Vláda znovu nejméně o rok odkládá snížení daní a odvodů pro víc než pět milionů lidí. Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi řekl, že kabinet chce zrušit superhrubou mzdu až v roce 2021. V příštím roce si podle něj kabinet výpadek v rozpočtových příjmech dovolit nemůže. Společně s tím plánují ministři další změny v daních a odvodech pro všechny pracující.
„Já to spíš vidím až na 2021, protože ten rozpočet 2020 samozřejmě bude napjatý, ale určitě to chceme předložit v rámci období této vlády,“ vysvětluje premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Vláda má v příštím roce jiné priority. Místo snížení přímých daní například hodlá znovu výrazně zvýšit důchody a počítá i s růstem platů učitelů nebo rodičovského příspěvku. O zrušení superhrubé mzdy od letošního roku přitom ministerstvo financí mluvilo ještě loni v zimě. Tehdejší menšinová jednobarevná vláda ale pro návrh nenašla podporu ve sněmovně. Odklad největší daňové reformy od roku 2008 kritizuje část opozice.
- Zaměstnanec, jehož hrubá mzda činí 25 tisíc korun, dnes platí 15procentní daň ne z této hrubé mzdy, ale ze sumy, která je o třetinu vyšší – patnáctiprocentní daň, kterou platí, se vypočítává z částky 33 500 korun. Háček je totiž v tom, že platí i daň z pojistného, které za něj odvádí zaměstnavatel (to je oněch 8500 korun navíc). Tím se ale daň vyšplhá na více než 20,1 procenta z hrubé mzdy.
Už když se před rokem stěhovala Alena Schillerová (za ANO) z kanceláře náměstkyně do kanceláře ministryně financí, měla o svých prioritách jasno – mezi ty nejdůležitější patřila právě největší daňová reforma od roku 2008. „Chceme zrušit superhrubou mzdu, protože to je něco, o čem se pořád mluví, všichni to kritizují a nikdo zatím nenašel odvahu, aby to zrušil,“ řekla Schillerová 14. prosince 2017.
A ministerstvo financí předložilo návrh na zrušení superhrubé mzdy a související snížení přímých daní už loni v únoru. Kvůli zákonu by přišly veřejné rozpočty o víc než 22 miliard korun. A i proto ministryně ani po 13 měsících ve funkci nenašla pro svůj plán politickou podporu. Ještě v září mluvila o snížení daní od ledna 2020.
Premiér teď odsunul termín na rok 2021. „Je to určitě závazek, ke kterému jsme se zavázali, ale bezesporu má rozpočtové dopady, to víme. V tuto chvíli vedeme velice intenzivní jednání a nejsme dohodnutí ještě na konkrétním postupu, tím pádem ani termínu,“ vysvětlila Schillerová.
Spolu se zrušením superhrubé mzdy chtělo ministerstvo financí snížit i daň z příjmu. Přepočteno na hrubou mzdu by klesla z 20 na 19 procent. Tím pádem by lidem vzrostly výplaty. Třeba člověk s měsíční mzdou 20 tisíc by na reformě vydělal 220 korun, zaměstnanec s platem 30 tisíc 330 korun. A i toto snížení přímých daní teď vláda kvůli jiným prioritám znovu odložila.
„Nechtějí, aby lidé měli více peněz tím, že se jim sníží daně, ale naopak chtějí o všem rozhodovat, rozdělovat a vymýšlet, co bude mít kdo v uvozovkách zadarmo,“ řekl předseda ODS Petr Fiala.
Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) připomíná, že superhrubá mzda měla podle návrhu bývalé vlády Petra Nečase skončit už lednu 2015. To se ale nestalo. „Kdyby tenkrát vláda nezrušila naše zákony, už by superhrubá mzda nebyla a bylo by nižší DPH,“ řekl .
„Je to skutečně pětiletá historie. V tuto chvíli další odklad už působí trapně,“ míní ekonomický expert KSČM a poslanec Jiří Dolejš.
Vládní ČSSD chce spíš zvýšit daně korporacím
Naopak vládní ČSSD posunutí termínu nevadí. Místo toho chce mluvit o vyšším zdanění některých korporací. „My jsme hovořili už v těch koaličních vyjednáváních například o bankovní dani, o tom, jak zastavit ten odliv peněz, to je přes 250 miliard ročně do zahraničí,“ upozornil vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.
Bankovní daň nebo vyšší daně pro firmy ale premiér Babiš odmítá. Koaliční jednání o tomto tématu proběhnou v příštích týdnech.
- Zákon rušící superhrubou mzdu počítá i s nižšími odvody živnostníků, kteří na rozdíl od zaměstnanců daň ze superhrubé mzdy neplatí.
- Živnostníci by sice nově zaplatili daň z příjmu 19 procent – dnes je to 15 procent – podle navržené reformy by jim ale klesl daňový základ i pojistné – a tím i celkové odvody. Třeba podnikatel s měsíčním hrubým příjmem 50 tisíc a výdajovým paušálem 40 procent by na odvodech ušetřil téměř 450 korun. Živnostníkovi s hrubým příjmem 80 tisíc a výdajovým paušálem 60 procent by pak zůstalo navíc přes tři tisíce měsíčně.
- Z veřejných rozpočtů by kvůli nižším odvodům zaměstnanců a živnostníků celkem vypadlo víc než 22 miliard korun. Z toho by stát přišel o 15 miliard, obce a kraje pak o sedm miliard. A právě tyto peníze by v případě prosazení daňové reformy nově zůstaly na účtech a v peněženkách lidí.
