Slovenským automobilkám svítí varovná kontrolka, píše Reuters

Když David dostal práci u montážní linky bratislavského závodu automobilky Volkswagen, kolegové mu blahopřáli, že se mu podařilo zajistit si dobře placenou práci, ve které může zůstat až do důchodu. Už po dvou letech ale patří mezi tři tisíce zaměstnanců, kteří byli z továrny na auta Volkswagen Touareg a Porsche Cayenne propuštěni v rámci série rušení pracovních míst. Na Slovensku, které je největším světovým výrobcem aut v přepočtu na obyvatele, taková zpráva způsobila šok.

„Všichni mí kolegové říkali, že se nemám čeho bát. Že když si zvyknu na pracovní zátěž a pracovní tempo, mzda se mi bude postupně zvyšovat a já budu mít stabilní práci až do důchodu,“ řekl agentuře Reuters David, který odmítl zveřejnit své příjmení. „A najednou mi telefonovali z lidských zdrojů a já zjistil, že jsem propuštěn.“

Rušení pracovních míst v továrně, která je největším soukromým zaměstnavatelem na Slovensku, upozorňuje na problémy, jimž tato země čelí, pokud chce tempo v automobilovém sektoru udržet. Odvětví se na celkovém ročním hrubém domácím produktu Slovenska podílí asi 12 procenty a je v něm více než jedno z každých deseti pracovních míst na Slovensku.

Konkurence levnějších zemí jihovýchodní Evropy, přesun k elektrickým vozům a globální obchodní napětí patří mezi problémy, kterým tento malý středoevropský národ čelí v době, kdy výrobci aut zvažují, kam v budoucnosti umístí své výrobní linky. Samotný Volkswagen uvažuje o výstavbě nového závodu ve východní Evropě, a jako o nejpravděpodobnějších místech pro novou továrnu se mluví o Bulharsku, Srbsku a Turecku.

David sice našel místo v jiné automobilce, propouštění v bratislavském závodě, který vyrábí také vozy Audi Q7 a Q8, však uvádí vládu do stavu pohotovosti. „Když použijeme automobilovou metaforu, vidíme varovnou kontrolku, kdy ještě nemusíme s autem na generální opravu,“ řekl agentuře Reuters ministr hospodářství Peter Žiga. „V automobilovém sektoru pracuje 300 tisíc lidí (přímo a nepřímo). Pokud by se s nimi něco stalo, bylo by to vážné.“

I pro odbory začíná být prioritní stabilita pracovních míst

Nejistota dokonce přiměla odbory, které dříve tlačily na silný růst mezd, aby změnily přístup. „V tuto chvíli se nezaměřujeme na mzdy, prioritou je stabilita pracovních míst,“ řekl agentuře Reuters šéf odborů Volkswagenu Zoroslav Smolinký. „Musíme přečkat horší časy a počkat na časy lepší.“

S cílem posílit automobilový průmysl, který se na celkové průmyslové výrobě na Slovensku podílí 44 procenty a na vývozu 40 procenty, schválila vláda pobídky na zvýšení prodeje elektrických aut a oznámila daňové úlevy až do výše 200 procent z částky investované do výzkumu a vývoje. Současně však snahy o zvýšení minimální mzdy a růst příplatků za noční směny snižují konkurenceschopnost Slovenska, upozorňuje generální tajemník Svazu automobilového průmyslu SR Ján Pribula.

„V tuto chvíli společnosti rozhodují, kdo za sedm let dostane nové modely,“ uvádí Pribula. „Je důležité vyslat signál, že jsme zodpovědní, protože nyní postupně ztrácíme konkurenční výhodu,“ dodal. Svaz automobilového průmyslu SR zastupuje mimo jiné čtyři automobilky v zemi, kromě Volkswagenu jsou to PSA Group, Kia Motors a Jaguar Land Rover.

Slovensko není jedinou zemí ve střední Evropě, která takovým problémům čelí. Na investicích zahraničních automobilek vysoce závisí také sousedi z Evropské unie – Česká republika, která je domovem značky Škoda ze skupiny Volkswagen, a Maďarsko, kde mají závody BMW a Daimler. Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi v červnu varoval, že zvláště pro tyto země je kvůli vysoké závislosti na zahraničním obchodě velmi znepokojivá hrozba globální obchodní války.

Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek uvádí, že 25procentní clo na dovoz evropských aut do USA by snížilo příjmy českého automobilového průmyslu o 12 miliard korun ročně.

Ochabující růst globální ekonomiky zároveň přiměl některé automobilky pozastavit plány na další expanzi. Příkladem je Daimler, který v květnu oznámil, že odkládá zvýšení kapacity v závodě na kompaktní vozy v maďarském městě Kecskemét.

„Považovalo se za samozřejmost, že závody jako ten v Bratislavě budou pokračovat a vyrábět nové generace modelů,“ řekl analytik LMC Automotive Carol Thomas. „To už se teď nedá předpokládat. Závody nejenže budou muset bojovat o nové modely, ale budou čelit i větší konkurenci při udržení nové generace modelů, které už vyrábějí.“

Volkswagen letos omezil výrobu v Bratislavě a vrátil zaměstnance, které si v roce 2016 půjčil z maďarské továrny Audi. „Toto je důležitý rok, kdy se rozhodne o budoucnosti slovenského závodu,“ řekl generální ředitel firmy Volkswagen Slovakia Oliver Grünberg. Dodal, že rozhodnutí se očekává do konce roku. „Zlepšení podnikatelského prostředí na Slovensku by pomohlo zvýšit atraktivitu bratislavského závodu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 16 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 17 hhodinami
Načítání...