Pohonné hmoty dál prudce zdražují. Benzin přesáhl 37 korun za litr

3 minuty
Události: Nejdražší benzin za posledních devět let
Zdroj: ČT24

Zdražování pohonných hmot neustává. Průměrná cena benzinu překročila 37 korun za litr. Více stál naposledy před devíti roky. Naftu řidiči tankují za víc než 36 korun. Obrat analytici zatím neočekávají.

Nejdráž tankují řidiči v hlavním městě, kde benzin stojí v průměru 37 korun a 69 haléřů, nafta je zhruba o korunu levnější. Naopak méně zaplatí třeba v Ústeckém nebo Jihočeském kraji, kde se cena benzinu přes 37 korun ještě nedostala.

To, u jaké čerpací stanice zastaví, teď víc než dřív promýšlí i Petr Šimánek. Jako finanční poradce a hokejový rozhodčí týdně najezdí až tisíc kilometrů. „Dřív to bylo, kde jsem zastavil na kafe, tak tam jsem tankoval a teď opravdu mám dvě tři benzínky v těch trasách, co jezdím, kdy vím, že je to fakt o ty dvě tři koruny levnější, a to udělá za měsíc už hodně peněz,“ popisuje.

Když byl před rokem benzin asi o deset korun levnější, stála plná nádrž přibližně 1380 korun, dnes to je asi 1850, tedy bezmála o pět set korun víc.

Pro Šimánka to znamená, že dá za pohonné hmoty měsíčně oproti loňsku asi o dva a půl tisíce víc. „Bez toho ježdění se prostě neobejdu, takže vím, že je to položka, která tam vždycky je, a holt díky tomu v podnikání vydělám víc nebo míň na základě těch cen,“ dodal.

Cena Naturalu 95 vytrvale roste už od loňského roku, kdy stál litr necelých 28 korun. Za aktuálními vysokými cenami stojí kombinace posilujícího dolaru a zdražující ropy. „Je velmi vysoká spotřeba, globální ekonomice se daří, ale právě tato vysoká spotřeba narazila na to, že strana nabídky nedokázala tak rychle zareagovat a momentálně na trhu s ropou sledujeme mírný nedostatek,“ upřesnil analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Dálková doprava

Zdražování nafty citelně dopadá i na velké dopravce. Třeba dopravní firma, která jezdí hlavně do západní a jižní Evropy za jednu cestu do Španělska zaplatí za naftu asi 20 tisíc, loni to bylo 15 tisíc. Při provozu asi čtyř set kamionů tak jdou náklady do milionů.

„Celkové náklady na dopravu meziročně počítejte patnáct procent, z toho deset procent jsou pohonné hmoty. Veškeré náklady, které nám narostou, musíme přenést na koncové zákazníky, tam není jiná možnost,“ upřesňuje manažer dopravy OK Trans Rastislav Lipták.

Podle analytiků by navíc cena paliv měla dál růst a účet u čerpací stanice tak bude patrně dál o něco vyšší.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...