Platební morálka dlužníků se zatím nezhoršila, krize se může projevit koncem roku

V prvním pololetí letošního roku se platební morálka zadlužených Čechů nezhoršila. Průměrná částka, kterou tuzemští dlužníci hradí z nesplacených pohledávek, meziročně sice mírně klesla na 2600 korun, zároveň se však zvýšil počet nově vytvořených dohod o splácení dluhu i míra jejich dodržování, vyplývá ze statistik inkasní agentury EOS KSI. Zlepšení je ale podle firmy dočasné, neboť reálný dopad koronavirové krize se na statistikách podepíše až na konci roku.

Průměrná částka, kterou čeští dlužníci spláceli ze svých příjmů letos v prvním pololetí, byla téměř stejná jako loni a zhruba o pětinu vyšší než v roce 2018. V meziročním srovnání se však zvýšila úspěšnost dodržování domluvených splátek (ze 35 na 38 procent). Především ale podle agentury vzrostl počet nově vytvořených splátkových kalendářů s dlužníky, který meziročně stoupl o šestinu na 41 procent.

Na výsledcích se podle jednatele EOS KSI Vladimíra Vachela výrazně podepsala nestandardní situace, kterou odstartovala pandemie koronaviru a s ní spojená vládní opatření.

„Díky možnosti odkladů splátek se portfolia očistila o velké množství dlužníků a zároveň se do vymáhání nově dostali lidé, kteří byli v potenciálně lepší situaci a neměli takový problém dluhy splácet. Vliv měly také zavřené hranice a omezené možnosti nákupů, lidem obecně zbývalo více peněz,“ uvedl.

Dalším faktorem pozitivních čísel je zřejmě i fakt, že velká část obyvatelstva v Česku obdržela od státu nějakou formu podpory (například OSVČ). Lidé ji mohli použít na úhradu dluhu. První reálný dopad koronavirové krize na vymáhání očekávají odborníci z EOS KSI koncem roku, kdy skončí hlavní regulační nástroje.

Největší problémy s platební morálkou měli za zkoumané období v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, kde se situace dlouhodobě drží v horších číslech. Dlužníkům se zde nedařilo ani dodržovat sjednané dohody, ani domlouvat nové a průměrně z příjmů spláceli nejnižší částku.

EOS KSI ČR působí jako inkasní agentura na českém trhu vymáhání pohledávek od roku 1997, když do roku 2005 fungovala pod názvem Kasolvenzia ČR. Aktuálně má více než dvě stě tisíc pohledávek ve správě, a to jak za spotřebiteli, tak podnikateli a firmami. Je jednou z nevýznamnějších inkasních agentur v ČR. Ve 26 zemích má přes dvacet tisíc klientů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 3 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...