Pošta chce více vydělávat. Zeštíhlí až o čtvrtinu zaměstnanců, plánuje ředitel Knap

Rozdělit Českou poštu na tři divize, snížit počty zaměstnanců o sedm tisíc, zavádět samoobslužná místa a zejména zvýšit konkurenceschopnost při zápolení se stále sílícími rivaly. To je záměr několikaleté restrukturalizace, na jejímž konci se má státní podnik opět vrátit do zisku. Hlavním bitevním polem bude doručování balíků, řekl v pořadu Byznys ČT24 generální ředitel České pošty Roman Knap.

Video Byznys ČT24
video

Generální ředitel České pošty Roman Knap v Byznysu ČT24

Za loňský rok vykázala Česká pošta poprvé ve své historii účetní ztrátu (275 milionů korun), ale provozní výsledek byl výrazně horší a ztráta přesáhla miliardu korun. Knap, který nastoupil do čela v červnu loňského roku, připomněl, že firma byla provozně ve ztrátě už od roku 2014 a výsledky vylepšovala prodejem majetku.  

Dosáhnout konkurenceschopnosti pošty potrvá podle Knapa ještě tři roky. Pozitivní výsledky restrukturalizace se mají začít projevovat v letech 2020 a 2021. „Uděláme vše pro to, aby pošta začala moderně fungovat, a s tím jsou spojena i manažerská rizika,“ uvedl s tím, že s (ne)úspěchem je spojena také jeho vlastní pozice. Firma chce mít do tří let vyrovnaný rozpočet.

Pošta chce začít vytvářet samoobslužná místa, kde bude možné například vyzvednout balík, zaplatit složenku či podat dopis. Čtyři stovky by jich do dvou let měly vzniknout na poštách vedle klasických přepážek. Pošta také jedná s developery o vzniku těchto míst v nových rezidenčních projektech.

Hospodaření České pošty má výrazně zlepšit novela poštovního zákona. Ta kromě jiného zvyšuje zákonný limit kompenzace čistých nákladů firmy ze současné půlmiliardy na 1,5 miliardy korun. Pošta by zároveň podle novely měla dostat od státu 800 milionů korun na úhradu ztrát, které jí vznikly poskytováním zákonných služeb v letech 2013 a 2014.

Tyto kompenzace jsou spojeny s povinností pošty zajišťovat veřejnou službu pro stát. Tedy například udržovat síť 3200 poboček, doručování dopisů, vybírání poštovních schránek nebo fyzické doručování důchodů v hotovosti, uvedl Knap. „Jak klesá objem těchto služeb, je tato služba stále více ztrátová,“ dodal. 

Počet zaměstnanců má klesnout ze současných 30 tisíc o sedm tisíc. Firma chce využít přirozené fluktuace a odchodů do důchodů, kdy pracovníci už nebudou nahrazování. O práci mohou přijít někteří listovní doručovatelé nebo lidé v třídírnách. Očekává se však odpor poštovních odborů. 

Typickým zaměstnancem pošty jsou lidé starší 40 let, častěji ženy. Nejpočetnější skupinu tvoří poštovní doručovatelé (9,5 tisíce). Průměrná mzda ve firmě je necelých 27 tisíc korun, tedy přibližně o 5,5 tisíc měně než republiková. Knap uvedl, že roční fluktuace činí kolem 27 procent, což znamená, že ročně odejde až sedm tisíc zaměstnanců. Spolu s brigádníky na vypjatá období jako před Vánoci tak musí pošta každý rok nabírat 10 až 12 tisíc zaměstnanců, uvedl generální ředitel. „To je ohromné číslo,“ dodal.

Firma hodlá stále více investovat do modernizace třídíren. Jednak aby ušetřila na pracovnících, jednak aby lépe konkurovala sílící konkurenci. A to zejména v oblasti přepravy balíků. Tato komerční část činnosti pošty – tedy zejména doručování balíků a nabídka finančních služeb – by měla být podle představ Knapa výrazně ziskovější, než je tomu dosud. 

Konkurenty pošty jsou zejména firmy PPL, GLS, dpd, Geis či Zásilkovna. Doručování balíků je výrazně rostoucí segment trhu, spojený hlavně s rozvojem e-shopů.