Na podzim by měla být představena Národní hospodářská strategie, která má například ukazovat změny ve struktuře energetiky či dopravy až do roku 2030, uvedl ve středu ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO). Strategie vzniká ve spolupráci s Národní ekonomickou radou vlády (NERV). Činnost tohoto expertního týmu, který pracoval už v letech 2009 až 2013 při finanční krizi, byla letos v dubnu obnovena. Věnuje se například konkurenceschopnosti českého hospodářství a připravuje doporučení u strategických dokumentů. Má 17 členů.
Stát chystá Národní hospodářskou strategii do roku 2030. Měla by být předložena na podzim
Brífink Národní ekonomické rady vlády (zdroj: ČT24)
Chystaná strategie se zaměří na využití 182 miliard z fondu obnovy Evropské unie. Podle vicepremiéra Havlíčka je už ze 70 procent hotova. Její součástí bude Národní investiční plán. Zároveň má dokument obsahovat i klimatické cíle, ke kterým se Česko v EU zavázalo. Na podzim má být strategie předložena vládě i opozici. Země by mohla začít čerpat evropské peníze příští rok v létě, domnívá se vicepremiér.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zmínil, že se stát musí připravit na negativní dopady, které zasáhnou automobilový průmysl. Ten přitom představuje zhruba 11 procent hrubého domácího produktu Česka a přes 20 procent jeho exportu.
Havlíček má nejpozději do konce září představit program reforem, které pak Česko předloží Bruselu ke schválení, uvedl premiér. Tak by mělo získat peníze z evropského fondu obnovy, který byl zeměmi Unie schválen v úterý. Peníze získané z EU chce premiér využít zejména na digitalizaci, vzdělávání, péči o děti, zdravotnictví – nákup přístrojů a zlepšení zdravotní péče – i ke zvýšení energetické účinnosti. Chce také urychlit čerpání z evropských fondů.
„V dané situaci má smysl podniknout investice i za cenu zadlužení a nasměrování prostředků do prorůstových oblastí,“ uvedl v souvislosti s přípravou strategie člen NERVu a šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš.
Členové NERVu zároveň informovali o možnostech ohledně oživení ekonomiky v podobě podpory nezaměstnanosti a soukromé spotřeby. Navrhují mimo jiné podporu nízkopříjmových skupin například rozšířením okruhu rodin, které mají nárok na přídavek na dítě. Dále by měli lidé, kteří kvůli pandemii přišli o práci, získat podporu pro možnou rekvalifikaci. Zároveň by měl být v ekonomice dlouhodobě ukotven zákonem takzvaný kurzarbeit.
Mezi další návrhy členové NERVu zařadili také možné změny zákonů kvůli daňovému zvýhodnění firemních investic. Mohly by se tak zvýšit limity odpisů, jedná se i o zkrácení odpisového období nebo zavedení mimořádných odpisů majetku. „Diskutujeme nad rekapitalizací podniků a pravidel, která ji mají doprovázet,“ řekl člen NERVu a generální ředitel Komeční banky Jan Juchelka. Až podle něj české podniky vyřeší nedostatek likvidity a budou chtít dále rozvíjet podnikání, každé nově příchozí peníze budou potřebovat ochranu, aby navnadily investory, uvedl.
Vláda podle Beneše zajistila dostatečná opatření k zabezpečení likvidity firem. Nyní by měl podle něj vzniknout report o čerpání pomoci. Důležité je připravit se na další měsíce, protože nejtěžší období je teprve před námi, uvedl.
Proč byl poradní orgán obnoven
K úkolům NERVu patří například vyhodnotit funkčnost nastavených záchranných opatření vlády vzhledem k pandemii koronaviru. Na tomto základě navrhuje opatření, která je možné uskutečnit při přípravě rozpočtu na rok 2021 s výhledem na roky 2022 a 2023.
Činnost expertního týmu, v němž jsou zastoupeni například představitelé finančního sektoru a zaměstnavatelů a také nezávislí ekonomové, je v gesci vicepremiéra, ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka.
„NERV bude mít za úkol identifikovat problémy ve fungování ekonomiky veřejného sektoru, v konkurenceschopnosti české ekonomiky a připraví doporučení u strategických dokumentů, zejména Hospodářské strategie ČR, založené na dlouho budované vizi Česká republika – země pro budoucnost,“ uvedl v dubnu Havlíček.
„Hospodářská politika musí být řízena z jednoho místa, z vlády. Ale bude mít řadu pracovních skupin,“ dodal tehdy vicepremiér.
Senát o rozpočtové strategii a zadlužení
Senát ve středu odsouhlasil rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na léta 2021–2023 a Konvergenční program České republiky. Zároveň však podle svého usnesení důrazně upozornil ministerstvo financí, že podle zjištění Národní rozpočtové rady by v případě zachování současného nastavení daňových a výdajových politik stát prolomil hranici dluhové brzdy v roce 2043. A pokud by byl vyčerpán uvolněný limit strukturálního salda, míra zadlužení by na konci roku 2023 vzrostla na 43,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však podotkla, že vůbec není jisté, zda stát tento limit vyčerpá.
Při překonání zákonem stanovené dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Předpokládá to již dříve schválený zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který takzvanou dluhovou brzdu zavádí.
Ministryně Schillerová před senátory řekla, že sám resort na aspekty dlouhodobé udržitelnosti upozorňuje. Poukazovala na to, že Česko vychází z nízké úrovně zadlužení a že v roce 2013 byl poměr veřejného dluhu k HDP vyšší než 40 procent, kam by se měl podle konvergenčního programu dostat v příštím roce.