Ruské banky přišly po vpádu na Ukrajinu o 90 procent zisků

Na ruské banky významně dopadají západní sankce zavedené po loňské velké invazi na Ukrajinu a také odliv vkladů. Podle centrální banky loni ruským finančním ústavům klesl zisk v úhrnu asi o 90 procent na 203 miliard rublů (64 miliard korun). Největší ruské banky Sberbank a VTB musely po rozpoutání války skončit ve velké části Evropy.

Západní státy zablokovaly několika klíčovým ruským bankám přístup k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT krátce poté, co Moskva na konci loňského února vtrhla na Ukrajinu.

Ruská centrální banka nyní oznámila, že se komerčním bankám podařilo vyrovnat ztrátu 1,5 bilionu rublů za první pololetí a do konce roku vykázaly zisk. „Nicméně ne všechny banky byly schopny zcela vyrovnat ztráty ze začátku roku, přičemž někteří hráči zakončili rok s výraznými ztrátami,“ uvedla centrální banka. Ke konci roku bylo ztrátových 104 bank, v polovině roku jich ještě bylo 130.

Centrální banka před rokem předpovídala bankovnímu sektoru na celý rok 2022 zisk více než dva biliony rublů. V roce 2021 sektor vykázal rekordní zisk 2,4 bilionu rublů.

Moskva směřuje ke stále užším vazbám s Čínou a Indií. Zintenzivnila úsilí o snížení expozice vůči americkému dolaru a měnám dalších takzvaných znepřátelených zemí. Portfolio úvěrů bank v cizí měně se loni snížilo o 18,2 procenta, tedy o 30,2 miliardy dolarů.

Ruská vojska loni 24. února na rozkaz prezidenta Vladimira Putina vtrhla na Ukrajinu, čímž začal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Dosud si podle odhadů vyžádal desítky tisíc mrtvých na obou stranách a miliony lidí vyhnal z domovů.

Putin: Pokles ruské ekonomiky není tak citelný

Západ na ruskou invazi zareagoval pomocí Ukrajině a přijetím sankcí proti Rusku. Ty na občany Ruské federace doléhají i tím, že přispěly ke zdražení výrobků či nedostatku některého zboží v obchodech. Putin kvůli tomu nařídil v letošním roce dosáhnout citelného růstu reálných mezd.

Ruský prezident v polovině ledna oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se loni podle předběžných údajů snížil pouze o 2,5 procenta, přestože mnozí ruské ekonomice předpovídali pád o dvacet procent. K „dynamice zpracovatelských odvětví“ za poslední rok podle něj přispěly hlavně zbrojovky. 

Dostupnost skutečných dat o výkonu ruské ekonomiky je v posledním roce významně omezena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...