Pravidla zemědělských dotací pošle Nekula do Bruselu se zpožděním. Farmářům připraví kalkulačku

Maximální investiční dotace na jeden projekt v zemědělství se definitivně sníží ze 150 na 30 milionů korun. Oproti původnímu návrhu ale ministerstvo zemědělství zvýší prostředky na první hektary z deseti na 23 procent. Po jednání pracovní skupiny k pravidlům čerpání dotací to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ke snížení maximální dotace mají vážné výhrady velké zemědělské podniky sdružené v Agrární komoře nebo Zemědělském svazu. Nekula uvedl, že je připraven po roce 2023 pravidla upravit.

Poté, co původní návrh zavádějící strop na výši dotace pro velké zemědělské podniky čelilo ostré kritice Agrární komory a Zemědělského svazu, připravilo ministerstvo zemědělství upravený návrh pravidel rozdělování zemědělských dotací, který stropy ruší, ale zvyšuje podíl peněz určených pro menší zemědělce a omezuje maximální investiční dotaci na jeden projekt ze 150 na 30 milionů korun.

Novinkou oproti předchozím návrhům je navýšení redistributivní platby z původních deseti na 23 procent z celkové částky na přímé platby. Podpora bude poskytována na prvních 150 hektarů všem zemědělcům – bez ohledu na velikost.

Nekula zdůraznil, že na další diskuse o dotačních pravidlech není již čas. Návrh podle něj již měl být dávno v Bruselu. „Strategický plán jsme měli poslat nejpozději k 1. lednu 2022. Současnou verzi pošleme v náhradním termínu nejpozději do konce ledna. (…) Budeme čekat na připomínky, ty přijdou asi tři měsíce poté, poté poběží šestiměsíční lhůta schvalování,“ řekl.

Podle ministrova náměstka pro fondy EU Pavla Sekáče se během této doby budou s nevládními organizacemi nebo ministerstvem životního prostředí probírat další dílčí parametry tak, aby mohla být nová pravidla známá už v prvním pololetí. Farmáři tak podle náměstka dostanou čas na ně reagovat, aby mohli například změnit osevní postupy.

Výhrady velkých

I po zrušení dotačního stropu nejsou s připravovanými pravidly spokojena sdružení velkých zemědělských podniků, naopak je nerozporuje Asociace soukromého zemědělství, jejímiž členy jsou zejména soukromí zemědělci. Ekologickým organizacím, které jsou v pracovní skupině také zastoupeny, vychází v novém návrhu vstříc podpora ekologického zemědělství až 20 tisíc korun na jeden hektar.

Ministr Nekula připustil po jednání pracovní skupiny, že jednotlivé skupiny zemědělců své postoje nezměnily. Je však přesvědčen, že stížnosti jsou špatně zamířené. „Se všemi diskutujeme, diskutovat budeme. (…) Bohužel došlo k určitému upnutí se na část toho velkého dotačního koláče. Na každý rok se počítá s částkou 40 miliard korun a diskuse se vede jenom o částce 2,6 miliardy korun,“ poznamenal.

Verze, kterou chce odeslat Evropské komisi, považuje Nekula za kompromis, který podle něj „respektuje reálnou situaci v našem zemědělství a změní jej správným směrem“.

O kompromisu hovoří i předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. „Myslím, že by mělo dojít k větší podpoře menších a středních subjektů. My to vítáme, ale myslíme si, že jsme na začátku změn. Je potřeba udělat jich celou řadu. Sama o sobě redistributivní platba nestačí,“ řekl. Míní, že je nezbytné „dál řešit zastropování plateb“.

Obává se, že v opačném případě bude klesat soběstačnost. Ovšem viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček během čtvrtečních protestů naopak varoval, že v důsledku nového nastavení plateb „dojde ke skokovému zdražení potravin a vyústí to v potravinovou chudobu“.

