Český průmysl loni meziročně rostl. Na rozdíl od prvního pandemického roku 2020, kdy poklesl o sedm procent, posílil v tom druhém o 6,4 procenta, uvedl Český statistický úřad. Loňský výsledek ovšem znamená, že ještě nedosáhl předcovidové úrovně. Příčinou byly hlavně problémy automobilového průmyslu. Oproti roku 2020 rostlo loni i stavebnictví, a to o 1,4 procenta, ve schodku naopak skončil zahraniční obchod.
Loni rostly průmysl i stavebnictví, na hodnoty z doby před covidem se ale ještě nevrátily
Události: Stavebnictví loni rostlo (zdroj: ČT24)
V roce 2020 se zvedla téměř všechna průmyslová odvětví s výjimkou zpracování dřeva a výroby oděvů. Velmi výrazně rostla výroba jiných dopravních prostředků než aut, a to o 22 procent. Naopak automobilový průmysl rostl pouze o 3,4 procenta. Příčinou byly jednak důsledky koronavirové pandemie, ale také nedostatek čipů potřebných k výrobě vozidel.
I když v roce 2021 zaznamenal průmysl celkově růst oproti předchozímu roku, na jeho úplném konci se naopak meziročně propadl. Pokles byl v prosinci i v celém posledním čtvrtletí.
„Zásadní podíl na tomto výsledku měla výroba automobilů a navazující obory, kde se firmy i nadále potýkaly s problémy v dodavatelských řetězcích a zvyšujícími se cenami materiálů a energií. Svou roli sehrála i vyšší srovnávací základna,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Výroba aut v prosinci meziročně klesla o 15,8 procenta, menší pokles byl i v některých dalších odvětvích, jako je výroba kovových konstrukcí a pryžových a plastových výrobků. Naopak o 4,8 procenta si polepšila výroba a rozvod energií, o více než 15 procent výroba ostatních dopravních prostředků a o téměř 12 procent produkce ostatních nekovových minerálních výrobků.
Slabý výsledek, tvrdí analytici o růstu průmyslu
Výsledek českého průmyslu v roce 2021 zklamal analytiky. Vzhledem k tomu, o kolik se v předchozím roce propadl, považují jej za slabý. „V závěru roku nenaplnil očekávání na pokračující mírné oživení. Po růstu v listopadu se produkce očištěná o pracovní dny vrátila do meziročního poklesu,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Analytik Generali Investments Radomír Jáč považuje pro celkový výsledek za zásadní výkon od března do července, kdy se produkce roku 2021 srovnávala z obdobím předchozího roku, kdy byl průmysl částečně ochromen lockdownem a některé podniky zavřely. Počínaje srpnem ovšem podle něj na aktivitu začaly výrazněji dopadat problémy v dodávkách potřebných dílů, což platí zejména o automobilkách.
„Průmysl stále brzdí nefunkční mezinárodní dodavatelské řetězce, drahá a nespolehlivá doprava, vysoké ceny vstupů včetně energií a přetrvávající nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků,“ shrnul analytik ČSOB Petr Dufek.
Někteří experti věří, že počátek roku 2022 by již mohl být lepší než konec toho předchozího. Podle Michala Brožky z Komerční banky dává silnou naději, že přijde opět růst statistik z výroby, vývoj předstihových indikátorů a zprávy o zlepšených subdodávkách. Za celý letošní rok čeká Brožka expanzi průmyslové výroby v ČR o 7,8 procenta.
Růst nových zakázek doma i v zahraničí a mírné uvolnění v dodavatelských řetězcích zlepšuje výhledy minimálně na první čtvrtletí tohoto roku, doplnil ekonom Deloitte Filip Pastucha. Za celý rok očekává zvýšení průmyslové výroby o pět až šest procent.
Stavebnictví loni rostlo o 1,4 procenta, předloni se ale propadlo o šest procent
O 1,4 procenta si v roce 2021 polepšila stavební výroba, oznámili statistici. Pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, se loni meziročně zvýšilo o 1,5 procenta. Inženýrské stavitelství, tedy zejména dopravní výstavba, rostlo o procento.
Stavebníkům konec roku na rozdíl od průmyslu svědčil, stavebnictví zrychlilo meziroční růst na 8,1 procenta z listopadových dvou procent a z hlediska růstu výroby to byl loňský nejúspěšnější měsíc. Pozemní stavby zaznamenaly v posledním měsíci roku meziroční nárůst o 10,5 procenta, výstavba inženýrských staveb stoupla o 2,2 procenta.
