Česko by mohlo mít speciální program pro zaměstnání pečovatelek z Ukrajiny, aby se do země dostaly snadněji a rychleji. Zavedení programu chce navrhnout ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslava Němcová (ANO). V republice podle ní chybí několik tisíc pracovnic a pracovníků, kteří by se starali o seniory, postižené a další potřebné. Dodala ale, že by se mělo zjednodušit i přivážení sil z Ukrajiny do jiných oborů. Hospodářská komora to vítá. Stěžuje si na dlouhé vyřizování povolení.
Pro pečovatelky na Ukrajinu. Němcová chce usnadnit jejich zaměstnání v Česku
„Tady nám chybí v sociálních službách až kolem dvou tisíc lidí. Víme, že bychom je mohli zaměstnat velmi rychle,“ uvedla Němcová.
V Česku je rekordně nízká nezaměstnanost, je nejnižší od roku 1997 a také nejmenší v EU. Na konci dubna dosahovala 3,2 procenta. Úřady práce evidovaly 242 tisíc uchazečů o zaměstnání a 267 tisíc volných míst. Zaměstnavatelé si stěžují na to, že jim chybějí pracovníci, volají po silách z ciziny.
Podle Němcové v Česku pracuje nyní asi 374 tisíc lidí ze zahraničí. Z nich kolem 280 tisíc pochází z EU a 94 tisíc ze států mimo společenství. Z Ukrajiny přijelo za prací na 70 tisíc lidí.
Podle Němcové by speciální program pro snadnější získání ukrajinských pečovatelek a pečovatelů fungoval podobně jako program pro získávání vysoce kvalifikovaných sil či pracovníků do zemědělství. Potřební lidé by se tak do sociálních služeb měli dostat rychleji. Řízení by se zjednodušilo a zkrátilo.
Zdravotní sestra z Ukrajiny, která chce v Česku pracovat, potřebuje dlouhodobé vízum na dva roky. Podle Němcové na něj v současnosti čeká téměř rok. Nově by měla do tuzemska přijet na tříměsíční schengenské vízum a nastoupit do zaměstnání. Její zaměstnavatel by současně požádal o dlouhodobé vízum. Až budou dokumenty po pár měsících připravené, sestra si pro ně „formálně odjede“ do vlasti, popsala ministryně v demisi.
Dodala, že upravit by se mohla také pravidla podávání hromadných žádostí o pracovníky. Zkrátit by se měly vyřizovací lhůty v Česku i v Kyjevě či ve Lvově a změnit by se mohl systém kontroly. Němcová chce navrhnout i změnu pravidel agenturního zaměstnávání, blíž ji zatím neupřesnila.
„Pokud zaměstnavatelé požádají o zaměstnance z Ukrajiny, vyhledají je tam, mají řádně evidované volné pracovní místo, není vůbec neobvyklé, že trvá tři čtvrtě roku až rok, než zaměstnance do své firmy dostanou,“ uvedla Němcová.
Podle některých zaměstnavatelů by se měly pracovní síly hledat i jinde
Ministryně v demisi minulý týden Ukrajinu navštívila. Doprovázela ji viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková. Zaměřily se právě na získávání pracovníků. „Jako zaměstnavatelé potřebujeme, aby tu lidé byli do 90 dnů od podání žádosti. Dnes je čekací lhůta na to, aby žadatel mohl ve Lvově přijít předložit žádosti, 85 dní, což je velmi dlouhé,“ popsala viceprezidentka komory.
Někteří zaměstnavatelé upozorňují na to, že Česko by mělo chybějící pracovníky hledat ale i jinde. Odčerpávání velkého množství pracovních sil do vyspělejších států totiž může nepříznivě dopadnout na Ukrajinu a její vývoj. Podle Bartoňové Pálkové je hlavní cílovou zemí Polsko, které z Ukrajiny loni odvezlo milion pracovníků.
Počet cizinců v Česku roste, a to zejména díky příchozím ze zemí Evropské unie. Koncem loňska u nás bylo evidováno 527 tisíc cizinců, uvedl v březnu Český statistický úřad. Jejich počet se podle jeho údajů od roku 2010 nepřetržitě zvyšuje a přicházejí sem hlavně za prací.
Podle údajů ČSÚ a ministerstva spravedlnosti bylo v roce 2016 v Česku odsouzeno 1002 Ukrajinců (mezi cizinci byli na druhém místě za Slováky, kterých bylo odsouzeno 1737).
- Cizinci tvoří 5 procent z celkového počtu obyvatel České republiky. Nejvíc jich žije v Praze a středních Čechách.
- Více než polovina cizinců pobývajících na našem území má povolení k trvalému pobytu (přes 260 tisíc). Celkem 244 tisíc cizinců mělo koncem loňského roku přechodný pobyt.
- Na základě uděleného azylu pak u nás pobývá přibližně 3 tisíce cizinců.
- Zdroj: ČSÚ