Prezident Agrární komory Jan Doležal si zase myslí, že současní vlastníci si o peníze z dotačních podpor „řeknou v nájmech“. „Budou vědět, že ti zemědělci na menších výměrách dostali zaplaceno více,“ poznamenal. Další protesty zatím komora nechystá. Se svými výhradami by se ale mohla obrátit na Evropskou komisi a proti návrhu by mohly také směřovat hromadné žaloby, řekl Doležal.

Kalkulačka

Ministerstvo nejpozději příští středu zprovozní kalkulačku, která by měla zemědělcům ukázat, na jaké dotace budou mít nárok. Úřad si od ní slibuje i to, že by z ní mohly jasněji vyplynout výhody, které stát spojuje s ekologickým zemědělstvím. On-line kalkulačku vnímají Agrární komora i Zemědělský svaz pozitivně.

Na dotace zemědělcům v Česku půjde v letech 2023 až 2027 podle Nekuly zhruba 140 miliard korun z EU, český stát přidá dalších 60 miliard. Ročně má směřovat na přímé platby zemědělcům asi 21 miliard korun a 19 miliard na Program rozvoje venkova. Nová pravidla budou platit od 1. ledna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoZájem zahraničních investorů o Česko klesá, rozhoduje i kvalita pobídek

Šedesát procent firem uvádí, že k rozvoji české ekonomiky přispívají i investiční pobídky. Čerpat ji plánuje také japonská Toyota Motor Manufacturing Czech, pro kterou se Česko stane jediným místem v Evropě, kde bude vyrábět elektromobily. Od státu má přislíbeno zhruba 1,5 miliardy korun. „Je to klíčová věc minimálně pro období, než se objem výroby navýší natolik, aby tato výroba byla zisková,“ uvedl její prezident Robert Kiml. V příštích třech letech hodlá firma nabrat až tisíc nových pracovníků. Své peníze chce vložit kupříkladu také německá společnost Daimler, mají jít do nového závodu v Chebu. Investice nových investorů, kteří v Česku ještě nejsou, ale klesají. „Investovaná částka je kolem dvaceti miliard korun, při vrcholech v letech 2006 až 2014 to bylo hodně přes 100 miliard,“ řekl výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice Ondřej Votruba.
před 6 hhodinami

Zvýšil se počet lidí bez práce, zdůvodňuje Juchelka plánované snížení podpory

Vláda chce podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) snížit podporu v nezaměstnanosti, neboť vyšší podpora prosazená minulým kabinetem trh práce nerozhýbala a počet lidí bez práce se zvýšil. Juchelka to řekl poslancům při interpelacích. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh zasazuje výši podpor do kontextu reálné situace na českém trhu práce. Vyšší podpora může motivovat lidi k delšímu setrvání na této dávce, dodala.
před 8 hhodinami

Kůrovec znovu sílí. Sucho a horko oslabily české lesy

České lesy znovu silně ohrožuje kůrovec. Kvůli letošnímu suchému a horkému počasí existuje riziko další kalamity, protože stromy jsou oslabené. Zaměstnanci lesních podniků proto porosty pravidelně kontrolují a vyhledávají napadené stromy, které následně těží. Pomáhají jim v tom také drony, díky nimž mohou snadno prohlédnout i těžko přístupné lokality.
před 11 hhodinami

Inspekce našla salmonelu v kuřecích paličkách z Lidlu

Kuřecí paličky z Rumunska, které odebrala Státní zemědělská a potravinářská inspekce ve strakonickém Lidlu, obsahovaly bakterie salmonely, sdělil v tiskové zprávě mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Pokud mají lidé výrobek doma v mrazáku, inspekce jim důrazně doporučuje maso nejíst. Bakterie způsobují salmonelózu, která se projevuje průjmy a zvracením.
před 12 hhodinami

Zdražování táhnou pohonné hmoty, potraviny zlevnily

Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu zrychlily meziroční růst na 1,9 procenta z červencových 1,7 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 procenta, potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Zdražily především pohonné hmoty, naopak potraviny zlevnily, například trvanlivé mléko a vepřové maso byly v srpnu meziročně levnější skoro o čtvrtinu a máslo téměř o dvě pětiny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klíčová témata říjnových voleb

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
9. 9. 2026Aktualizováno9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.