Loni vzrostla spotřeba zemního plynu, letos je zájem o dříví. Lidé se na zimu zásobují už na jaře

7 minut
Události: Loni rostl zájem o zemní plyn, letos o dříví
Zdroj: ČT24

Lidé se kvůli rostoucí ceně energií vracejí k topení dřevem. Zásobují se jím už na jaře, kdy je do další topné sezony ještě daleko, což dříve nebývalo zvykem. Také zájemci o tento typ vytápění se ovšem musí připravit na to, že cena palivového dříví vzrostla. Zimu s obavami vyhlížejí i ti, kteří spoléhají na zemní plyn. Skoro všechen pochází z Ruska, zajištění dodávek z jiných zemí se zdá jako běh na dlouhou trať. Loni byla v Česku spotřeba zemního plynu nejvyšší za posledních patnáct let.

Například Městské lesy Hradec Králové hlásí oproti loňsku až trojnásobnou poptávkou po palivovém dříví. Přijíždějí si pro něj i ti, kteří dosud upřednostňovali jiný otop. „Setkáváme se s lidmi, kteří nikdy dřevem netopili,“ potvrzuje nadlesní Tomáš Janovský. 

Zájem o tento druh paliva je mnohem větší i přesto, že dřevo také podražilo. V královéhradeckých lesích od začátku roku o padesát procent. Největší zájem je podle Jankovského o dvoumetrové kuláče ze smrku nebo borovice. Nabídka momentálně dostačuje.

„Co se týče jehličnatého paliva, jsme schopni pokrýt všechny požadavky, ale listnatého paliva je bohužel nedostatek,“ potvrzuje Jan Rousek z České lesnické akademie v Trutnově.

Rostoucí poptávku registrují také prodejci kamen a kamnáři. „Nárůst byl oproti loňském roku o tři sta procent,“ prozradil Michal Sládek, majitel jedné z královéhradeckých kamnářských firem. Některé výrobky, které si zákazníci objednají v těchto dnech, tak dostanou nejdřív prosinci.

Spotřeba zemního plynu vzrostla

Statistky ukazují, že v Česku také loni stoupla spotřeba zemního plynu, a to na téměř 9,5 miliardy kubíků, meziročně o devět procent. Byla tak nejvyšší za posledních patnáct let, nicméně dlouhodobě počet odběratelů mírně klesá.

Domácnosti se na celkové spotřebě podílejí jen zhruba ze čtvrtiny, přestože tvoří většinu z 2,8 milionů zákazníků. Plyn využívají buď přímo, nebo zprostředkovaně třeba přes ohřev vody v teplárnách. Nejvíce plynu se spálí v průmyslu a energetice, nepřekvapivě hlavně v zimě.

Dlouhý: Lepší drahý než žádný plyn

Skoro všechen zemní plyn pochází z Ruska. Těžba z tuzemských zásob pokrývá spotřebu zhruba ze dvou procent a i palivo nakoupené na evropských trzích a dodávané z Německa má původ v Rusku. Česko i Evropská unie to chtějí změnit. Pomoct by mohl LNG, tedy zkapalněný zemní plyn.

Současná situace nutí Evropu poohlédnout se v Austrálii, Kataru, Ománu, v Africe i Americe. Tedy v místech, kde plují tankery se zkapalněným plynem a rostou terminály na jeho úpravu. Aby i Česko zvážilo majetkový vstup do některého z nich, vyzývá třeba Hospodářská komora, přestože bude zřejmě nutné připlatit víc.

„Prostě se musíme připravit na to, co bylo donedávna nemyslitelné, totiž že by plyn fyzicky nebyl. Potom i drahý plyn je lepší než žádný plyn,“ míní prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Ne české, ale evropské řešení

Vláda zájem o LNG uvedla ještě před válkou na Ukrajině ve svém programovém prohlášení. Ministerstvo průmyslu teď možnosti získat podíl v terminálech prověřuje. „Z logistických důvodů jde prioritně o terminály, které se chystá vybudovat Německo na pobřeží Baltského moře,“ upřesnil mluvčí resortu Vojtěch Srnka.

Podle energetického experta Václava Bartušky bude ale při jednání o dodávkách potřeba společný postup Evropské unie – právě kvůli ceně. „Nechceme navzájem soupeřit o to, kdo který zdroj zemního plynu přeplatí víc. I Německo a Francie chápou, že je lepší jednat v rámci celé Unie než jednotlivě. Nebude to žádné české řešení, bude to evropské řešení,“ upozorňuje Bartuška. Nicméně je zřejmé, že nepůjde o řešení pro nejbližší zimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
včera v 06:00

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
20. 6. 2025

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...