Průměrná úroková sazba hypoték v září klesla na 2,07 procenta ze srpnových 2,11 procenta. Sazba se snížila již šestý měsíc v řadě, tak nízko byla naposledy v září 2017. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Letošní září se podle objemu hypoték stalo pátým nejúspěšnějším měsícem v historii Hypoindexu.
Průměrná sazba hypoték v září klesla pošesté v řadě
„S objemem poskytnutých hypoték 22,05 miliardy korun je hypoteční trh již jen krůček od rekordu,“ uvedl specialista společnosti Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora. Za posledních šest měsíců se průměrná úroková sazba hypoték propadla o 0,37 procentního bodu. Od února loňského roku klesla o téměř jeden procentní bod. S ohledem na kroky některých bank se dá podle něj očekávat jejich další pokles.
Přicházející čísla tak i podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera naznačují, že letošní rok bude z pohledu nových hypoték navzdory koronakrizi příznivý. „Patrně překoná dosavadní rekord z let 2016 a 2017, nebo mu bude alespoň velmi blízko,“ uvedl.
Banky v září poskytly 7872 hypoték v celkovém objemu 22,052 miliardy korun. Letošní září se tak stalo nejsilnějším devátým měsícem a zároveň pátým nejúspěšnějším měsícem. Větší objem poskytnutých hypoték sjednaly banky pouze v červnu 2016 (23,776 miliardy korun), listopadu 2016 (29,683 miliardy korun), červnu 2017 (22,2 miliardy korun) a říjnu 2018 (24,3 miliardy korun).
Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Průměrná výše úvěru roste, blíží se ke třem milionům korun
Svůj rostoucí trend potvrdila i průměrná výše úvěru, kdy se s hodnotou 2,801 milionu korun pomalu blíží k hranici tří milionů. Za posledních dvanáct měsíců vzrostla o téměř 450 tisíc korun, o rok dříve to přitom bylo o 90 tisíc korun. Potvrzuje se tak, že růst cen nemovitostí nepolevuje.
Z analýz společnosti Central Group tak vyplývá, že i díky tomu ubývá mladších kupujících. „Můžou za to mimo jiné i vyšší ceny bytů způsobené nedostatečnou nabídkou v důsledku pomalého povolování,“ upřesnila výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
Lidé také letos oproti dřívějšku podle ní mnohem častěji využívají maximální možnou výši hypotéky. Téměř dvě třetiny z nich financují hypotékou osmdesát nebo více procent hodnoty nemovitosti, zatímco například ještě před dvěma lety tuto možnost využívala jen polovina kupujících. Naopak hypotéky na méně než polovinu hodnoty nemovitosti už téměř vymizely, dříve jich bývalo kolem deseti až patnácti procent, letos je jich u Central Group jen pět procent.
„Důvodem vyššího využívání hypoték jsou kromě nízkých úrokových sazeb také uvolněné limity ze strany ČNB a je tak možné opět využít úvěr až na devadesát procent hodnoty nemovitosti,“ dodává Tomášková.
„Letošní rekordně vysoké objemy jsou dány primárně cenami nemovitostí. Ty spíše stagnují, v horším případě jdou nahoru, čímž stoupá i průměrná hypotéka. Zájem o hypotéky přitom setrvává, za což mohou zejména nízké úrokové sazby a zrušení daně z nabytí nemovitosti,“ komentoval situaci hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura.
Ceny nových bytů se zvyšují především ve velkých městech. V případě Prahy například prodejní ceny nových bytů na konci září meziročně vzrostly o 3,2 procenta na 110 117 korun za metr čtvereční. Mezičtvrtletně se ceny zvýšily o 1,7 procenta, jak vyplývá z údajů developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group. Od poloviny roku 2015, kdy se cenový vývoj začal prudce lámat, stouply ceny novostaveb v Praze o 98 procent.
A nové byty zdražují také v Brně, od loňského třetího čtvrtletí v průměru o 8,8 procenta, jak informovala společnost Trikaya, která vývoj cen nového bydlení v moravské metropoli dlouhodobě sleduje. Výjimkou jsou jen čtyřpokojové byty, které zlevnily.
Průměrná cena za čtvereční metr nového bydlení vzrostla letos ve třetím čtvrtletí v průměru na 88 tisíc korun, od roku 2016 se tak zvýšila o 48 procent. Důvodem je zejména klesající nabídka nových bytů, uvedl výkonný ředitel společnosti Trikaya Alexej Veselý.
