Nově zpoplatněné silnice mají přinést 1,5 miliardy korun, od mýta si stát celkem slibuje 12 miliard ročně

Stát chce prostřednictvím nového mýtného systému vybrat okolo 12 miliard korun ročně, z toho 1,5 miliardy na nově zpoplatněných silnicích první třídy, uvedl ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Náklady na provoz dosáhnou zhruba desetiny ročního výnosu. V roce 2018 zaplatily kamiony v Česku na mýtu rekordních 10,8 miliardy korun, což bylo meziročně skoro o čtyři procenta více.

Konsorcium CzechToll a SkyToll podle Kremlíka mýtný systém buduje v souladu s harmonogramem. „Nebyly identifikovány žádné nedostatky a žádné neplnění povinností. Naopak dodavatel činí některé věci nad rámec závazku, ke kterému se zavázal,“ uvedl ministr.

Za 11 dní začne zkušební provoz. Na 22. srpna ministerstvo naplánovalo začátek informační kampaně a o měsíc později se dopravci budou moci začít do systému registrovat a pořizovat si palubní jednotku. 

6 minut
Události: Spory kolem mýta stále pokračují
Zdroj: ČT24

Podle ředitele úseku provozovatele elektronického mýta Ředitelství silnic a dálnic Václava Nestrašila by dopravci neměli podcenit lhůtu pro předregistrace a nenechávat ji na poslední chvíli, aby neměli v prosinci problémy. 

„Výměna palubních jednotek a nutnost registrace do nového systému je asi největší komplikací, která dopravce čeká,“ poznamenal generální ředitel CzechToll Matel Okáli. „Rádi bychom je i touto cestou požádali, aby využili více než dvouměsíční lhůty, během které mohou záležitosti kolem změny mýta vyřešit ještě před jeho startem,“ uvedl. 

V současnosti je již vyrobena polovina z předpokládaného potřebného počtu palubních jednotek. Až do poloviny příštího roku bude dosavadní provozovatel, společnost Kapsch, vybírat palubní jednotky ke stávajícímu mýtnému systému a vracet za ně kauce.

Okáli dodal, že roční náklady na provoz po spuštění nového systému klesnou na 530 milionů korun ročně, přibližně na třetinu ve srovnání s dnešním mikrovlnným systémem.

16 minut
Brífink po kontrolním dnu k přípravě mýtného systému
Zdroj: ČT24

Kapsch proti smlouvě mezi resortem a novým provozovatelem

Přípravy ovšem komplikuje to, že Kapsch u soudu napadl smlouvu mezi ministerstvem dopravy a konsorciem CzechToll a SkyToll o provozování mýtného systému. Krajský soud v Brně minulý týden vyhověl žalobě Kapsche, který se domáhá toho, aby plnění smlouvy zakázal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Antimonopolní úřad se musí podle rozsudku krajského soudu smlouvou znovu zabývat.

Ministerstvo dopravy proti tomu podle Kremlíka podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Totéž chce udělat antimonopolní úřad.

„Obáváme se, že ze strany ŘSD a SkyTollu jde o hraný optimismus a uspěchanou snahu co nejrychleji systém spustit, ať už bude plně funkční, či nikoliv. Připomínám, že stát v době spuštění nebude mít u této miliardové zakázky nezávislého auditora, který by potvrdil, že stát nepřichází o peníze nekvalitním výběrem,“ uvedl mluvčí Kapsche David Šimoník.

Kapsch tvrdí, že stávající mýtný systém letos vybere od kamionů přes 11 miliard korun a v roce 2020 by to bylo 12 miliard. „Stát tedy investoval miliardy daňových poplatníků do stavby nového zbytečného mýtného systému, který od kamionů vybere úplně stejné peníze jako ten současný, plně zainvestovaný a v majetku státu,“ podotkl.

Konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF podnikatele Petra Kellnera a slovenské SkyToll uspělo ve sledovaném mýtném tendru s nabídkou na desetiletý provoz za 10,75 miliardy korun. Kapsch se proti okolnostem výběru nového provozovatele brání i dalšími žalobami.

Elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007, systém funguje na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun. Náklady na provoz činily zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Satelitní systém zaváděný vítězem nového tendru nahradí dosavadní mikrovlnnou technologii a rozšíří se na dalších 900 kilometrů silnic první třídy. Kremlík totiž minulý měsíc oznámil, že stát nezavede nulovou sazbu na silnicích první třídy, chce tak předejít zpochybnění mýtného tendru. Bezplatné používání si přály kraje na šesti stech kilometrech silnic a uzavřely k tomu memorandum s Kremlíkovým předchůdcem ve funkci Danem Ťokem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 52 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...