Ani stavebnictví ale ještě není na hodnotách z doby před pandemií, v roce 2020 byl pokles 6,2 procenta. Podle ředitele odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radka Matějky se české stavebnictví loni potýkalo s mimořádným růstem cen a nedostatkem stavebních kapacit.
Počet stavebních povolení, které loni úřady vydaly, meziročně stoupl o 5,8 procenta na 90 960. Orientační hodnota povolených staveb dosáhla 521,9 miliardy korun, což bylo proti roku 2020 o třetinu více. Loni začala výstavba 45 244 bytů a meziročně jich bylo o 28,3 procenta více. Dokončených bytů loni přibylo o 0,7 procenta na 34 641.
Podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera byl celý rok 2021 ve znamení výrazného útlumu stavební produkce. „Loni vzrostla pouze o 1,4 procenta, navíc po poklesu o zhruba pět procent v roce 2020. Stavebnictví tak stále patří mezi koronavirovou pandemií k nejvíce zasaženým odvětvím ekonomiky,“ uvedl Gürtler.
Očekává ovšem, že „by již letošek mohl přinést významnější oživení stavební výroby“. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda však varoval, že růst stavebnictví může omezit krize pracovních sil. Tu by podle něj dále prohloubila případná ruská invaze na Ukrajinu, která může vést k dodatečnému odlivu ukrajinských pracovníků ze stavebnictví.
Zahraniční obchod byl poprvé od roku 2010 v minusu
Český statistický úřad se ohlédl také za zahraničním obchodem České republiky se zbožím za loňský rok. Ten skončil ve schodku, podle předběžných údajů dosáhl téměř 1,46 miliardy korun. Export sice loni meziročně stoupl o 13 procent, ale import vzrostl o 19,2 procenta.
I k celkovému výsledku zahraničního obchodu výrazně přispěl konec roku. V prosinci skončila bilance zahraničního obchodu ČR schodkem 15 miliard korun. Ve srovnání s prosincem 2020 vzrostl vývoz zboží z Česka o 8,2 procenta a dovoz téměř o pětinu. Vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička podotkl, že v prosinci bývá záporná bilance obvyklá. O celém roku to však dlouho neplatilo.
„Podle předběžných údajů za celý rok 2021 přestalo platit, že Česká republika více zboží vyváží, než dováží a zahraniční obchod se vůbec poprvé od roku 2010 překlopil do červených čísel,“ uvedl. Důvodem podle něj byla drahá ropa a zemní plyn, ale i obecně vyšší ceny dovezených vstupů.
Obchod s ropou a zemním plynem ovlivnil i prosincový výsledek. Dále se prohloubil schodek obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji i základními kovy. K tomu meziročně klesl přebytek obchodu s motorovými vozidly o 6,7 miliardy korun.
Bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie skončila loni v prosinci přebytkem 49,6 miliardy korun, což bylo o 6,8 miliardy méně než o rok dříve. Schodek s mimounijními zeměmi se meziročně zvětšil o 23,9 miliardy na 62,6 miliardy korun. Deficit se prohloubil především v obchodu s Čínou a Ruskem.
Deficit je dočasný, míní experti
Analytici očekávají, že schodek zahraničního obchodu v dalších letech již nebude a bilance se letos vrátí do plusu. „Ačkoliv se obchodní bilance propadla po dlouhé době do deficitu, nemyslím si, že se jedná o znak vnější nerovnováhy české ekonomiky. Deficit je způsoben událostmi, doufejme, dočasného charakteru – čipovou a energetickou krizí,“ řekl ekonom společnosti Deloitte Václav Franče.
Připustil ovšem, že problém s čipy bude zřejmě pokračovat do příštího roku, u energií lze čekat pozvolný pokles cen k novému standardu. Ten bude vyšší než před krizí.
Za předpokladu dalšího ústupu potíží na nabídkové straně a zvolnění výrazného růstu cen vstupních nákladů počítá David Vagenknecht z Raiffeisenbank především ve druhé polovině roku se zvýšením aktivit v průmyslu. To by se mělo pozitivně odrazit ve výkonu exportu. Důležité bude také to, aby se nezhoršila epidemická situace a neplatily restrikce u vývozních partnerů. „Na druhé straně si ale udrží tempo i dovozy především díky oživení soukromých investic,“ řekl. Za letošní rok předpokládá přebytek zahraničního obchodu kolem 70 miliard korun.