Celková přijatá opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru aktuálně činí zhruba 1,15 bilionu korun, tedy 20,8 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z aktualizovaného přehledu k 10. červnu, o kterém na setkání organizovaném Lidovými novinami informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Někteří ekonomové vyčíslenou podporu kritizují nebo zpochybňují.
Na počátku května podle ministerstva financí celková přijatá opatření na podporu ekonomiky činila 1,13 bilionu korun, tedy 20,4 procenta hrubého domácího produktu.
Ministerstvo v novém přehledu zvýšilo objem schválené přímé podpory na 271,1 miliardy korun z 255,2 miliardy korun 7. května. Nově je to tak 4,9 procenta HDP, proti předchozím 4,6 procenta HDP.
Odklady daní a odvodů resort zvýšil na 26,7 miliardy (0,5 procenta HDP) z 22,2 miliardy korun a záruky ponechal na 851,5 miliardy korun (15,4 procenta HDP).
Stát podle Schillerové k 22. červnu poskytl pomoc v souvislosti s pandemií za 88,4 miliardy korun. Přímá pomoc občanům a firmám činila 56,7 miliardy korun, další výdaje z vládní rozpočtové rezervy 16,4 miliardy korun a objem u podpořených úvěrů je 15,3 miliardy korun. Tato data bude MF zveřejňovat pravidelně vždy s měsíčními výsledky státního rozpočtu.
Schillerová také zopakovala, že si Česko v objemu pomoci nevede ve srovnání s dalšími státy špatně. Přímá pomoc z rozpočtu podle ní patří po Německu nadále k těm nejvyšším v přepočtu na HDP. Zároveň ale podle výpočtů institutu Bruegel je v Česku pomoc v případě odkladů daní a odvodů ze srovnávaných zemí nejnižší a v případě záručních schémat čtvrtá nejvyšší.
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš už dříve upozornil na to, že 15,4 procenta HDP ve formě státních záruk za úvěry je z říše snů.
„I když programy COVID 3 a COVID plus budou fungovat hladce, úvěry v celkovém objemu přes 800 miliard korun opravdu letos neuvidíme,“ uvedl. Podle údajů ČNB přitom bylo k 12. červnu například vyčerpáno z programu COVID III 17 milionů korun. Žádostí bylo schváleno za 143 milionů korun a přijatých žádostí za 11,9 miliardy korun. Záruční kapacita COVID III je 500 miliard korun.
Dlouhodobě také vládu za pomalé poskytování pomoci ekonomice kritizuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní je slibovaná vládní pomoc české ekonomice mnohonásobně vyšší než reálná pomoc.
„Celá řada věcí se mohla samozřejmě udělat chytřeji. Stojím si ale za tím, že opatření na pomoc ekonomice jsou masivní a rychlá,“ uvedla Schillerová. Chyby podle ní byly především u programů COVID I a COVID II.
Pokles ekonomiky bude asi větší než odhady z dubna, uvedla Schillerová
Ministryně také bez konkrétního údaje uvedla, že pokles ekonomiky bude letos asi větší, než odhaduje ministerstvo financí v poslední dubnové prognóze. V ní úřad počítá s poklesem o 5,6 procenta. Dodala ale, že odhad OECD ohledně poklesu české ekonomiky o 9,6 procenta považuje za „hodně černý scénář“.
Zároveň ministryně informovala, že její úřad zveřejní další makroekonomickou prognózu později, ne standardně v červenci, ale až 10. srpna. Ministerstvo si chce totiž počkat například na podrobnější údaje o vývoji české i evropské ekonomiky nebo mít dlouhodobější údaje o vývoji státního rozpočtu.
„Odmítla jsem, abychom nyní dělali makroekonomickou predikci, protože by to bylo velmi nepřesné číslo a pro nás je stále tolik neznámých. Proto jsme se rozhodli, že to svážeme až s přípravou rozpočtu na rok 2021. Přece jen odhady MF mají určitou váhu,“ uvedla ministryně.
