Průměrná cena benzinu vyskočila za týden o necelou korunu, zdražila i nafta

Pohonné hmoty v Česku za poslední týden zdražily. Průměrná cena benzinu stoupla o 84 haléřů na 37,83 koruny za litr, a je tak nejvyšší za posledních skoro osm týdnů. Nafta od minulé středy zdražila o 26 haléřů na 37,67 koruny za litr. Naposledy byl diesel dražší před téměř čtyřmi týdny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Podle analytiků bude zdražování zřejmě pokračovat i v následujících týdnech.

Nejlevnější paliva tankují podle statistik řidiči v Královéhradeckém kraji, kde je litr naturalu v průměru za 37,40 koruny. Naftu na východě Čech prodávají za 37,11 koruny.

Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze. Litr benzinu vyjde v hlavním městě průměrně na 39,05 koruny. Nafta se v metropoli prodává za 39,19 koruny za litr.Pohonné hmoty v tuzemsku zlevňovaly vytrvale od konce loňského října. V prvních dnech letošního roku cena rostla, aby následně dva týdny paliva opět zlevňovala. V posledních zhruba dvou týdnech se ceny pohonných hmot vrátily k růstu.

Paliva jsou v současnosti dražší než před rokem. Za benzin tehdy řidiči platili o téměř 1,50 koruny méně než nyní, nafta byla počátkem loňského února levnější skoro o 2,50 koruny.

Zdražování ropy

Příčinou růstu cen pohonných hmot jsou podle analytika Purple Trading Petra Lajska zejména zdražování ropy na trhu a také velkoobchodních cen na burze na začátku roku. Lajsek dále poukazuje také na postupný růst marží na čerpacích stanicích.

„Ty byly totiž z dlouhodobého pohledu na podprůměrných hodnotách,“ upozornil. Ještě výraznějšímu zdražování přitom podle Lajska stále brání silná koruna, která je ve srovnání s eurem na maximálních hodnotách za posledních čtrnáct let.

Další vývoj cen na čerpacích stanicích je podle analytiků obtížně předvídatelný. Analytik XTB Jiří Tyleček upozornil především na až patnáctiprocentní pokles cen nafty na rotterdamské burze v posledním týdnu. Zároveň však připomněl blížící se embargo na dovoz paliv z Ruska, které začne platit 5. února. „V horizontu dalších týdnů tak narůstá riziko nedostatečných dodávek na trh a cenový růst,“ podotkl Tyleček. Možné zdražování kvůli tomu očekává i Lajsek. Podle něj hrozí růst cen především u nafty, protože evropské rafinerie nemají dostatečnou kapacitu na její zpracování. Nafta by tak podle Lajska mohla cenově opět převýšit benzin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...