Pravidla zemědělských dotací pošle Nekula do Bruselu se zpožděním. Farmářům připraví kalkulačku

Maximální investiční dotace na jeden projekt v zemědělství se definitivně sníží ze 150 na 30 milionů korun. Oproti původnímu návrhu ale ministerstvo zemědělství zvýší prostředky na první hektary z deseti na 23 procent. Po jednání pracovní skupiny k pravidlům čerpání dotací to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ke snížení maximální dotace mají vážné výhrady velké zemědělské podniky sdružené v Agrární komoře nebo Zemědělském svazu. Nekula uvedl, že je připraven po roce 2023 pravidla upravit.

Poté, co původní návrh zavádějící strop na výši dotace pro velké zemědělské podniky čelilo ostré kritice Agrární komory a Zemědělského svazu, připravilo ministerstvo zemědělství upravený návrh pravidel rozdělování zemědělských dotací, který stropy ruší, ale zvyšuje podíl peněz určených pro menší zemědělce a omezuje maximální investiční dotaci na jeden projekt ze 150 na 30 milionů korun.

Novinkou oproti předchozím návrhům je navýšení redistributivní platby z původních deseti na 23 procent z celkové částky na přímé platby. Podpora bude poskytována na prvních 150 hektarů všem zemědělcům – bez ohledu na velikost.

Nekula zdůraznil, že na další diskuse o dotačních pravidlech není již čas. Návrh podle něj již měl být dávno v Bruselu. „Strategický plán jsme měli poslat nejpozději k 1. lednu 2022. Současnou verzi pošleme v náhradním termínu nejpozději do konce ledna. (…) Budeme čekat na připomínky, ty přijdou asi tři měsíce poté, poté poběží šestiměsíční lhůta schvalování,“ řekl.

Podle ministrova náměstka pro fondy EU Pavla Sekáče se během této doby budou s nevládními organizacemi nebo ministerstvem životního prostředí probírat další dílčí parametry tak, aby mohla být nová pravidla známá už v prvním pololetí. Farmáři tak podle náměstka dostanou čas na ně reagovat, aby mohli například změnit osevní postupy.

Výhrady velkých

I po zrušení dotačního stropu nejsou s připravovanými pravidly spokojena sdružení velkých zemědělských podniků, naopak je nerozporuje Asociace soukromého zemědělství, jejímiž členy jsou zejména soukromí zemědělci. Ekologickým organizacím, které jsou v pracovní skupině také zastoupeny, vychází v novém návrhu vstříc podpora ekologického zemědělství až 20 tisíc korun na jeden hektar.

Ministr Nekula připustil po jednání pracovní skupiny, že jednotlivé skupiny zemědělců své postoje nezměnily. Je však přesvědčen, že stížnosti jsou špatně zamířené. „Se všemi diskutujeme, diskutovat budeme. (…) Bohužel došlo k určitému upnutí se na část toho velkého dotačního koláče. Na každý rok se počítá s částkou 40 miliard korun a diskuse se vede jenom o částce 2,6 miliardy korun,“ poznamenal.

Verze, kterou chce odeslat Evropské komisi, považuje Nekula za kompromis, který podle něj „respektuje reálnou situaci v našem zemědělství a změní jej správným směrem“.

O kompromisu hovoří i předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. „Myslím, že by mělo dojít k větší podpoře menších a středních subjektů. My to vítáme, ale myslíme si, že jsme na začátku změn. Je potřeba udělat jich celou řadu. Sama o sobě redistributivní platba nestačí,“ řekl. Míní, že je nezbytné „dál řešit zastropování plateb“.

Obává se, že v opačném případě bude klesat soběstačnost. Ovšem viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček během čtvrtečních protestů naopak varoval, že v důsledku nového nastavení plateb „dojde ke skokovému zdražení potravin a vyústí to v potravinovou chudobu“.

Prezident Agrární komory Jan Doležal si zase myslí, že současní vlastníci si o peníze z dotačních podpor „řeknou v nájmech“. „Budou vědět, že ti zemědělci na menších výměrách dostali zaplaceno více,“ poznamenal. Další protesty zatím komora nechystá. Se svými výhradami by se ale mohla obrátit na Evropskou komisi a proti návrhu by mohly také směřovat hromadné žaloby, řekl Doležal.

Kalkulačka

Ministerstvo nejpozději příští středu zprovozní kalkulačku, která by měla zemědělcům ukázat, na jaké dotace budou mít nárok. Úřad si od ní slibuje i to, že by z ní mohly jasněji vyplynout výhody, které stát spojuje s ekologickým zemědělstvím. On-line kalkulačku vnímají Agrární komora i Zemědělský svaz pozitivně.

Na dotace zemědělcům v Česku půjde v letech 2023 až 2027 podle Nekuly zhruba 140 miliard korun z EU, český stát přidá dalších 60 miliard. Ročně má směřovat na přímé platby zemědělcům asi 21 miliard korun a 19 miliard na Program rozvoje venkova. Nová pravidla budou platit od 1. ledna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 37 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...