Jsme svědky selhání politického systému, který není schopný se dohodnout, řekl k současné nepřehledné brexitové situaci ve Spojeném království europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). V pořadu Interview ČT24 zmínil, že za racionální řešení by považoval vrátit se k lidem, kteří rozhodnutí o odchodu Britů z Evropské unie spustili, nebo vypsat nové parlamentní volby.
Politici selhali, je třeba se vrátit k lidem. Jako řešení brexitu vidí Niedermayer referendum, nebo nové volby
Když situaci nevyřeší britští poslanci, je „návrat k lidem“ jedním ze dvou čistě racionálních řešení, konstatoval europoslanec. Pod ním si představuje buď opakovat referendum o odchodu Velké Británie z EU, nebo udělat referendum o odchodové smlouvě. Ta přitom byla tento týden výraznou většinou členů britského parlamentu odmítnuta.
Niedermayer připustil, že nové referendum by bylo znevážením demokracie, která jednou rozhodla, ale „jsme v situaci, kdy každé řešení je úplně špatné“. Dodal rovněž, že v původním referendu lidé nehlasovali o tom, zda Britové vystoupí, či nevystoupí ze společného trhu, zda vystoupí, či nevystoupí z celní unie, a každý to dnes interpretuje úplně jinak.
Druhým možným řešením by byly podle europoslance nové volby, do nichž by strany musely přijít s jasnějším programem. V této souvislosti poznamenal, že labouristé jsou ochotni udělat pro nové volby všechno, zatímco konzervativci jsou rozpadnuti do mnoha názorových proudů a bez labouristů nedokážou sami řešení najít.
„Je to absolutní chaos. Jedna z nejvíce respektovaných demokracií na světě se dostala do dříve nepředstavitelné situace. To je věc, na které se shodují snad všichni,“ zdůraznil.
Prostor pro podnikatele
Europoslanec se v rozhovoru s Danielem Takáčem věnoval některým možným scénářům, jak se může současné brexitové jednání vyvinout. Při schválení odchodové smlouvy, kterou Londýn dojednal s EU, by krátkodobá změna byla malá. Vzájemný obchod by nebyl nijak narušen, jen firmy by s postupujícím časem zvažovaly, jak řešit zejména logistiku.
V této souvislosti Niedermayer uvedl, že premiérka Theresa Mayová vyjednala v odchodové smlouvě přechodné období po 29. březnu, kdy má Británie z EU odejít. To by dalo podnikatelům prostor, aby se připravili na „ekonomické vzdálení Velké Británie od Evropské unie“. Mělo by trvat méně než dva roky a dát možnost vyjednat budoucí ekonomické vztahy. Aby byly buď tak vzdálené, jako má s EU Kanada, nebo tak blízké jako má s EU Norsko.
Tvrdý brexit přinese recesi, soudí europoslanec
Další varianta by byla, že se obě strany domluví na prodloužení dohodovacího období. Europoslanec však upozornil, že Mayová stále trvá na odchodu 29. března a žádné prodloužení nechce. Tato varianta by navíc předpokládala, že se v tomto mezidobí něco stane a od toho se vše odvine. Tedy že Britové například rozhodnou o nových volbách, či o novém referendu.
Pokud by došlo k tvrdému brexitu, znamenalo by to podle něj recesi na obou stranách, hlavně v Británii, jako slabší straně sporu. Bylo by zároveň nutné se rychle domluvit například na letech komerčních letadel, na celním režimu či na pracovních povoleních. Nejvyšší rizika vidí pro logistiku dodávek zboží a narušení současného Just in Time systému. Méně významné by pro něho byly nově vzniklé celní bariéry mezi Británií a Unií, protože současná cla se pohybují v řádu jednotek procent a vyšší jsou pouze u citlivých položek.