S válkou na Ukrajině se zastavila půlka světové produkce neonu potřebného k výrobě čipů

Dva přední dodavatelé neonu na Ukrajině museli kvůli sílícímu ruskému útoku přerušit výrobu. Země se na celosvětových dodávkách suroviny důležité pro výrobu čipů podílí zhruba z poloviny. Hrozí tak zvýšení cen čipů a jejich větší nedostupnost, upozorňuje televize CNN.

Pětačtyřicet až čtyřiapadesát procent světového neonu důležitého pro lasery používané k výrobě integrovaných obvodů pochází z ukrajinských společnostní Ingas a Cryoin, odhaduje agentura Reuters na základě údajů firem a výzkumné společnosti Techcet. Celosvětová spotřeba neonu pro tuto produkci loni činila 540 tun, vypočítává Techcet.

Ingas před invazí Ruska na Ukrajinu produkoval měsíčně patnáct až dvacet tisíc metrů krychlových tohoto plynu pro zákazníky na Tchaj-wanu, v Koreji, Číně, USA a v Německu. Zhruba pětasedmdesát procent ho bylo určeno pro čipový průmysl. Společnost sídlí v Mariupolu, který je v obležení ruských sil.

Firma Cryoin sídlící v Oděse měsíčně vyráběla deset až patnáct tisíc metrů krychlových. Firma zastavila provoz 24. února, aby zajistila bezpečnost zaměstnancům, uvedla ředitelka pro rozvoj obchodu Larissa Bondarenková. Podle ní nebude firma schopná splnit březnovou objednávky na třináct tisíc metrů krychlových.

Ukrajinský neon je vedlejším produktem ruské výroby ocele. Plyn, který se používá také v laserové oční chirurgii, se produkuje rovněž v Číně.

Ceny zvyšuje také pandemie

Čipů je přitom nedostatek i v současnosti v souvislosti s pandemií koronaviru, která mimo jiné zvýšila poptávku po mobilních telefonech, laptopech a později i automobilech. Jejich nedostatek již donutil některé firmy omezit výrobu. Odhady, kolik neonu mají výrobci integrovaných obvodů na skladech, se výrazně liší. Pokud se však konflikt protáhne, může to výrobu negativně ovlivnit, varoval analytik společnosti CFRA Angelo Zino.

Podle Bondarenkové se ceny neonu, které již byly pod tlakem kvůli pandemii nemoci covid-19, od prosince zvýšily až o pět set procent. Podle čínských médií cena neonového plynu v Číně vzrostla od října do konce února čtyřnásobně.

S výrobou by mohly začít noví dodavatelé po celém světě. Její spuštění by však trvalo devět měsíců až dva roky, uvedl marketingový ředitel společnosti Supplyframe, která poskytuje informace o trhu podnikům v elektronickém sektoru, Richard Barnett. Zino dodal, že společnosti možná nebudou ochotné do tohoto procesu investovat, pokud bude krize v dodávkách považována za dočasnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 14 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 14 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...