Už v příštích letech se mají na stovkách poštovních úřadů objevit interaktivní kiosky s dotykovými obrazovkami, kamerami nebo skenerem a lidé se na nich budou obsluhovat sami. Změna je součástí avizované poštovní modernizace, zároveň s tím bude probíhat zápas o to, zda se Česká pošta dostane ze ztrát.
Pošta nyní spravuje dvaadvacet tisíc poštovních schránek a zajišťuje spojení i do míst, která mají jen pár čísel popisných. Podle vyhlášky musí mít jednu poštovní schránku na každých tisíc obyvatel. Pokud má město více než deset tisíc obyvatel, pak vzdálenost k nejbližší poštovní schránce nesmí přesahovat jeden kilometr.
Velký náklad pro Českou poštu znamená také udržování široké sítě poboček. Má jich víc než tři tisíce. Pro stát zajišťují především listovní zásilky, úřední psaní, peněžní služby či poštovní poukázky. Zájem o listovní zásilky ovšem klesá každý rok v průměru o deset procent, a pošta na své služby doplácí.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) proto navrhl zvýšit poskytovanou kompenzaci a sněmovna ji schválila v novele poštovního zákona. Česká pošta tak může požadovat od státu roční kompenzaci čistých nákladů za své služby až 1,5 miliardy korun místo současné půlmiliardy.
Modernizace. A samoobslužné zóny
V rámci chystané modernizace budou na poštách vznikat samoobslužné zóny, kde se klient bude moci obsloužit sám. Šlo by například o podání balíku, vyzvednutí dopisu či zaplacení SIPO. V rámci této služby by mělo být i spojení na operátora v call centru, který bude pomáhat při případných nejasnostech.
Samoobslužnými místy s interaktivními kiosky by mělo být vybaveno až třináct set pošt. Ne všichni zákazníci je uvítají s radostí, mimo jiné osmdesátiletý Bruno Wirth. „Nějaký automaty a mačkání a knoflíčky, to není nic pro mě. A nebude to asi pro víc lidí. Ale když to zavedou, tak se na to musíme dát, musíme to zkusit,“ řekl ČT.
S moderními technologiemi chce Česká pošta během šesti let snížit potřebný počet pracovníků o sedm tisíc. I to je součást snahy jejího vedení dostat se ze ztrátového hospodaření.
Pryč ze ztráty
Česká pošta se loni poprvé dostala do ztráty. Už v předchozích letech přitom svá čísla vylepšovala prodejem majetku. Za ztrátami podle ministerstva vnitra i vedení pošty stály již zmíněné nedostatečné platby za služby, které si objednával stát.
Vedení České pošty zároveň připravilo plán restrukturalizace a do roku 2021 se chce vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale považuje takový plán za nereálný. „Za této situace je mimořádně neodpovědné klamat veřejnost, politiky a hlavně pracovníky nerealistickými sliby. Kladný hospodářský výsledek v roce 2021 je jen přání a sen. Nestane se to,“ konstatoval v srpnu na Facebooku.
Ve firmě jsou podle Babiše potřební kvalitní krizoví manažeři, kteří strategii vytvoří či připraví soutěže na veškeré odběratelské smlouvy. „Pokud vím, taková strategie dosud nebyla schválená ani dozorčí radou, ani ministerstvem vnitra,“ uvedl Babiš. Pošta podle něj musí zůstat ve státním vlastnictví.
„Nejlepší by bylo vytvořit akciovou společnost holdingového typu za účelem, aby veškerá činnost České pošty byla transparentní,“ dodal.
