Rozpočet vykázal deficit 27 miliard korun. Šlo o nejslabší únorový výsledek v historii Česka

Schodek státního rozpočtu ke konci února stoupl na 27,4 miliardy korun z lednových osmi miliard korun. Letošní únorový výsledek je nejhorší od roku 1993, vyplývá z údajů na stránkách ministerstva financí.

Příjmy rozpočtu ke konci února meziročně stouply o 11,8 miliardy na 229,2 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 14,3 miliardy na 203,3 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 19,4 miliardy na 256,6 miliardy korun.

Na straně daňových příjmů chybělo za první dva měsíce zhruba 30,9 miliardy korun, což je dáno hlavně absencí kvartální zálohy na dani z příjmu právnických osob, která je splatná až v březnu, uvedl ekonom Komerční banky František Táborský. Krom toho ale zaostávají v podstatě všechny hlavní daňové příjmy státu, což je největší změna oproti lednovému výsledku, dodal.

Tuzemská ekonomika letos dále zpomalí, což se podepíše na slabším výběru daní. Zároveň v tuto chvíli nelze vyčíslit dopad zpomalení čínské ekonomiky z důvody šíření koronaviru, které se časem podepíše i na slabších prodejích tuzemských firem.
František Táborský
ekonom Komerční banky

Naopak běžné výdaje se podle něho vyvíjejí podle plánu státního rozpočtu. „Jejich struktura však zůstává nevyrovnaná. Hlavní neinvestiční transfery navýšilo předfinancování některých výdajů, na druhou stranu ale stát vydal méně na platech státních zaměstnanců.“

Táborský doplnil, že investiční aktivita zůstává již tradičně na začátku roku slabá, ve srovnání s předchozími léty se ale rozjíždí rychleji. Celkově tak výdaje státu byly za první dva měsíce nižší o více než 13 miliard korun ve srovnání s plánem státního rozpočtu, což ochránilo výsledný deficit od hlubšího propadu.

Nebývalý propad v daních

Schodek na úrovni 27,4 miliardy korun zcela vybočuje z běžného standardu, uvedl analytik Raiffeisen Research Vít Hradil. „I při odhlédnutí od daní z příjmů právnických osob, které na začátku roku pravidelně zaostávají, si nelze nevšimnout, že peníze chybí v dalších oblastech. Například na dani z přidané hodnoty úměrně k uplynulým dvěma měsícům roku chybí přes čtyři miliardy korun.“

Analytik dodal, že i spotřební daň vykazuje manko přes tři miliardy korun, nicméně v této oblasti stát pravděpodobně počítá s postupným náběhem příjmů z nedávného zvýšení sazby daně v pozdějších měsících. V pojistném na sociální zabezpečení, které se obvykle vyvíjí v průběhu roku stabilně, pak chybí přes pět miliard. Přibližně v souladu s plánem vlády se naopak vyvíjí výběr daní z příjmů fyzických osob.

Světovou ekonomiku zpomalí koronavirus

„Nové, byť samozřejmě již zcela neočekávatelné ohrožení státní kasy letos představuje další šíření koronavirové nákazy, které letos výrazně zpomalí světovou ekonomiku,“ zmínil hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. 

Doplnil, že Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v pondělí zhoršila svůj odhad ekonomického růstu klíčových hospodářských celků světa. Učinila tak v rámci speciální publikace věnované ekonomickému dopadu šíření koronavirové nákazy. OECD nyní očekává,  že globální ekonomika letos poroste o 2,4 procenta, dříve předpokládala 2,9 procenta.

„Přitom už před rozšířením nákazy bylo zřejmé, že ministerstvo financí nemusí naplnit letošní rozpočtový závazek a dosáhnout rozpočtového schodku maximálně 40 miliard korun. Nyní je třeba realisticky předpokládat, kvůli pomalejšímu růstu světové, čínské i české ekonomiky, že schodek může dosahovat až 60 miliard korun,“ odhadl Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 17 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
včera v 18:59

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
včera v 06:00

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...