Pošta kvůli rušení poboček propustí zhruba 1600 zaměstnanců

Nahrávám video
Události: Jednání o České poště
Zdroj: ČT24

Česká pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba šestnácti stům zaměstnanců. Další z předpokládaných 2269 rušených míst jsou neobsazená. Na pracovněprávní stránku podávání výpovědí a dodržování stanovených kritérií propouštění budou dohlížet odboráři České pošty. Po středečním jednání vedení pošty se zástupci odborů to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Management zároveň s provozními zaměstnanci vytvoří platformu, která bude vyhodnocovat zavádění nových pracovních postupů na České poště. S odboráři se má vedení podniku setkávat i nadále, dodal mluvčí. Pošta v současnosti zaměstnává asi pětadvacet tisíc lidí.

„Projednávání těchto změn bude probíhat prvních čtrnáct dnů v dubnu. Ve středu 12. dubna bude další společné jednání. Považujeme to však jen za další úsporné opatření v řadě, které beze změny systému financování veřejných poštovních služeb nic nevyřeší,“ řekla ve středu odpoledne předsedkyně největších poštovních odborů Jindřiška Budweiserová.

Česká pošta se chystá na zrušení 300 z 3200 poboček. Pošty mají být rušené ve větších obcích nad 2500 obyvatel, kde je poboček více. Docházková vzdálenost na nejbližší poštu stoupne ze dvou na tři kilometry. Propouštěným zaměstnancům firma nabídne jinou pracovní pozici nebo rekvalifikaci.

Podle informací ČT by se mohlo zrušit skoro 1400 pozic na přepážkách, přes pět set  doručovatelských, 300 míst v nižším managementu, jako jsou vedoucí oddělení, a čtyřicet v zázemí firmy. 

Změnu musí ve formě nařízení schválit vláda, která se měla návrhem Českého telekomunikačního úřadu původně zabývat už ve středu, jenže stále nejsou vypořádány připomínky. „Umím si představit i nějakou elektronickou formu hlasování,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že by byl rád, kdyby o tom vláda mohla takto rozhodnout do konce týdne.

„Skutečně ale teď už nezáleží na nás, záleží na Českém telekomunikačním úřadu (ČTÚ), který vypořádává připomínky,“ dodal. Pošta po schválení vládou zveřejní seznam rušených provozoven a přesný počet propouštěných zaměstnanců. O situaci ve státním podniku budou také vybraní ministři už ve čtvrtek jednat s hejtmany. Pobočky se mají rušit k 1. červenci letošního roku.

„Já bych očekávala především od pana premiéra, že by ministra vnitra zastavil a řekl: Projednejte to s příslušnými starosty, přineste mi na stůl, jak jsou ty pobočky ztrátové,“ podotkla místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová.

Vyhnout se insolvenci

Podnik chce tímto způsobem snížit ztrátu, která za loňský rok dosahuje 1,5 miliardy korun. Pokud by nepřijal úsporná opatření, skončil by letos v insolvenci. Součástí rušení pošt je i zrušení až 2269 pracovních pozic. Z nich je ale část neobsazená, proto pošťáků odejde výrazně méně. Podnik bude také nabízet rekvalifikace nebo jiná místa. 

Jde o jeden z prvních kroků chystané transformace České pošty. Během dvou let by se měla rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby. Celý proces má být hotový v roce 2025 a vyjde na víc než osm miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 6 hhodinami

Havlíček představí další kroky ke stavbě nových bloků Dukovan

Další kroky v přípravě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany mají v pondělí představit ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministr pro obchod, průmysl a zdroje Korejské republiky Kim Čung-Kwan. Na společné tiskové konferenci zároveň podepíšou smlouvy, které s projektem souvisejí.
před 11 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 21 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026
Načítání...