Pandemie způsobená novým koronavirem prudce zpomalí ekonomický růst v rozvíjejících se zemích jihovýchodní Asie a Tichomoří, ale také v Číně, která patrně vykáže nejpomalejší růst nejméně za 40 let. Ve své nejnovější revizi ekonomického výhledu to uvedla Světová banka (SB). Koronavirus už také ovlivnil přes milion Evropanů vyrábějících auta. Evropské akcie pak v úterý sice posílily, kvůli koronaviru však zažily nejhorší čtvrtletí za téměř 18 let. Výrazný pokles zaznamenala i cena ropy.
Světová banka současně varovala, že přesný odhad růstu je vzhledem k rychle se měnící situaci obtížný. Podle základního scénáře očekává, že růst rozvíjejících se ekonomik v regionu zpomalí letos na 2,1 procenta. V případě nejhoršího scénáře by ekonomika mohla o půl procenta klesnout. Loni region vykázal růst o 5,8 procenta.
V Číně, kde onemocnění koncem loňského prosince vypuklo, by ekonomický růst měl zpomalit na 2,3 procenta. To by byl nejslabší výkon za více než čtyři desetiletí. V nejhorším případě se hrubý domácí produkt (HDP) podle prognózy zvýší o 0,1 procenta. Loni vzrostl o 6,1 procenta.
Region teď podle banky čelí neobvyklé kombinaci rušivých a vzájemně se umocňujících událostí. Výrazné ekonomické problémy budou nevyhnutelné ve všech zemích. Země v regionu by měly investovat do kapacity zdravotní péče a přijmout cílená fiskální opatření, například poskytnout dotace na nemocenskou a zdravotní péči, aby zmírnily některé okamžité dopady pandemie.
Finanční šok způsobený pandemií bude mít i vážné dopady na chudobu, která je definována jako příjem nižší než 5,5 dolaru (140 korun) denně. Banka původně počítala s tím, že se v regionu letos podaří dostat z chudoby téměř 35 milionů lidí, včetně více než 25 milionů v Číně. Nyní však podle základního scénáře bude celkový údaj kvůli pandemii o 24 milionů nižší. Pokud se však ekonomická situace dál zhorší, zvýší se počet chudých o 11 milionů, uvedla agentura Reuters.
Aerolinky fungují kvůli koronaviru jen s polovinou kapacit
Letecké společnosti teď ve srovnání s polovinou ledna fungují s využitím méně než poloviny svých kapacit. Jen minulý týden je proti plánovaným letům snížily o dvacet milionů sedadel, informovala analytická společnost OAG Aviation Worldwide. Pandemie nemoci způsobené koronavirem kvůli omezením cestování zcela paralyzovala leteckou dopravu.
Jde o největší týdenní pokles kapacity, který OAG na světové úrovni kdy zaznamenala. Spojené státy a Indie minulý týden snížily své kapacity o 4,4 milionu, respektive o 3,5 milionu sedadel, což představuje 21 a 70 procent jejich kapacity.
„Za osm týdnů klesla kapacita aerolinek po celém světě ze 106 na 90 milionů (sedadel),“ napsal analytik John Grant z OAG. „Za další dva týdny se snížila na 49 milionů,“ cituje ho agentura Bloomberg. Celková kapacita by se mohla snížit až na 40 milionů, protože dál klesat bude na velkých trzích. Grant ale tuto hodnotu považuje za možnou hranici, kde už se začnou projevovat známky oživení.
Letecké společnosti by letos kvůli dopadům šíření koronaviru mohly na tržbách přijít o 252 miliard dolarů (bezmála 6,3 bilionu korun), prognózuje Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Tento zatím poslední odhad je více než dvojnásobkem toho předchozího, což jen dokresluje, v jak hluboké a nebývalé krizi se odvětví letecké dopravy teď nachází.
Čínské akcie za sebou mají nejhorší čtvrtletí od roku 2018
Čínské akcie za sebou mají kvůli dopadům šíření koronaviru nejhorší čtvrtletí od roku 2018, hlavní index akcií v Hongkongu pak v prvním čtvrtletí zaznamenal nejhlubší propad od roku 2015. Příliš na tom nezměnil ani fakt, že za úterý akcie zpevnily v reakci na příznivá data o vývoji aktivity v čínském průmyslu.
Index Shangai Composite přidal 0,11 procenta na 2750,30 bodu, za celý měsíc ale 4,5 procenta odepsal a za čtvrtletí se jeho hodnota snížila o 9,8 procenta.
