucho letos napáchalo škody v zemědělství za devět až 11 miliard Kč, odhaduje Agrární komora. Zemědělci budou podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska chtít odškodnění do 2,5 miliardy korun, aby pomoc byla ekvivalentní kompenzacím v Německu.

Největší škody budou podle Jandejska na obilovinách, pak u cukrové řepy, u chmele kvůli špatné kvalitě; škody jsou i na krmných plodinách. Zemědělci budou hlavně chtít, aby odškodnění bylo rychle, pokud možno do konce letošního roku, dodal Jandejsek.

Prezident Agrární komory uvedl, že dešťových srážek bylo málo a spadly v době, kdy úrodě již nepomohly. U obilovin tak podle něj bude pokles proti loňsku o zhruba 7,5 procenta, přičemž loňský rok byl podprůměrný.

Podle něj je peníze potřeba přerozdělovat pouze podnikům, které skutečně měly problémy. Kde sucho škodilo, by mělo být určeno mimo jiné na základě meteorologických šetření nebo portálu Intersucho, řekl prezident komory.

„Částka by se rozhodně neměla přerozdělovat plošně. Peníze by měly dostat podniky, jimž sucho zničilo přes třicet procent produkce,“ řekl Jandejsek. V některých regionech podle něj problémy nebyly vůbec, jinde jsou ale velké. „Problémy nejsou jenom u nás, ale i v Německu a Polsku,“ dodal.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je odškodnění zemědělců za sucho na ministru zemědělství Tomanovi. „Musí to být samozřejmě objektivní, to je na panu ministrovi,“ řekl k možnému odškodnění Babiš. Nutná je podle premiéra strategie boje proti suchu. „Musíme vymyslet dlouhodobou strategii ohledně vody, má to za úkol pan (ministr životního prostředí z ANO Richard) Brabec a pan Toman,“ doplnil premiér. 

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) je připraven se zemědělci jednat, zvažuje už nejvhodnější způsob vyplácení náhrad. „Uvažujeme o vypláceni náhrad za škody nad 30 procent, posuzovaných na základě jednotné a jednoduché metodiky ve spolupráci například s Českým hydrometeorologickým ústavem na úrovni jednotlivých katastrů tak, aby pomoc byla co nejrychlejší,“ řekl vedoucí tiskového oddělení ministerstva Václav Tampír.

Sucho se promítne i do cen krmiv

Jandejsek očekává, že poroste cena krmiv, což se následně promítne i do nákladů zemědělských podniků. Apeloval na zpracovatele a také obchodní řetězce, aby zvýšené náklady celé nepromítly do cen pro konečné spotřebitele. Nedostatek obilovin pro českou populaci však podle něj nehrozí, Česko standardně obilí vyváží.

Zatím podle něj nebyly vyplaceny ani kompenzace za loňské sucho, které způsobilo podle komory škody za 12 miliard korun – také zejména na obilovinách, olejninách, trvalých travních porostech a na kukuřici. Zemědělci nakonec zažádali o kompenzace za 1,16 miliardy korun.

Některým plodinám by mohlo pomoci ochlazení, které o víkendu se srážkami podle předpovědí dorazí. „Minimálně stres rostlin nebude tak výrazný,“ řekl bioklimatolog Miroslav Trnka.

Výnosy, které jsou ve většině případů horší než loni, se ale zřejmě už nezlepší. Například cukrová řepa by potřebovala hodně vody. „V některých regionech bude bohužel příliš málo vláhy na to, aby to cukrovka dohnala,“ podotkl bioklimatolog.

Ve středu bylo suchem postiženo 94 procent území Česka, což je letošní maximum. V sedmdesáti procentech republiky je sucho výjimečné či extrémní. Vyplývá to ze zprávy vědeckého týmu Intersucho. Současné srážky podle bioklimatologa Trnky situaci sice vylepší, nepomohou ale všude.

„Předpokládáme, že tento týden je takovým vrcholem letošního sucha, a doufáme, že se to o víkendu zlepší,“ uvedl Trnka. Déšť by měl podle něj přinést viditelné změny, zpočátku hlavně na jihu a východě Česka. „Trochu obavy ale máme o tu nejpostiženější část, tedy Vysočinu, východní a severní Čechy a část Středočeského kraje. Zatím to vypadá, že v těchto místech srážky příliš padat nebudou,“ podotkl.

Podle zprávy týmu Intersucho by půdě na doplnění vody nejvíce pomohl dlouhodobý mírný déšť. Přívalové srážky nebo bouřkové přeháňky situaci tolik nevylepší. „V této části roku ale takový déšť nemůžeme ani příliš čekat. Většina srážek v létě je právě z bouřek. Musíme tedy v podstatě pracovat s tím, co máme,“ dodal Trnka.

Sucho trápí i jiné části Evropy. Extrémně nízké srážkové úhrny by mohly mít například za následek masivní nedostatek krmiva pro hospodářská zvířata. Týká se to Francie, Británie, Německa nebo Švédska. Německá vláda dá kvůli poničené úrodě tamním zemědělcům odškodnění 150 až 170 milionů eur. Stejnou částkou přispějí jednotlivé spolkové země. Celkem tak zemědělci mohou dostat až 340 milionů eur (8,7 miliardy Kč).

Sucho monitorují i snímky ze satelitu

Velké dopady sucha hlásí například i 17 okresů, které v minulých letech s tímto jevem problém neměly. Vědci mají informace jak ze satelitních snímků, z nichž lze vyvodit kondici vegetace, tak mají hlášení přímo od zemědělců zpravodajů přímo z terénu, jichž je 194 v 64 okresech. Chybí tedy pouze 12 okresů.

„Podle respondentů se situace se zásobou půdní vláhy nadále zhoršuje a na většině území se potvrzují výsledky monitoringu kondice vegetace. Mapa dokládá, že došlo k propadu ve sklizni obilovin místy i o 40 procent proti obvyklým hodnotám,“ uvedl bioklimatolog Zdeněk Žalud z projektu Intersucho.

Sucho, často extrémní, hlásí respondenti poslední tři měsíce prakticky nepřetržitě. V povrchové vrstvě půdy se sucho projevuje nízkou vlhkostí, což je patrné zejména na střední a jižní Moravě a v Polabí. „Vysoký je počet okresů hlásících extrémní poškození porostů, jedná se stejně jako minulý týden o 17 okresů.

Nahrávám video
Sucho mají odvrátit i nové přehrady
Zdroj: ČT24

Významné škody způsobené suchem očekávají respondenti ve 30 okresech a v 15 pak škody středního rozsahu,“ doplnil Žalud. Stav na polích koresponduje i s predikcí výnosů plodin, s níž začali tvůrci Intersucha letos. Nyní lze vidět dramaticky zhoršený výhled výnosu cukrové řepy a kukuřice. Regionálně hlásí postižení suchem pěstitelé ovoce a vinné révy.

Problém mají i trvalé travní porosty. Kvůli tomu řadě zemědělců hrozí, že nebudou mít krmení pro zvířata, protože tráva po první seči už nevyrostla do požadovaného objemu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
před 3 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 18 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026
Načítání...