Michel bruslí mezi bohatými a chudými zeměmi EU před summitem o rozpočtu

Předseda Evropské rady Charles Michel přišel s návrhem víceletého rozpočtu Unie na roky 2021 až 2027, o kterém se příští čtvrtek pokusí přesvědčit názorově rozdělené členské země na mimořádném summitu. Celkový objem 1,074 procenta unijního hrubého národního důchodu (HND) se příliš neliší od dosavadního návrhu finského předsednictví, k němuž měla většina zemí zásadní výhrady. Podle několika činitelů EU počítá návrh s přesunem části peněz od bohatších zemí k méně vyspělým a umožňuje větší pružnost v čerpání financí na kohezní politiku.

Skupina chudších zemí východního a jižního křídla Unie včetně Česka před summitem požaduje, aby byla v rozpočtu na příštích sedm let zachována dosavadní úroveň peněz v kohezních fondech, které jsou určené na rozvoj zaostalejších regionů. Michelův návrh však počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun), zatímco v letech 2014–2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard.

Vstřícným krokem ke státům, které jsou příjemci peněz z fondů, má být přesun části prostředků od bohatších zemí k méně vyspělým a také větší pružnost v nakládání s fondy.

„Členské státy dostanou větší volnost v tom, jak přeskupovat prostředky mezi jednotlivými fondy,“ řekl v pátek novinářům vysoce postavený unijní činitel. Zatímco dosud mohly mezi Evropským sociálním fondem a Evropským fondem pro regionální rozvoj přesunovat nejvýše pět procent prostředků, nově to má být až desetina. O větší možnost přesunovat peníze ze sociálního fondu třeba na stavbu dálnic usilovalo například Česko.

Slevy pro čisté plátce

Některé země západní a severní Evropy opakují, že nejsou ochotny podpořit rozpočet vyšší než jedno procento HND. Argumentují tím, že britský odchod z EU zvedne příspěvky do rozpočtu nejvýrazněji čistým plátcům a požadují, aby byly i pro příští období zachovány dosavadní slevy z plateb.

Michelův návrh počítá s tím, že slevy v dosud nespecifikované výši pro země jako Nizozemsko, Švédsko či Dánsko v rozpočtu zůstanou, budou se však postupně snižovat.

„Je složité najít nějakou přesnou metodu, kterou to (výši slevy) vypočítat. Z historie víme, že je to spíše politická záležitost,“ naznačil zmíněný činitel, že takzvané rabaty budou jedním z hlavních vyjednávacích témat na summitu a jejich výše je zatím zcela otevřená.

Uklidnit čisté plátce a zaplnit mezeru přes 12 miliard eur ročně, což je výše do budoucna chybějícího britského příspěvku, chce Michel prostřednictvím příjmů z nově navrhované daně z plastů či zvýšeného objemu peněz získaného prodejem emisních povolenek. Unijní představitelé odhadují, že by tímto způsobem mělo do pokladny EU přitéct každý rok až 15 miliard eur.

Vláda práva

Návrh rozpočtu obsahuje i zmínku o tom, že čerpání unijních prostředků bude spojeno s dodržováním zásad právního státu. Tuto podmíněnost odmítá Polsko či Maďarsko, s nimiž vede Evropská komise řízení kvůli porušování hodnot EU. Michelův návrh předpokládá, že by o možných sankcích za porušování zmíněných zásad rozhodovaly členské země kvalifikovanou většinou, a Varšava s Budapeští by tak pro zablokování postihu potřebovaly další spojence.

Michelův padesátistránkový text budou v příštích dnech rozebírat zástupci členských zemí. Nad návrhem se pak sejdou příští čtvrtek, kdy budou muset pro úspěch jednání slevit ze svých současných pozic. Unijní činitelé očekávají, že vzhledem k Michelově vůli dosáhnout alespoň částečnou dohodu a dosavadní neústupnosti členských států se může summit protáhnout nejméně do pátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 4 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 13 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.