Krajům a obcím mají být podle středečního jednání ústavně-právního výboru Senátu výpadky příjmů po zrušení superhrubé mzdy nahrazeny z 80 procent. Mají mít proto víc z výnosů z daní. Sazby daně z příjmů fyzických osob počítané z hrubé mzdy by výbor nechal na 15 a 23 procentech, jak to již dříve schválila sněmovna. Slevu na poplatníka chce zvýšit o tři tisíce korun na 27 840 ročně, což odpovídá dřívějšímu doporučení senátního hospodářského výboru. Horní komora bude o úpravách daňového balíčku, který dostala ze sněmovny, jednat ve čtvrtek.
Výbor neschválil návrh svého předsedy Tomáše Goláně (zvolen za Senátor 21, nyní v klubu ODS a TOP 09) na zavedení jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 18 procent. Pro byla jen polovina členů výboru. Goláň také chtěl, aby odvody na zdravotní a sociální pojištění byly odečitatelnými položkami od základu daně.
Pouze polovinu hlasů získala také Anna Hubáčková (KDU-ČSL) pro návrh, aby se sleva na poplatníka zvýšila o tři tisíce korun na 27 840 korun ročně v příštím roce a o další tři tisíce korun na 30 840 korun v roce 2022.
Zvýšit podíl obcí a krajů na výnosech daní
Výbor podpořil pouze návrh Michaela Canova (SLK), aby se v rámci rozpočtového určení daní zvýšil podíl obcí na výnosu z daní z 23,58 na 25,84 procenta a podíl krajů 8,92 na 9,78 procenta. Podle hospodářského výboru by obce měly mít podíl na výnosu daní ve výši 25,18 procenta, kraje 9,82 procenta.
Štědřejší byl ve středu senátní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, podle kterého by obce měly mít podíl na výnosu z daní ve výši 26,07 a kraje 9,88 procenta. Navrhl to pirátský senátor Lukáš Wagenknecht.
Jak uhasit daňový požár
Předkladatelkou daňového balíčku je ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která jej bude také v Senátu obhajovat. A to i s premiérem Andrejem Babiše (ANO), protože ten dal ve sněmovně k balíčku zásadní pozměňovací návrh (dvě sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent počítané z hrubé mzdy).
Součástí daňového balíčku jsou vedle zrušení superhrubé mzdy zejména stravenkový paušál, coby alternativa ke stravenkám, či vyšší zdanění cigret.
Ten pak byl také sněmovnou schválen. Vedle toho však tehdy nečekaně prošel i návrh Pirátů, který byl zamýšlen jako alternativa (zvýšení slevy na poplatníka ze současných 24 840 korun na 34 125 korun). Dohromady by to snížilo příjmy veřejných rozpočtů zhruba o 130 miliard korun. Vedle státního rozpočtu by to výrazně zasáhlo i rozpočty obcí a krajů. Hnutí ANO se nyní snaží dojednat v Senátu kompromis, který by znamenal menší zásah do rozpočtové soustavy.
Varianta hospodářského výboru by podle Schillerové znamenala přijatelný výpadek kolem 90 miliard korun.
