Hosty speciálního dílu pořadu Události, komentáře, který byl věnován ekonomice, byli tři guvernéři České národní banky. A to ten současný, Jiří Rusnok, a jeho dva předchůdci, Zdeněk Tůma a Miroslav Singer. Společně diskutovali o současné i budoucí ekonomické situaci České republiky.
Schodek rozpočtu pět set miliard se dal dle Rusnoka předpokládat. Je to ale velký problém, uvedl
Guvernéři na začátku debaty sdíleli pocity, jaké z celé koronavirové krize mají. Podle pana Rusnoka z počátku na takový typ šoku lidé zkrátka nebyli zvyklí. Z hlediska ekonomického se dle něj nabídková strana míchala s poptávkovou. Postupem času z toho ale prý bude více méně klasická krize poptávková, charakteristická nedostatečnou poptávkou. Dle ekonoma je ale velice specifická tím, že je naprosto globální.
Pro bývalého guvernéra Tůmu bylo velké překvapení to, že došlo k vypnutí české ekonomiky téměř kompletně. „Je to něco nového, doufám, že žádné další velké momenty zažívat nebudeme a že to přejde do standardních řešení ekonomických a společenských problémů. Uvidíme, jak to bude vypadat, když tím knoflíkem otočíme zase zpátky,“ řekl s nadějí.
Jak bude Česko vypadat za rok
V další části debaty Rusnok zopakoval aktuální prognózu České národní banky, čili že letošní pokles z hlediska reálného HDP bude přibližně osm procent. Uznal, že Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má prognózy lehce dramatičtější, dle něj je to však v pořádku.
„Ta čísla se mění, není tak podstatné, zda to bude o procento víc, je to prostě obrovský pokles ekonomiky. Doufáme, že od třetího, čtvrtého čtvrtletí uvidíme oživení ekonomiky a nějaký návrat k původní úrovni, bude to však trvat dlouho. A z hlediska vnímání nálady se obávám, že podzim, zima budou doby, kdy to budeme všichni cítit dost těžce. Tam se negativa situace, která už probíhá, projeví silně,“ řekl.
Tůma souhlasil s odhadem poklesu kolem osmi procent. „Zejména u vyspělých zemí se předpokládá, že se rychle odrazí ode dna, u méně vyspělých se předpokládá, že budou trochu v závěsu. Není ale pochyb o tom, že to (obnova hospodářství) bude běh na delší trať,“ dodal.
Singer souhlasil s Rusnokem v tom, že míra nepřesnosti při měření HDP je spíše o procentech než o desetinách procenta. Vycházet z předpovědí OECD je dle jeho slov legrační. „Poslední čísla, která jsem si stahoval, předpokládala, že se vrátíme na úroveň roku 2019, což byl dobrý rok, za dva roky,“ dodal.
Půlbilionový schodek jako pochopitelný krok
Pětisetmiliardový schodek rozpočtu, s nímž aktuálně kalkuluje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), se dle Rusnoka dal očekávat. „Jestli je schodek čtyři sta nebo pět set, v tomto kontextu už není tak velý rozdíl. Je mimořádně vysoký, takovéto schodky jsme nezažili, a je to velký problém. Obávám se, že návrat k vyrovnanému rozpočtu bude dlouhý a bolestivý,“ shrnul.
„Jde i o mentalitu,“ podotkl dále. „S lehkou rukou rozdáváme, říkáme, že zrušíme daň, ale vracet daň zpátky v rytmu voleb co půl roku, nebude jednoduché.“
„Je to hodně,“ potvrzuje hodnocení navrhovaného schodku ex-guvernér Tůma a připomněl, že ani v době hospodářské krize v minulé dekádě nebyl schodek tak dramatický, jako se očekává dnes. „V rámci Evropy jsme se dokázali docela rychle konsolidovat,“ připomíná současně a kritický je hlavně k vládním výhledům. „Tolik mi nevadí 500 miliard, ale trochu mě trápí, že se až moc benevolentně bere vývoj v příštích letech. Měli bychom cílit na konsolidaci.“
Ani Singer nepovažuje schodek 500 miliard za nesrozumitelný. „V situaci pandemie, která se dopady na světovou ekonomiku blíží menšímu válečnému konfliktu, mě nechává v pohodě,“ říká a neznepokojuje se ani vládním přístupem – s ohledem na politický cyklus. „Příští rok budou volby. Nenechal bych se unášet výhledem této vlády na roky dopředu, protože tady bude vláda jiná – a řekne volič.“