Peníze seženeme třeba dluhopisy, avizuje Schillerová. Jejich nákup už domluvila s ČNB

Nahrávám video
Události, komentáře: Ekonomika a vládní opatření kvůli koronaviru
Zdroj: ČT24

Finance na zvláštní opatření kvůli koronaviru hodlá stát získat půjčováním a prodejem dluhopisů. Na koupi státních dluhopisů se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dohodla s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem, avizovala v Událostech, komentářích. Bývalý člen bankovní rady ČNB Mojmír Hampl apeluje na vládu, aby přijímala jednoduchá a plošná opatření, rozhodující je totiž podle něj rychlost. Profesor ekonomie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík se přimlouvá za to, aby Babišův kabinet hleděl dopředu a nečekal na jakýsi Marshallův plán.

Schillerová zdůrazňuje, že vláda jedná rychle, aby se pomoc dostala k potřebným co nejdříve. „Počítáme s tím, že se peníze v co nejkratší době musí dostat k lidem,“ potvrzuje šéfka státní kasy. Peníze na zvláštní opatření bude stát získávat například prodejem dluhopisů. Stav českých financí je podle ní výborný a zajišťuje skvělou výchozí pozici k půjčování.

Šéfka státní kasy v Událostech, komentářích potvrdila také to, že se s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem dohodla na prodeji a nákupu dluhopisů. Novelu zákona, která to umožní, projedná v úterý vláda a zabývat by se jí měla rovnou i Poslanecká sněmovna.

Odlivu zahraničního kapitálu se Schillerová podle svých slov neobává. „Budeme to sledovat. Česká republika je dobré místo pro podnikání, je tu vybudovaná infrastruktura. Firmy oceňují právní prostředí i kvalitu lidí,“ míní ministryně. Podotýká, že stát by ocenil, kdyby firmy v tuzemsku nechávaly dividendy, k čemuž je vyzval i Rusnok.

Vláda počítá s tím, že situace by se mohla začít narovnávat koncem příštího čtvrtletí. „Uvidíme, jak se bude vyvíjet situace ve zdravotnictví. Zatím to máme pod kontrolou, ale na konkrétní deadline si musíme počkat,“ připouští Schillerová.

Potřeba jsou rychlá a jednoduchá opatření, věří Hampl

Někdejší člen bankovní rady Hampl oceňuje, že se mezi opatření diskutovaná kvůli nemoci COVID-19 dostal ekonomický rozměr. „Je naprosto zásadní a bude se týkat prakticky každého,“ upozorňuje. Česko podle něj nemá dobrou zkušenost s nástroji pomoci, které vyžadují mnoho byrokracie a jsou složité. „Nemáme čas, hodiny tikají. Mnohem silněji bych plédoval za to, aby se používaly co nejvíc nástroje, které se dají udělat plošně a škrtem pera,“ apeluje.

Jako příklad uvádí opatření maďarské vlády, která vydala obecné moratorium na splácení všech závazků fyzických i právnických osob až do konce roku. Vítá také plošné posouvání splatnosti sociálního a zdravotního pojištění, stejně jako daní. „Čelíme možná největšímu makroekonomickému šoku, jakému tato ekonomika čelila za dobu své existence,“ tvrdí někdejší bankéř z ČNB.

„Děláme jednoduchá plošná opatření, aby si lidé nemuseli vyřizovat desítky žádostí,“ reaguje na Hamplova slova Schillerová. S ministryní spravedlnosti už dle svých slov otevřela téma insolvencí.

Nemůžeme čekat na Marshallův plán, upozorňuje Mejstřík

Ekonom Mejstřík oceňuje, že kabinet přepracoval státní rozpočet na tento rok. „To není úplně lehké rozhodnutí. Myslím, že už v této podobě je to v zásadě pozitivní krok, stejně tak jako bezprostřední opatření, která směřují k tomu, abychom udrželi nad vodou celou řadu firem,“ kvituje profesor ekonomie z Karlovy univerzity.

Vláda podle něj ale zároveň musí řešit, kam se lidé budou po krizi vracet do práce. „Nejde jenom o to zachovat zaměstnanost, ale také podpořit nové výhonky už v této fázi. Nečekat na nějaký Marshallův plán někdy v budoucnosti, ale už v tuto chvíli podchytit oblasti domácí poptávky, která nepochybně nebude ovlivněna. Náš problém je, že celá řada podniků bude zasažena přes nejrůznější garance ztrátou poptávky v zahraničí,“ odhaduje Mejstřík.

Konstatuje také, že Česko neexistuje ve vzduchoprázdnu, ale ve velikém globálním prostoru. Například propad akcií v USA o třicet až čtyřicet procent ovlivnil globální prostor mnohem více, než by si Česko přálo, připomíná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 12 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...