Létá se na čím dál kratší vzdálenosti, čím dál častěji a čím dál levněji. A to s sebou nese i komplikace, z nichž některé zákazník pocítí hned, o jiných se ani nemusí dozvědět. Právě za sporným postupem, při kterém letadlo společnosti Smartwings pokračovalo do cílové destinace, i když mu přestal fungovat jeden motor, mohly údajně stát také ekonomické důvody. Neplánované přistání a servis v cizí zemi totiž pro aerolinky znamenají statisícové náklady navíc.
Minimální cena letenky v prvé řadě znamená minimální možný standard. Sedadlo bez polohovacího systému váží méně a každé kilo dolů znamená úsporu paliva. To je lepší pro dopravce, méně už pro pohodlí cestujícího. Aerolinky také přidávají sedadla navíc, takže mohou prodat více letenek. Kromě ještě menšího místa na nohy se tak může stát, že i když má člověk místo u okna, výhled ven tam prostě nebude.
U levnějších letů se můžou cestující také dost nachodit, protože je k letadlu čeká výprava velmi daleko od terminálu. Opět je to otázka peněz. Kdo víc zaplatí, ten má lepší místo. To platí nejen pro cestující v letadle, ale i pro aerolinky na mezinárodních letištích.
Na provozu nízkonákladové aerolinky šetří i používáním co nejméně rozdílných typů letadel, typicky využívají Boeing 737 nebo Airbus A320. Jde o běžný typ stroje, servis je levnější, náhradní díly dostupné, mechanici to s nimi umí. Ušetří se také za výcvik pilotů a posádek. I ten se z finančních důvodů výrazně zrychlil.
Když se rozhodnete, že se stanete dopravním pilotem, tak byste teoreticky mohli být v kokpitu za 19 měsíců, přiblížil pilot a instruktor létání Michal Raudenský. „To je rychle. A děje se to. Řekl bych bohužel,“ dodal.
Bezpečnost by neměla být nižší, výjimky ale jsou
Co se týče výbavy letadel, je to jako s auty. Kdo má méně peněz, nekoupí si vůz v plné výbavě. Letadlo v základu neznamená nižší bezpečnost cestujících, avšak výjimečně se to stát může. Byl to případ třeba Boeingu 737 MAX etiopských aerolinek. V základní výbavě chyběla kontrolka, která upozorňovala na špatně fungující vyrovnávací systém MCAS. To, co nikdo nepovažoval za problém, letos v březnu dopadlo fatálně.
„Pokud máte opravdu dobrého pilota, tak můžete říct, že žádné automatické systémy nepotřebuje. Jenže jak zajistíte, aby byli všichni piloti stejně dobří, jako ten nejlepší? To nedokážete,“ poznamenal Raudenský.
Šetření na lidech je ostatně také svébytnou kapitolou. Stále stupňovaný tlak na úsporu provozních nákladů, snižování mezd létajícího personálu a narůstající nervové vypětí zaměstnanců se může odrazit i v chodu letecké společnosti a na tom, jestli zákazník dorazí do cíle včas a v pořádku.
Jako tragický se třeba ukázal přístup společnosti Germanwings, jejichž pilot spáchal sebevraždu s letadlem plným cestujících. Vyšetřování přitom ukázalo, že společnost o psychických potížích svého pilota věděla, ale kvůli nedostatku náhradníků a nákladům ho neodstavila.