Akciový index CSI 300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, v úterý vzrostl o 0,33 procenta a seanci uzavřel na hodnotě 3686,16 bodu. Za celý březen ale 6,4 procenta odepsal a ztráta za celé čtvrtletí dosahuje deset procent.
Těžké čtvrtletí měly i evropské akcie
Evropské akcie v úterý sice posílily, kvůli koronaviru však zažily nejhorší čtvrtletí za téměř 18 let. Panevropský akciový index STOXX 600 si během dne připsal 1,65 procenta na 320,06 bodu, od začátku roku ale přišel o zhruba 23 procent. Hodnota podniků v tomto indexu tak v prvním čtvrtletí klesla o 2,8 bilionu dolarů (zhruba 70 bilionů korun), napsala agentura Reuters.
Akcie v Itálii, která je zemí nejvíce zasaženou koronavirem z hlediska počtu obětí, zažily nejhorší čtvrtletí v historii. Index milánské burzy FTSE/MIB od začátku roku ztratil zhruba 27 procent.
Pražská burza vúterý otočila směr a po třech ztrátových dnech posílila. Index PX vzrostl o 2,52 procenta na 789,88 bodu. Pomohly tomu hlavně akcie elektrárenské společnosti ČEZ, dařilo se i Avastu, pojišťovně VIG nebo O2. Ztrácela naopak Moneta Money Bank.
„Pro investory platí, že akcie jsou levné, a to jak v Česku, tak i v zahraničí. Podle mého názoru máme před sebou investiční příležitost desetiletí. Časovat nejnižší úroveň trhu je velmi obtížné a možná už jsme ji viděli, je tedy nejvyšší čas vstoupit, byť opatrně, na trh,“ řekl ředitel Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský.
Koronavirus ovlivnil přes milion Evropanů vyrábějících auta
Dočasné uzavírky továren kvůli koronaviru se již dotkly více než 1,1 milionu Evropanů pracujících ve výrobě automobilů. V samotné České republice je to minimálně 45 tisíc pracovníků, informovalo o tom v úterý Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Upozornilo, že údaje zahrnují pouze zaměstnance výrobců osobních a užitkových vozů. Dopad na širší dodavatelský řetězec je podle sdružení ještě výraznější.
Sdružení také uvedlo, že výpadek v evropské výrobě automobilů způsobený koronavirem již přesáhl 1,2 milionu vozů. Výpadek v samotné České republice odhaduje ACEA zhruba na 84 tisíc vozů. Průměrná doba trvání odstávek podle sdružení v současnosti činí 16 pracovních dnů. ACEA upozornila, že výrobní ztráty se budou ještě zvyšovat, pokud se budou odstávky prodlužovat nebo pokud se pozastaví provoz v dalších závodech.
Výroba automobilů v Evropské unii přímo zaměstnává 2,6 milionu lidí. Širší automobilový průmysl pak v EU přímo či nepřímo zajišťuje práci pro 13,8 milionu lidí, píše ACEA.
„Naší nejvyšší prioritou je chránit zdraví a pracovní místa téměř 14 milionů Evropanů, kteří přímo či nepřímo pracují v našem odvětví,“ uvedl generální ředitel sdružení Eric-Mark Huitema.
Volkswagen nepracuje až do 19. dubna
Německý automobilový koncern Volkswagen prodloužil odstávku výroby v německých továrnách své hlavní značky VW kvůli koronaviru o dalších deset dnů, tedy až do 19. dubna. Firma to v úterý oznámila na svých internetových stránkách.
„Zdraví našich zaměstnanců je pro nás na prvním místě,“ uvedl člen představenstva značky VW Andreas Tostmann, který má na starosti logistiku a výrobu. Automobilka podle něj pracuje na rozsáhlém balíku opatření, aby umožnila postupné obnovování výroby. Tato opatření se týkají například hygieny a udržování odstupů mezi zaměstnanci na výrobní lince.
Součástí koncernu Volkswagen je rovněž automobilka Škoda Auto. Ta minulý týden prodloužila odstávku výroby ve všech třech českých závodech kvůli koronaviru nejméně do 14. dubna.
Ropa levná a ještě levnější
Ceny ropy vykázaly rekordní čtvrtletní pokles, a to zejména kvůli březnovému propadu, za kterým stály obavy z dopadů koronaviru na poptávku a cenová válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem. Severomořská ropa Brent se od začátku roku propadla o 66 procent, úterní obchodování uzavřela na 22,74 dolaru za barel. Během března se snížila o 55 procent, což by rekordní měsíční pokles.
Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) úterý uzavřela na 20,48 dolaru za barel. Za březen se tak propadla o 54 procent a ze celé první čtvrtletí o 66 procent, napsala agentura Reuters.
