Nezaměstnanost v Česku v prosinci loňského roku stoupla na 3,7 procenta z listopadových 3,5 procenta. Uchazečů o práci přibylo o šestnáct tisíc na 279 227. Počet volných míst opět klesl, a to o sedm tisíc na 271 789. Poprvé od ledna 2023 tak bylo více registrovaných uchazečů o zaměstnání než volných míst. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Předloni v prosinci byla míra nezaměstnanosti stejná. Bez práce bylo tehdy 271 803 lidí a volných míst bylo 288 647.
Nezaměstnanost v prosinci stoupla na 3,7 procenta. Volných míst bylo méně než uchazečů
Úřad upozornil, že nezaměstnanost na konci roku roste pravidelně. S příchodem zimy postupně končí sezonní práce zejména v zemědělství či ve stavebnictví a do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž skončily termínované pracovní smlouvy a dohody, nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost. V prosinci roku 2022 byla míra nezaměstnanosti shodná jako v prosinci minulého roku.
Podle Úřadu práce nezaměstnanost v následujících měsících kvůli útlumu sezonních prací pravděpodobně vzroste. Situaci mohou nadále ovlivňovat ekonomické a sociální změny a také vývoj rusko-ukrajinské války.
Podle generálního ředitele Úřadu práce ČR Daniela Krištofa musí být úřad připraven na to, že volných míst je méně než uchazečů. „Chceme se postupně stát takovým moderátorem na trhu práce, abychom co nejlépe podpořili uchazeče o zaměstnání a zaměstnavatele hledající nové pracovníky. Cílem je, aby lidé našli co nejdříve co nejvhodnější a nejlepší práci a zaměstnavatelé zase dokázali získat dostatek pracovníků s adekvátní kvalifikací,“ uvedl.
Ze strany zaměstnavatelů stále přetrvává zájem o zaměstnance převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících. Na přibližně tři čtvrtiny volných míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, dvě třetiny pak jsou místa vhodná i pro cizince. Bez práce jsou nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním. Průměrný věk nezaměstnaných byl v prosinci 42,8 roku.
Nejvyšší nezaměstnanost v Česku byla v prosinci v Ústeckém kraji, činila tam 5,7 procenta. Oproti listopadu vzrostla o 0,3 procentního bodu. Počet uchazečů o zaměstnání dosáhl 31 846, o 1225 více než v listopadu. Volných míst oproti minulému měsíci v Ústeckém kraji ubylo o 262 na 11 353.
Relativně vysoká nezaměstnanost byla dále v Moravskoslezském kraji, kde v prosinci vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,2 procenta, či v Jihomoravském a Karlovarském kraji, kde shodně dosáhla 4,4 procenta.
Naopak v Praze byla míra nezaměstnanosti 2,8 procenta, nejméně v republice. Uchazečů o práci zde bylo 27 425, meziměsíčně o 127 víc. Nabízených volných míst ubylo na 79 569. Praha je také jediný kraj, ve kterém se nezaměstnanost nezvyšovala, na 2,8 procenta zůstává už od října. Pod tři procenta se nezaměstnanost dostala ještě ve Zlínském a Plzeňském kraji.
Za poslední rok klesl o 1,4 procentního bodu podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce. Na konci roku jich bylo 93 707, tedy 33,6 procenta z celkového počtu nezaměstnaných. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než dvanáct měsíců, vzrostl o 2,2 procentního bodu na 29,5 procenta. Je jich 82 234. Průměrná délka evidence na úřadu práce činila 476 dní.
Od napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022 do konce loňského roku získalo v Česku práci 352 016 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Někteří z nich se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci prosince 2023 jich na území České republiky pracovalo 122 283, nejvíce ve středních Čechách a Plzeňském kraji.
Nejčastěji Ukrajinci pracují jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. „V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali,“ uvedl Úřad práce.
Nezaměstnanost zůstává nízká, říkají analytici
Nezaměstnanost v prosinci rostla především kvůli sezonním vlivům, s hodnotou 3,7 procenta ale zůstává na nízké úrovni, a to navzdory slabému vývoji ekonomiky, shodují se analytici. Všímají si také, že počet nezaměstnaných poprvé od loňského ledna překročil počet volných míst, podle nich to ale zásadně napětí na trhu práce nezmění. Letos v lednu očekávají kvůli sezonnímu vývoji další zvýšení podílu nezaměstnaných ke čtyřem procentům.
„Navzdory chabým výsledkům české ekonomiky způsobeným útlumem v řadě odvětví se na trhu práce situace nijak zásadně nezměnila. Nárůst nezaměstnanosti v prosinci byl sezonní, dokonce lze říct, že očištěná nezaměstnanost se vlastně už téměř rok v podstatě ani nezměnila,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Firmy sice avizovaly propouštění, zaměstnanost klesala především v průmyslu, avšak na celkových číslech lidí bez práce to vidět v podstatě nebylo,“ dodal.
Také generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský připomíná sezonní vlivy, jako je ukončení smluv na dobu určitou. Podle něj se na vývoji nezaměstnanosti projevil ale i útlum spotřebitelské poptávky. „Češi vloni méně utráceli, což se projevilo na nižším zájmu podniků o nábor sezonních pracovníků, který v závěru roku jinak tradičně registrujeme v retailu, e-commerce nebo logistice. I jejich poptávka byla v tomto případě nižší než v minulosti,“ uvedl.
Počet uchazečů o práci v prosinci poprvé od loňského ledna překročil počet volných míst, upozornil ekonom Deloitte Václav Franče. Neočekává však zásadní změnu situace na trhu práce. „Pokud uvážíme dosažitelné nezaměstnané, pořád jich je méně než volných pracovních míst,“ podotkl. „Vidíme, že firmy hlavně v průmyslu opatrně propouštějí. Na druhou stranu, propuštění zaměstnanci v současné situaci nebudou mít problém si najít novou práci jinde v ekonomice,“ míní.
Kvalita pracovních míst
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák nevidí v překlopení poměru mezi počtem nezaměstnaných a volných míst zásadní změnu situace. „Za poklesem nabídky volných pracovních míst podle mě stojí opět především negativní sezonnost a stagnující ekonomika v menší míře. Otázkou samozřejmě zůstává kvalita pracovních míst, když na více než sedmdesát procent volných pracovních pozic je požadováno jen základní či nižší vzdělání,“ uvedl.
Na problematickou skladbu volných pracovních míst upozorňuje i generální ředitel ISS International v Česku Michael Almasy. „Na českém trhu je více než čtvrt milionu volných pracovních míst, z toho tři čtvrtiny mezi těmi nejméně placenými pozicemi. Znamená to, že práce na těchto pozicích se lidem nevyplatí, a navýšení minimální mzdy to nezmění,“ podotkl.
V lednu podle analytiků nezaměstnanost dál mírně vzroste, opět hlavně kvůli sezonním vlivům. „Vývoj míry nezaměstnanosti ovlivní ukončení sezonních prací, některé firmy navíc ke konci roku zrušily dohody. Učinily tak mimo jiné kvůli zvýšené administrativní zátěži, která by na ně od ledna zaměstnáváním takzvaných dohodářů dopadla. Na stranu druhou začíná období plošných náborů typické pro první kvartál, který bude úbytek pracovních míst zčásti kompenzovat,“ uvedl Jánský.
„Ani v letošním roce nebude nezaměstnanost pro českou ekonomiku představovat problém, nadále zůstane nízká, dokonce až nezdravě nízká,“ uvedla expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová. Podle průzkumu PwC plánuje 42 procent zaměstnavatelů v letošním roce nabírat zaměstnance, snižovat stavy chce osmnáct procent.
