S válkou na Ukrajině se zastavila půlka světové produkce neonu potřebného k výrobě čipů

Dva přední dodavatelé neonu na Ukrajině museli kvůli sílícímu ruskému útoku přerušit výrobu. Země se na celosvětových dodávkách suroviny důležité pro výrobu čipů podílí zhruba z poloviny. Hrozí tak zvýšení cen čipů a jejich větší nedostupnost, upozorňuje televize CNN.

Pětačtyřicet až čtyřiapadesát procent světového neonu důležitého pro lasery používané k výrobě integrovaných obvodů pochází z ukrajinských společnostní Ingas a Cryoin, odhaduje agentura Reuters na základě údajů firem a výzkumné společnosti Techcet. Celosvětová spotřeba neonu pro tuto produkci loni činila 540 tun, vypočítává Techcet.

Ingas před invazí Ruska na Ukrajinu produkoval měsíčně patnáct až dvacet tisíc metrů krychlových tohoto plynu pro zákazníky na Tchaj-wanu, v Koreji, Číně, USA a v Německu. Zhruba pětasedmdesát procent ho bylo určeno pro čipový průmysl. Společnost sídlí v Mariupolu, který je v obležení ruských sil.

Firma Cryoin sídlící v Oděse měsíčně vyráběla deset až patnáct tisíc metrů krychlových. Firma zastavila provoz 24. února, aby zajistila bezpečnost zaměstnancům, uvedla ředitelka pro rozvoj obchodu Larissa Bondarenková. Podle ní nebude firma schopná splnit březnovou objednávky na třináct tisíc metrů krychlových.

Ukrajinský neon je vedlejším produktem ruské výroby ocele. Plyn, který se používá také v laserové oční chirurgii, se produkuje rovněž v Číně.

Ceny zvyšuje také pandemie

Čipů je přitom nedostatek i v současnosti v souvislosti s pandemií koronaviru, která mimo jiné zvýšila poptávku po mobilních telefonech, laptopech a později i automobilech. Jejich nedostatek již donutil některé firmy omezit výrobu. Odhady, kolik neonu mají výrobci integrovaných obvodů na skladech, se výrazně liší. Pokud se však konflikt protáhne, může to výrobu negativně ovlivnit, varoval analytik společnosti CFRA Angelo Zino.

Podle Bondarenkové se ceny neonu, které již byly pod tlakem kvůli pandemii nemoci covid-19, od prosince zvýšily až o pět set procent. Podle čínských médií cena neonového plynu v Číně vzrostla od října do konce února čtyřnásobně.

S výrobou by mohly začít noví dodavatelé po celém světě. Její spuštění by však trvalo devět měsíců až dva roky, uvedl marketingový ředitel společnosti Supplyframe, která poskytuje informace o trhu podnikům v elektronickém sektoru, Richard Barnett. Zino dodal, že společnosti možná nebudou ochotné do tohoto procesu investovat, pokud bude krize v dodávkách považována za dočasnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00AktualizovánoPrávě teď

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...