Odbory a podnikatelé nepodpořili v pondělí na jednání tripartity návrh státního rozpočtu pro příští rok. Podle nich v něm chybí výpadek příjmů kvůli plánovanému rušení superhrubé mzdy a změny daní, uvedli předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že do rozpočtu nemůže zanést věci, které ještě neplatí. Uvedla, že premiér Andrej Babiš (ANO) navrhne zrušení superhrubé mzdy jako poslanec v příštích dnech ve sněmovně. Odbory a zaměstnavatelé se nedohodli ani na růstu minimální mzdy.
Odbory a podnikatelé nepodpořili na tripartitě návrh rozpočtu
Stát by měl v příštím roce podle návrhu rozpočtu hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Koaliční strany se na tom v pátek shodly. Je to druhý nejvyšší deficit v české historii po letošku, kdy vláda kvůli koronavirové krizi prosadila navýšení ze 40 miliard korun na půl bilionu. Návrh zatím rušení superhrubé mzdy nezahrnuje. Premiér v pondělí podle Středuly a Hanáka několikrát zopakoval, že vláda s tímto krokem počítá.
„Problémem státního rozpočtu je pro nás to, že máme dva rozpočty pro rok 2021. Jeden, který navrhuje ministryně financí bez daňového balíčku, druhý by měl být zpracován s dopady daňového balíčku,“ uvedl Hanák. Podle něj daňové změny představují dopad na rozpočet ve výši 70 až 80 miliard korun.
Schillerová řekla, že do rozpočtu nemůže zahrnout něco, co ještě není v legislativě. Týká se to i superhrubé mzdy. „Bude to načítat premiér jako poslanec do daňového balíčku,“ uvedla ministryně financí.
Podle ní Babiš předloží ve sněmovně pozměňovací návrh se zrušením superhrubé mzdy a zavedením dvou sazeb daně z příjmů 15 procent a pro částky nad čtyřnásobek průměrné mzdy 23 procent nejspíš začátkem příštího týdne. Opatření bude navrhovat na dva roky. „Musí pak nová vláda přistoupit k dalšímu řešení,“ řekla ministryně.
Zaměstnavatelé se obávají toho, že výpadek se pak vláda bude snažit řešit zvyšováním daní firmám i pracovníkům. Odmítli výdaje, které nesouvisejí s řešením krize a podporou růstu ekonomiky a vedou k zadlužování.
„Jsme před volbami. Předpokládáme, že se nezmění tradice a samozřejmě vládní koalice využije prostředky státního rozpočtu pro podporu svých voličů, což zatím bylo vždycky,“ podotkl prezident svazu průmyslu. Podnikatelé žádají také úspory v chodu státu. Požadují údaje o vývoji počtu pracovníků státu a jejich platů za posledních deset let. Podporují vyšší investice.
Podle Středuly rozpočet vypadá tak, jako by koronavirová epidemie letos měla skončit. Odbory jsou proti rušení superhrubé mzdy. Celkový výpadek příjmů rozpočtu kvůli daňovým změnám a dalším krokům spočítaly na více než dvě stě miliard korun.
„Vláda se zbavuje svých příjmů a nahrazuje je půjčkami,“ řekl předák ČMKOS. Podle něj je potřeba zachovat kupní sílu lidí, přehodnotit programy na podporu zaměstnanosti a pomoci firmám, na které dopadne druhá koronavirová vlna.
Po jednání tripartity se měla původně konat tisková konference. Dorazili na ni ale jen zástupci odborů a zaměstnavatelů. Nikdo z členů vlády nepřišel. Podle Středuly pokračovali v dalších jednáních.
Návrh rozpočtu by vláda měla projednávat za týden. Do konce října ho má dostat sněmovna.
Odbory a zaměstnavatelé se nedohodli ani na růstu minimální mzdy
Odboráři a zaměstnavatelé se zároveň ani letos nedohodli na zvýšení minimální mzdy pro příští rok. Odbory požadují přidání o 1400 korun na 16 tisíc korun, podnikatelé by nepřidávali vůbec. O případném nárůstu částky rozhodne vláda. Svůj návrh v pondělí na tripartitě nepředložila, řekl Středula.
„Vláda nepřišla s žádným návrhem. Chtěla to přehodit na nás (odbory a zaměstnavatele), ať se dohodneme. Za 25 let jsme se nedohodli nikdy,“ uvedl Středula. Podotkl, že vládu odboráři několikrát k jednání o minimální mzdě vyzývali.
Zaměstnavatelé jsou proti tomu, aby se příští rok nejnižší výdělek navyšoval. Poukazují na to, že firmy se potýkají s koronavirovou krizí. S minimální mzdou by musely zvýšit také zaručenou mzdu. Ta se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.
„Chápeme argumenty zaměstnavatelů. Na druhé straně zásadně nesouhlasíme. Není možné, aby se propadla minimální mzda pod úroveň zemí, které jsou na tom daleko hůř než Česko,“ řekl Středula.
Ministerstvo práce navrhuje, aby od roku 2022 nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy z předloňska. V podkladech pro vládu autoři návrhu uvedli, že pokud by se postupovalo podle jejich vzorce už v příštím roce, minimální mzda by od ledna stoupla z nynějších 14 600 na 17 100 korun. Nejvyšší zaručená mzda by tak dosahovala zhruba předloňské průměrné mzdy, tedy 34 200 korun. Minimální mzdu loni pobíralo podle resortu asi 140 tisíc zaměstnanců.
O navýšení platů ve veřejném sektoru tripartita v pondělí nejednala. Návrh rozpočtu počítá s tím, že by se měla od ledna zvednout suma na výdělky učitelů o devět procent. Zdravotníci by měli dostat deset procent navíc. Odboráři podotkli, že policistům, hasičům, hygienikům a dalším pracovníkům veřejné sféry by podle návrhu rozpočtu plat růst neměl. Středula dodal, že zatím není jasné, o kolik si od ledna polepší politici.
Vláda počítá s rušením superhrubé mzdy. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by se tak čisté výdělky zvedly zhruba o pět procent. „Nebudeme souhlasit s mzdovým nárůstem,“ uvedl Hanák. Podle něj ale bude záležet na každé firmě, zda svým lidem bude moci přidat.
Tripartita se v pondělí sešla po více než čtvrt roce. Jednání se konalo na dálku jako videokonference. Příští zasedání by mělo být 2. listopadu.
