Nejintenzivnější bytová výstavba v Česku v letech 1997 až 2019 byla z větších měst v Praze, Jihlavě a Olomouci, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) u měst nad čtyřicet tisíc obyvatel. Zároveň také ve zmíněných letech platilo, že se mnohem více bytů stavělo na horách než ve městech. Podle analytiků to souvisí s boomem rekreačního vyžití a citelným růstem kupní síly Čechů, případně Němců.
Konkrétně se mezi lety 1997 až 2019 v Praze dokončilo 87,5 bytu na tisíc obyvatel, v Jihlavě 84,5 bytu, v Olomouci 79,9 bytu. Naopak nejméně to bylo v Chomutově (8,2 bytu), Mostě (13,4 bytu) a Karviné (14,2 bytu).
„Mezi velkými městy se nejvíce staví v Praze, kde chce bydlet nejvíce nově přistěhovalých lidí. Jde o univerzitní město s nespočtem příležitostí, které se jako jediné v České republice vyrovná západním metropolím. Proto do tohoto města přijíždí talentovaní studenti z celé země, kteří se často již nevrací zpět do míst svého narození,“ sdělil analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně není velkým překvapením, že na druhém místě v intenzitě stavění je Jihlava. „Velice vytěžila z toho, že se stala krajským městem při tvorbě moderních krajů. Zažila největší růst spádovosti, stala se centrem pro mnoho malých měst, které se do té doby obracely spíše na centra v Jihomoravském, Východočeském či Jihočeském kraji. I Olomouc přestala být popelkou mezi Brnem a Ostravou a stala se plnohodnotným krajským městem,“ doplnil Bartoň.
Za Prahou, Jihlavou a Olomoucí následují v intenzitě Brno, České Budějovice, Prostějov a Plzeň.
Nejméně se stavělo v Chomutově či Mostě
Naopak v Chomutově dosahovala intenzita bytové výstavby zhruba desetiny toho, čeho ve městech na prvních třech místech. Podobně na tom byly Most, Karviná, Teplice, Ústí nad Labem nebo Havířov. „Jde zejména o kraje s chronicky relativně vysokou mírou nezaměstnanosti. Vyhlídky na získání adekvátní práce zde nejsou dobré,“ podotkl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Dalším ukazatelem je podíl bytů, které byly dokončeny v posledních pěti letech, kdy při rovnoměrném tempu by činil 20,8 procenta (pět let z posledních 24). Většina měst se od tohoto průměru příliš neodchýlila. Výjimkou jsou Kladno se 40 procenty, dále Havířov a Plzeň se zhruba třetinou. Naopak v Jihlavě to bylo 10,6 procenta, v Chomutově 11,1 procenta a v Přerově 11,8 procenta.
„Právě Jihlava dokládá, že gros jejího růstu se odehrálo na začátku a souvisí s budováním krajského města. Kladno naopak rostlo především v posledních letech, kdy ceny bytů vytlačují Pražany do Kladna a dalších satelitů. Pozdější rozvoj Plzně také může souviset se zlepšením nejen dálniční, ale hlavně i železniční infrastruktury, které přiblížilo Plzeň Praze,“ uvedl dále Bartoň.
Podle Kovandy se posledních pět let překrývá s obdobím enormního růstu cen nemovitostí v hlavním městě. „Tento růst způsobuje právě to, že pro řadu běžně vydělávajících lidí je vlastní bydlení v metropoli již prakticky nedostupné. To je nutí hledat alternativy za Prahou, tedy i v Kladně,“ dodal Kovanda.
Podle údajů developerských společností Trigema, Central Group a Skanska Reality stouply prodejní ceny novostaveb od roku 2015 téměř dvojnásobně.
Zatímco v prvním čtvrtletí roku 2015 byla průměrná prodejní cena 56 tisíc korun za metr čtvereční, v tomto čtvrtletí je to už 110 tisíc korun, vyplývá konkrétně z analýzy developerské společnosti Central Group.
