Pravidla zemědělských dotací pošle Nekula do Bruselu se zpožděním. Farmářům připraví kalkulačku

Maximální investiční dotace na jeden projekt v zemědělství se definitivně sníží ze 150 na 30 milionů korun. Oproti původnímu návrhu ale ministerstvo zemědělství zvýší prostředky na první hektary z deseti na 23 procent. Po jednání pracovní skupiny k pravidlům čerpání dotací to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ke snížení maximální dotace mají vážné výhrady velké zemědělské podniky sdružené v Agrární komoře nebo Zemědělském svazu. Nekula uvedl, že je připraven po roce 2023 pravidla upravit.

Poté, co původní návrh zavádějící strop na výši dotace pro velké zemědělské podniky čelilo ostré kritice Agrární komory a Zemědělského svazu, připravilo ministerstvo zemědělství upravený návrh pravidel rozdělování zemědělských dotací, který stropy ruší, ale zvyšuje podíl peněz určených pro menší zemědělce a omezuje maximální investiční dotaci na jeden projekt ze 150 na 30 milionů korun.

Novinkou oproti předchozím návrhům je navýšení redistributivní platby z původních deseti na 23 procent z celkové částky na přímé platby. Podpora bude poskytována na prvních 150 hektarů všem zemědělcům – bez ohledu na velikost.

Nekula zdůraznil, že na další diskuse o dotačních pravidlech není již čas. Návrh podle něj již měl být dávno v Bruselu. „Strategický plán jsme měli poslat nejpozději k 1. lednu 2022. Současnou verzi pošleme v náhradním termínu nejpozději do konce ledna. (…) Budeme čekat na připomínky, ty přijdou asi tři měsíce poté, poté poběží šestiměsíční lhůta schvalování,“ řekl.

Podle ministrova náměstka pro fondy EU Pavla Sekáče se během této doby budou s nevládními organizacemi nebo ministerstvem životního prostředí probírat další dílčí parametry tak, aby mohla být nová pravidla známá už v prvním pololetí. Farmáři tak podle náměstka dostanou čas na ně reagovat, aby mohli například změnit osevní postupy.

Výhrady velkých

I po zrušení dotačního stropu nejsou s připravovanými pravidly spokojena sdružení velkých zemědělských podniků, naopak je nerozporuje Asociace soukromého zemědělství, jejímiž členy jsou zejména soukromí zemědělci. Ekologickým organizacím, které jsou v pracovní skupině také zastoupeny, vychází v novém návrhu vstříc podpora ekologického zemědělství až 20 tisíc korun na jeden hektar.

Ministr Nekula připustil po jednání pracovní skupiny, že jednotlivé skupiny zemědělců své postoje nezměnily. Je však přesvědčen, že stížnosti jsou špatně zamířené. „Se všemi diskutujeme, diskutovat budeme. (…) Bohužel došlo k určitému upnutí se na část toho velkého dotačního koláče. Na každý rok se počítá s částkou 40 miliard korun a diskuse se vede jenom o částce 2,6 miliardy korun,“ poznamenal.

Verze, kterou chce odeslat Evropské komisi, považuje Nekula za kompromis, který podle něj „respektuje reálnou situaci v našem zemědělství a změní jej správným směrem“.

O kompromisu hovoří i předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. „Myslím, že by mělo dojít k větší podpoře menších a středních subjektů. My to vítáme, ale myslíme si, že jsme na začátku změn. Je potřeba udělat jich celou řadu. Sama o sobě redistributivní platba nestačí,“ řekl. Míní, že je nezbytné „dál řešit zastropování plateb“.

Obává se, že v opačném případě bude klesat soběstačnost. Ovšem viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček během čtvrtečních protestů naopak varoval, že v důsledku nového nastavení plateb „dojde ke skokovému zdražení potravin a vyústí to v potravinovou chudobu“.

Prezident Agrární komory Jan Doležal si zase myslí, že současní vlastníci si o peníze z dotačních podpor „řeknou v nájmech“. „Budou vědět, že ti zemědělci na menších výměrách dostali zaplaceno více,“ poznamenal. Další protesty zatím komora nechystá. Se svými výhradami by se ale mohla obrátit na Evropskou komisi a proti návrhu by mohly také směřovat hromadné žaloby, řekl Doležal.

Kalkulačka

Ministerstvo nejpozději příští středu zprovozní kalkulačku, která by měla zemědělcům ukázat, na jaké dotace budou mít nárok. Úřad si od ní slibuje i to, že by z ní mohly jasněji vyplynout výhody, které stát spojuje s ekologickým zemědělstvím. On-line kalkulačku vnímají Agrární komora i Zemědělský svaz pozitivně.

Na dotace zemědělcům v Česku půjde v letech 2023 až 2027 podle Nekuly zhruba 140 miliard korun z EU, český stát přidá dalších 60 miliard. Ročně má směřovat na přímé platby zemědělcům asi 21 miliard korun a 19 miliard na Program rozvoje venkova. Nová pravidla budou platit od 1. ledna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 10 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...