Ruské banky přišly po vpádu na Ukrajinu o 90 procent zisků

Na ruské banky významně dopadají západní sankce zavedené po loňské velké invazi na Ukrajinu a také odliv vkladů. Podle centrální banky loni ruským finančním ústavům klesl zisk v úhrnu asi o 90 procent na 203 miliard rublů (64 miliard korun). Největší ruské banky Sberbank a VTB musely po rozpoutání války skončit ve velké části Evropy.

Západní státy zablokovaly několika klíčovým ruským bankám přístup k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT krátce poté, co Moskva na konci loňského února vtrhla na Ukrajinu.

Ruská centrální banka nyní oznámila, že se komerčním bankám podařilo vyrovnat ztrátu 1,5 bilionu rublů za první pololetí a do konce roku vykázaly zisk. „Nicméně ne všechny banky byly schopny zcela vyrovnat ztráty ze začátku roku, přičemž někteří hráči zakončili rok s výraznými ztrátami,“ uvedla centrální banka. Ke konci roku bylo ztrátových 104 bank, v polovině roku jich ještě bylo 130.

Centrální banka před rokem předpovídala bankovnímu sektoru na celý rok 2022 zisk více než dva biliony rublů. V roce 2021 sektor vykázal rekordní zisk 2,4 bilionu rublů.

Moskva směřuje ke stále užším vazbám s Čínou a Indií. Zintenzivnila úsilí o snížení expozice vůči americkému dolaru a měnám dalších takzvaných znepřátelených zemí. Portfolio úvěrů bank v cizí měně se loni snížilo o 18,2 procenta, tedy o 30,2 miliardy dolarů.

Ruská vojska loni 24. února na rozkaz prezidenta Vladimira Putina vtrhla na Ukrajinu, čímž začal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Dosud si podle odhadů vyžádal desítky tisíc mrtvých na obou stranách a miliony lidí vyhnal z domovů.

Putin: Pokles ruské ekonomiky není tak citelný

Západ na ruskou invazi zareagoval pomocí Ukrajině a přijetím sankcí proti Rusku. Ty na občany Ruské federace doléhají i tím, že přispěly ke zdražení výrobků či nedostatku některého zboží v obchodech. Putin kvůli tomu nařídil v letošním roce dosáhnout citelného růstu reálných mezd.

Ruský prezident v polovině ledna oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se loni podle předběžných údajů snížil pouze o 2,5 procenta, přestože mnozí ruské ekonomice předpovídali pád o dvacet procent. K „dynamice zpracovatelských odvětví“ za poslední rok podle něj přispěly hlavně zbrojovky. 

Dostupnost skutečných dat o výkonu ruské ekonomiky je v posledním roce významně omezena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 4 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 5 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 7 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...