Peníze seženeme třeba dluhopisy, avizuje Schillerová. Jejich nákup už domluvila s ČNB

Nahrávám video
Události, komentáře: Ekonomika a vládní opatření kvůli koronaviru
Zdroj: ČT24

Finance na zvláštní opatření kvůli koronaviru hodlá stát získat půjčováním a prodejem dluhopisů. Na koupi státních dluhopisů se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dohodla s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem, avizovala v Událostech, komentářích. Bývalý člen bankovní rady ČNB Mojmír Hampl apeluje na vládu, aby přijímala jednoduchá a plošná opatření, rozhodující je totiž podle něj rychlost. Profesor ekonomie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík se přimlouvá za to, aby Babišův kabinet hleděl dopředu a nečekal na jakýsi Marshallův plán.

Schillerová zdůrazňuje, že vláda jedná rychle, aby se pomoc dostala k potřebným co nejdříve. „Počítáme s tím, že se peníze v co nejkratší době musí dostat k lidem,“ potvrzuje šéfka státní kasy. Peníze na zvláštní opatření bude stát získávat například prodejem dluhopisů. Stav českých financí je podle ní výborný a zajišťuje skvělou výchozí pozici k půjčování.

Šéfka státní kasy v Událostech, komentářích potvrdila také to, že se s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem dohodla na prodeji a nákupu dluhopisů. Novelu zákona, která to umožní, projedná v úterý vláda a zabývat by se jí měla rovnou i Poslanecká sněmovna.

Odlivu zahraničního kapitálu se Schillerová podle svých slov neobává. „Budeme to sledovat. Česká republika je dobré místo pro podnikání, je tu vybudovaná infrastruktura. Firmy oceňují právní prostředí i kvalitu lidí,“ míní ministryně. Podotýká, že stát by ocenil, kdyby firmy v tuzemsku nechávaly dividendy, k čemuž je vyzval i Rusnok.

Vláda počítá s tím, že situace by se mohla začít narovnávat koncem příštího čtvrtletí. „Uvidíme, jak se bude vyvíjet situace ve zdravotnictví. Zatím to máme pod kontrolou, ale na konkrétní deadline si musíme počkat,“ připouští Schillerová.

Potřeba jsou rychlá a jednoduchá opatření, věří Hampl

Někdejší člen bankovní rady Hampl oceňuje, že se mezi opatření diskutovaná kvůli nemoci COVID-19 dostal ekonomický rozměr. „Je naprosto zásadní a bude se týkat prakticky každého,“ upozorňuje. Česko podle něj nemá dobrou zkušenost s nástroji pomoci, které vyžadují mnoho byrokracie a jsou složité. „Nemáme čas, hodiny tikají. Mnohem silněji bych plédoval za to, aby se používaly co nejvíc nástroje, které se dají udělat plošně a škrtem pera,“ apeluje.

Jako příklad uvádí opatření maďarské vlády, která vydala obecné moratorium na splácení všech závazků fyzických i právnických osob až do konce roku. Vítá také plošné posouvání splatnosti sociálního a zdravotního pojištění, stejně jako daní. „Čelíme možná největšímu makroekonomickému šoku, jakému tato ekonomika čelila za dobu své existence,“ tvrdí někdejší bankéř z ČNB.

„Děláme jednoduchá plošná opatření, aby si lidé nemuseli vyřizovat desítky žádostí,“ reaguje na Hamplova slova Schillerová. S ministryní spravedlnosti už dle svých slov otevřela téma insolvencí.

Nemůžeme čekat na Marshallův plán, upozorňuje Mejstřík

Ekonom Mejstřík oceňuje, že kabinet přepracoval státní rozpočet na tento rok. „To není úplně lehké rozhodnutí. Myslím, že už v této podobě je to v zásadě pozitivní krok, stejně tak jako bezprostřední opatření, která směřují k tomu, abychom udrželi nad vodou celou řadu firem,“ kvituje profesor ekonomie z Karlovy univerzity.

Vláda podle něj ale zároveň musí řešit, kam se lidé budou po krizi vracet do práce. „Nejde jenom o to zachovat zaměstnanost, ale také podpořit nové výhonky už v této fázi. Nečekat na nějaký Marshallův plán někdy v budoucnosti, ale už v tuto chvíli podchytit oblasti domácí poptávky, která nepochybně nebude ovlivněna. Náš problém je, že celá řada podniků bude zasažena přes nejrůznější garance ztrátou poptávky v zahraničí,“ odhaduje Mejstřík.

Konstatuje také, že Česko neexistuje ve vzduchoprázdnu, ale ve velikém globálním prostoru. Například propad akcií v USA o třicet až čtyřicet procent ovlivnil globální prostor mnohem více, než by si Česko přálo, připomíná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 7 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 9 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 13 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...