Banky mohou jít se sazbami ještě níže, i když vývoj je nejistý
Další vývoj hypotečních sazeb je podle něj nejistý. Druhá vlna koronaviru způsobila pokles sazeb na mezibankovním trhu. Trh se obává negativního vývoje ekonomiky české i světové a očekává nízké sazby. Banky tak mohou jít se svojí nabídkou hypotečních sazeb dolů. Prostor pro pokles se výrazně snižuje, ale stále ještě existuje, poznamenal.
Další mírný pokles hypotečních sazeb v následujících měsících připouští i Seidler, poté by se však měl dosavadní trend poklesu zastavit. „Z toho důvodu se tak hypoteční sazby pravděpodobně nedostanou pod svá minima z konce roku 2016, kdy se krátce pohybovaly v průměru pod 1,8 procenta. Ani tržní úrokové sazby delších splatností prozatím nejsou na minimech roku 2016,“ dodal.
Údaje za prvních devět měsíců roku ukazují, že se letos hypotečnímu trhu navzdory pandemii koronaviru nadmíru daří. Banky již poskytly hypoteční úvěry za více než 172 miliard korun. Takový objem nesjednaly banky za první tři čtvrtletí ani v rekordních letech 2016 a 2017, podotkl Sýkora.
Září bývá tradičně měsícem různých slev a akcí u bank, upozornil hypoteční specialista společnosti Bidli Daniel Horňák. I přes rostoucí ceny nemovitostí je tedy zájem rekordní a banky podle něj zažívají doslova žně. Na konci října končí moratorium na splácení, a i kdyby díky tomu vzrostl podíl nesplácených hypoték, na rekordním výsledku tohoto roku to už mnoho nezmění, dodal.
Pro nadcházející období bude podle ředitele hypotečních úvěrů Raiffeisenbank Milana Voldřicha velmi důležité sledovat, kolik lidí bude, či spíše nebude, schopno pravidelně splácet hypotéku po splátkovém moratoriu. To končí právě nyní během října. Zvýšená míra nesplácení může negativně ovlivnit cenu hypoték a může způsobit z dlouhodobého pohledu zastavení poklesu sazeb či dokonce jejich růst, poznamenal.
Hypotéku má více než pětina Čechů, ukazuje průzkum
Hypotéku má v této chvíli více než pětina Čechů, tedy téměř sedm set tisíc domácností, vyplývá z červnového průzkumu České bankovní asociace ČBA). Zhruba devadesát procent Čechů v něm uvedlo, že situace kolem koronaviru jejich bydlení nijak neovlivnila.
Pouze šest procent respondentů uvedlo, že přišlo o dostatek příjmů na pokrytí výdajů na bydlení, například splátky úvěru. V této souvislosti banky přijaly 402 tisíc žádostí o odklad splátek. Dvě třetiny Čechů si podle říjnového průzkumu myslí, že plošný odklad není třeba prodlužovat, efektivnější je podle nich individuální komunikace.
Téměř desetina respondentů průzkumu také uvedla, že hypotéku plánuje i navzdory koronavirové pandemii. Buď ji plánovali ještě před jejím vypuknutím, nebo jejich zájem právě pandemie a současné podmínky na trhu podnítily.
Pro Čechy je hypotéka v prvé řadě cestou k vlastnímu bytu či domu, a to ať už jde o ty, kteří hypotéku mají (85 procent), či ty, kteří ji teprve plánují (67 procent). Značná část si pak hypotéku pořídila (12 procent) či plánuje pořídit (17 procent) kvůli rekonstrukci. Desetina Čechů si hypotéku plánuje pořídit za účelem koupě pozemku, komentovala Jana Hamanová, ředitelka agentury SC&C, která pro asociaci průzkum uskutečnila.
Hypotéka se nejčastěji pohybuje od jednoho až dvou milionů korun (36 procent). Obvyklá doba splácení hypoték je podle průzkumu mezi 25 a 30 lety (56 procent), v 17 procentech mezi 20 a 24 lety. Doba splácení je ovlivněna i věkem žadatelů. Kratší dobu mají nastavenou starší lidé, naopak na více než dvacet let se upisují lidé do čtyřiceti let.
Vzhledem ke končícímu zákonnému moratoriu asociace i banky míní, že individuální posouzení jednotlivých žádostí je vhodnější a pro obě strany užitečnější než plošný odklad. Při něm banka nezkoumá situaci svého klienta. Banka nemůže přizpůsobit řešení skutečným potřebám daného klienta a posoudit, zda odklad není zbytečný. Klient zase přichází o odborné poradenství, jak by se měl v dané situaci zachovat, vysvětlil poradce asociace Vladimír Staňura.
To, že je v případě problémů se splácením vhodnější individuální domluva s bankou, si podle říjnového průzkumu myslí i více než pětina Čechů. Plošný odklad by uvítala pouze třetina, zejména mladých, respondentů.