Stát hospodařil v lednu se schodkem osmi miliard. Poprvé od roku 2003 skončil v minusu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo letos v lednu ve schodku osm miliard korun. Loni v lednu byl přebytek 8,8 miliardy korun, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Státní rozpočet vykázal schodek v lednu poprvé od roku 2003, kdy dosáhl 10,4 miliardy.

Dokonce i během let, kdy česká ekonomika pociťovala neblahý efekt světové finanční krize, dopadalo lednové hospodaření státní kasy lépe než to letošní, poznamenal hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. 

„Důvodem nepříznivého výsledku lednového hospodaření je jednak pomalejší náběh některých opatření vedoucích ke zvýšení příjmu státní kasy, například zvýšení spotřební daně z tabáku. Zároveň však roli hraje zpomalování české ekonomiky. Vláda přece jenom sestavovala rozpočet s optimističtější vidinou vývoje české ekonomiky, než jaký ve skutečnosti je a podle všeho i bude,“ doplnil Kovanda. 

Ministerstvo hlásí zpomalování

I přes zpomalování dynamiky mezd a platů v ekonomice zůstaly nejdynamičtěji rostoucími daňovými příjmy daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení, uvedl resort. 

Polevující růst ekonomiky se podle něho zatím v meziročním srovnání inkasa daně z přidané hodnoty neprojevil. „Inkaso této daně bylo pozitivně ovlivněno vyšším počtem pracovních dnů, ovšem tlumené snížením sazby daně na pravidelnou hromadnou dopravu od loňského února. Plnění rozpočtu je u této daně oproti minulému roku zatím mírně nižší, protože ještě nenabyla účinnosti novela daňového řádu (zhruba pět procent rozpočtované částky).“ Výsledek rozpočtu byl ovlivněn platbami do rozpočtu EU, meziročně vyššími platbami do Státního fondu dopravní infrastruktury nebo růstem platů učitelů a důchodů, doplnil úřad. 

„I v lednu 2020 dynamicky roste většina daňových titulů. DPH meziročně vzrostlo o 5,6 procenta, daň z příjmů fyzických osob o 11 procent, sociální pojistné o 5,5 procenta. Na výdajové straně byl výsledek ovlivněn platbou do rozpočtu EU i za únor, a to ve výši čtyři miliardy korun, která v loňském lednu neproběhla,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Skeptičtí ekonomové

Kovanda také připomněl další, neočekávatelné ohrožení státní kasy: šíření koronavirové nákazy, které zatím ochromuje zejména čínskou ekonomiku. I bez dalšího šíření nákazy je třeba podle ekonoma počítat s tím, že státní rozpočet ČR letos vykáže schodek čítající zhruba 50 miliard korun. „Pokud se bude nákaza šířit výrazněji, a dokonce i do Evropy, letošní růst české ekonomiky zpomalí pod dvě procenta. V takovém případě by schodek státního rozpočtu převyšoval padesát miliard korun. Rozpočet přitom letos počítá se schodkem čtyřiceti miliard“.  

Ekonom Komerční banky František Táborský uvedl, že první letošní statistika státního rozpočtu potvrdila prognózu zhoršující se fiskální kondice pro tento rok. „Některé odhady daňových příjmů se nám zdají nadhodnocené v čele se zvýšenými daňovými sazbami v rámci tzv. daňového balíčku,“ dodal. „Celkově očekáváme, že se deficit státního rozpočtu dále zhorší na 60 miliard korun,“ odhadl letošní vývoj. 

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová uvedla v nedělních Otázkách Václava Moravce, že pravděpodobnost korekce hospodářského růstu ČR směrem dolů – ve srovnání s plánem státního rozpočtu na letošní rok – vidí jako poměrně vysokou. A to nejen kvůli dopadům koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 8 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 9 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 14 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...