Ještě v roce 2015 se průměrný 70metrový byt v metropoli prodával za cenu kolem 3,9 milionu korun, teď by stál 7,7 milionu korun. Nad hranicí sto tisíc za metr čtvereční se pohybují ceny nových bytů už ve všech pražských obvodech. Ještě v polovině letošního roku se těsně pod touto hranicí jako jediná držela Praha 9, i zde už jsou ale ceny vyšší.
Důvodů výrazného růstu je podle výkonné ředitelky Central Group Michaely Tomáškové několik, například zdražování materiálů, zvyšování cen stavebních prací i pozemků. „Zásadní roli ale hraje velký nepoměr mezi nabídkou nových bytů v Praze a poptávkou po nich. Ten je důsledkem dlouhodobě pomalého povolování nové výstavby, které trvá často deset i více let,“ uvedla Tomášková.
Intenzita výstavby bytů na horách byla oproti městům mnohem vyšší
Intenzita bytové výstavby v Česku mezi roky 1997 až 2019 byla ve vybraných horských střediscích oproti velkým městům mnohonásobně vyšší. Například v Říčkách v Orlických horách bylo v tomto období dokončeno 1089 bytů na tisíc obyvatel, ve Špindlerově Mlýně pak 602 bytů a v Praze 87,5 bytu.
Po Říčkách byla nejintenzivnější výstavba v Loučné pod Klínovcem (892 bytů na tisíc obyvatel) a na Kvildě (763 bytů). To jsou poměrně malé obce s počtem obyvatel kolem stovky. Následují Špindlerův Mlýn (602 bytů), Boží Dar (528 bytů), Harrachov (490 bytů), Pec pod Sněžkou a Železná Ruda (471 bytů).
„Díky rostoucí produktivitě celé ekonomiky mají dnes lidé mnohem více času i prostředků na trávení volného času. To do budoucna poroste a dnes již dávno neplatí představa poslední dobou občas šířená, že volnočasové aktivity nepřispívají k růstu. V nedaleké budoucnosti budou naopak dominovat evropským ekonomikám,“ sdělil analytik společnosti Natland Petr Bartoň.
Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy poměrně vysoký počet dokončených bytů na hlavu v horských střediscích typu Špindlerova Mlýnu, Harrachova nebo Pece pod Sněžkou souvisí s boomem apartmánové výstavby v těchto místech a také s obecným boomem rekreačního vyžití a horské turistiky.
„Ten souvisí také s citelným růstem kupní síly Čechů ve sledovaném období, tedy od roku 1997. Zejména zámožnější Češi, ale i cizinci, například Němci, si pořizují byty v těchto atraktivních lokalitách, aby byli blíže zimním radovánkám nebo letní turistice, kdykoli se jim zamane. Zároveň jde o investiční příležitost,“ doplnil Kovanda.
Dalším ukazatelem je opět podíl bytů, které byly dokončeny v posledních pěti letech, kdy při rovnoměrném tempu by to bylo 20,8 procenta. Zatímco však většina velkých měst nad čtyřicet tisíc se od průměru příliš neodchýlila, mezi horskými středisky jsou poměrně výrazné rozdíly.
V Loučné pod Klínovcem byly za posledních pět let dokončeny dvě třetiny z celkového počtu bytů. V Dolní Moravě to byly tři pětiny, v Peci pod Sněžkou 58 procent. Naopak ve Špindlerově Mlýně pouze 3,2 procenta, v Železné Rudě 7,1 procenta a v Harrachově 8,6 procenta.
„Zde je dobře pozorovatelný životní cyklus jednotlivých center. Zatímco ta česká a zejména krkonošská jsou již na vrcholu, a tak v posledních letech růst výrazně zpomalil, v posledních letech se přesouvá do doposud spíše opomíjených, zejména moravských rekreačních oblastí,“ uvedl Bartoň.
Podle Křečka začali bohatí Češi projevovat zájem o bydlení na horách. Většinou ho nevyužívají celoročně, ale tráví tam dovolené. „To vedlo k masové výstavbě v okolí horských středisek, kde je počet dokončených bytů vůči počtu obyvatel velice vysoký. V některých lokalitách proto začala být nová výstavba silně regulována, aby si horská městečka uchovala svůj tradiční ráz,“ dodal Křeček.
