Státní dluh Česka překročil dva biliony korun

Státní dluh České republiky stoupl v pololetí o 516,7 miliardy na 2,16 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Je tak nejvyšší od vzniku České republiky.

Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu, který sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila ze 40 na 500 miliard korun.

Dalším důvodem je snaha ministerstva získat peníze na splátky dříve vydaných dluhopisů, které se uskuteční ve druhém pololetí. 

Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 201 700 korun.

V červnové aktualizaci Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2020 resort uvedl, že státní dluh by měl na konci letošního roku činit zhruba 2,12 bilionu korun.

Na to již dříve ministerstvo upozornilo při předložení návrhu na zvýšení schodku rozpočtu na 500 miliard korun. Tento týden novelu zákona o státním rozpočtu podepsal prezident Miloš Zeman.

Pokryto je 77 procent dluhu

Úřad dále informoval, že má nyní pokryto 77 procent prostředků v korunách, které bude letos potřebovat na financování dluhu. Jde tak o 533 miliard korun. Průměrný výnos prodaných dluhopisů podle činí 1,15 procenta ročně.

„MInisterstvo v prvním pololetí vydalo dlouhodobé dluhopisy především na krytí krizového schodku státního rozpočtu a na pokrytí splátek, z nichž většina je až v druhém pololetí. Tyto splátky budou zhruba 158,5 miliardy korun. I díky tomu očekáváme, že dojde jak k poklesu absolutní výše dluhu, tak že relativní zadlužení vůči HDP na konci roku nebude vyšší než v roce 2013, kdy bylo zadlužení České republiky nejvyšší,“ uvedl resort.

Vývoj státního dluhu
Zdroj: MF ČR

Letos byly poprvé prodány dluhopisy v eurech

Ministerstvo financí tento týden po roce opět vstoupilo na eurový dluhopisový trh, když ve středeční aukci umístilo na trh novou emisi eurového státního dluhopisu vydávaného na domácím trhu podle českého práva.

„Na základě předchozích indikací oslovených účastníků trhu byla splatnost vydávaného eurodluhopisu stanovena na červenec 2027 tak, aby došlo k maximálnímu využití současných příznivých tržních podmínek a bylo dosaženo záporného aukčního výnosu. Ministerstvo financí plánovalo vydání tohoto dluhopisu již v průběhu prvního pololetí tohoto roku, avšak v důsledku reakce finančních trhů na pandemické šíření nového typu koronaviru se rozhodlo tuto emisi odložit,“ uvádí tisková zpráva resortu. 

Ministerstvo tak prodalo dluhopisy v eurech za 300 milionů eur (zhruba osm miliard korun). Investoři chtěli koupit dluhopisy za více než miliardu eur, vysoký zájem tak snížil výnos dluhopisů do záporných hodnot (to znamená, že někteří investoři jsou ochotní platit za to, že Česku půjčují - k této situaci v nedávné minulosti již několikrát došlo). Vyplývá to z údajů na internetových stránkách České národní banky. 

Zájem investorů o státní dluhopisy vydávané ministerstvem financí z předchozích měsíců tak trvá. Úřad zvýšil prodeje dluhopisů díky zatím příznivé situaci na finančních trzích. 

  • Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 11 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 19 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 21 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 23 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
27. 4. 2026

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
27. 4. 2026Aktualizováno27. 4. 2026
Načítání...