Ruské banky přišly po vpádu na Ukrajinu o 90 procent zisků

Na ruské banky významně dopadají západní sankce zavedené po loňské velké invazi na Ukrajinu a také odliv vkladů. Podle centrální banky loni ruským finančním ústavům klesl zisk v úhrnu asi o 90 procent na 203 miliard rublů (64 miliard korun). Největší ruské banky Sberbank a VTB musely po rozpoutání války skončit ve velké části Evropy.

Západní státy zablokovaly několika klíčovým ruským bankám přístup k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT krátce poté, co Moskva na konci loňského února vtrhla na Ukrajinu.

Ruská centrální banka nyní oznámila, že se komerčním bankám podařilo vyrovnat ztrátu 1,5 bilionu rublů za první pololetí a do konce roku vykázaly zisk. „Nicméně ne všechny banky byly schopny zcela vyrovnat ztráty ze začátku roku, přičemž někteří hráči zakončili rok s výraznými ztrátami,“ uvedla centrální banka. Ke konci roku bylo ztrátových 104 bank, v polovině roku jich ještě bylo 130.

Centrální banka před rokem předpovídala bankovnímu sektoru na celý rok 2022 zisk více než dva biliony rublů. V roce 2021 sektor vykázal rekordní zisk 2,4 bilionu rublů.

Moskva směřuje ke stále užším vazbám s Čínou a Indií. Zintenzivnila úsilí o snížení expozice vůči americkému dolaru a měnám dalších takzvaných znepřátelených zemí. Portfolio úvěrů bank v cizí měně se loni snížilo o 18,2 procenta, tedy o 30,2 miliardy dolarů.

Ruská vojska loni 24. února na rozkaz prezidenta Vladimira Putina vtrhla na Ukrajinu, čímž začal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Dosud si podle odhadů vyžádal desítky tisíc mrtvých na obou stranách a miliony lidí vyhnal z domovů.

Putin: Pokles ruské ekonomiky není tak citelný

Západ na ruskou invazi zareagoval pomocí Ukrajině a přijetím sankcí proti Rusku. Ty na občany Ruské federace doléhají i tím, že přispěly ke zdražení výrobků či nedostatku některého zboží v obchodech. Putin kvůli tomu nařídil v letošním roce dosáhnout citelného růstu reálných mezd.

Ruský prezident v polovině ledna oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se loni podle předběžných údajů snížil pouze o 2,5 procenta, přestože mnozí ruské ekonomice předpovídali pád o dvacet procent. K „dynamice zpracovatelských odvětví“ za poslední rok podle něj přispěly hlavně zbrojovky. 

Dostupnost skutečných dat o výkonu ruské ekonomiky je v posledním roce významně omezena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 12 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 13 hhodinami

Návrh rozpočtu podle Babiše neodporuje zákonu, rozpočtová rada je dle něj zbytečná

Návrh státního rozpočtu na letošní rok neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti, uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova premiér Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí s opačným stanoviskem Národní rozpočtové rady (NRR), kterou označil za zbytečnou instituci. Premiér také řekl, že chce být aktivní v trestním procesu kauzy Čapí hnízdo, i když ho sněmovna ke stíhání nevydá. V pořadu rovněž nevyloučil budoucí spolupráci s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou či se vyjádřil ke kauze zpráv předsedy Motoristů Petra Macinky.
před 19 hhodinami

K Nové zelené úsporám se vláda vrátí, uvedl Babiš

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
před 20 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 21 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
včera v 06:08

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
6. 2. 2026

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...