Ceny pohonných hmot dál rostou, tento týden řidiči platí za litr Naturalu 95 v průměru 33 korun a 70 haléřů, zhruba o korunu méně pak stojí nafta. Kromě ceny klasických paliv se stále častěji řeší i množství emisí, které z nich vzniká. Evropská unie rozhodla, že do roku 2030 se musí snížit u aut zhruba o třetinu, i to je důvod, proč se v laboratořích po celé Evropě snaží vědci najít alternativu, která by naftu a benzín mohla nahradit nebo aspoň doplnit. V Litvínově se teď testují například paliva s dřevní štěpkou nebo z jehličí.
Laboratoře hledají nová paliva pro auta. Nástup elektromobilů brzdí málo dobíječek
Kromě zmíněného dřeva se ale také zkouší třeba výroba paliv z plastů. Ta by mohla v budoucnu alespoň částečně pomoci vyřešit celosvětový problém s plastovým odpadem.
Složky ze syntetické ropy už teď některé firmy přimíchávají do svých paliv. V biosložkách ale dosud dominuje řepka a používá se třeba i palmový olej. Velkou naději vkládají vědci i do opětovného použití potravinářských olejů, především z velkokapacitních fritéz.
Z plastů opět ropa
Testovací jednotka v rafinerii v rakouském Schwechatu, kde mění použité plasty na ropu, funguje už šest let. „Potřebujeme sto kilogramů plastů na to, abychom vyrobili sto litrů syntetické ropy, a to za jednu hodinu,“ vysvětluje ředitel marketingu OMV Michal Janda.
Recyklace probíhá při teplotách nad 300 stupňů při takzvaném tepelném krakování. Vzniklá syntetická ropa je podle firmy například bez příměsí síry. „Ta ropa je jednoduše kvalitní a lze ji používat na výrobu jiných ropných produktů v jakékoliv kategorii,“ dodává Janda.
Používají ji tak i na výrobu pohonných hmot. Paliva s přimíchanou složkou z plastů mohou už teď řidiči natankovat u některých českých čerpacích stanic.
Kubík jako 40 litrů nafty
V Česku se jen před několika dny začalo testovat auto, které pohání palivo z dřevní štěpky. „Jeden kubík dřevní štěpky odpovídá zhruba 40 litrům dieselového paliva,“ popisuje ředitel vývoje a inovací firmy UNICRE Jiří Hájek. Řidiči by toto palivo mohli začít tankovat zhruba okolo roku 2027.
Z lesů do nádrží by ale neměla jít jen štěpka, palivo se začíná laboratorně vyrábět i z jehličí. Při teplotě 75 stupňů se 560 gramů vosku z jehličí rozpustí během půlhodiny. „Následně se přelije do destilační baňky a oddělí se na několik složek,“ říká výzkumný a vývojový pracovník společnosti UNICRE Jan Jenčík.
Stejně jako dřevo, tak i jehličí by se mohlo dostat na čerpací stanice zhruba za osm let. Cena by měla být přibližně stejná jako u klasického benzínu a nafty.
Málo dobíječek
Síť dobíjecích stanic je v Česku stále nedostatečná, zatím jich je přes pět set, a to je podle majitelů elektromobilů málo.
„Musí se budovat pomalá dobíjecí infrastruktura, která je dostupná pro všechny, tam kde auta parkují, a musí se budovat rychlá, superrychlá dobíjecí infrastruktura, která bude fungovat na cestách,“ říká místopředseda Asociace pro elektromobilitu ČR Lukáš Hataš.
Pomoci mají dotace. Na výstavbu běžných dobíjecích stanic je třeba z Operačního programu doprava vyčleněno 146 milionů korun. Cílem je, aby do konce roku 2023 bylo v tuzemsku zhruba 1300 stanic.
Průzkum ukázal, že asi polovinu Čechů od koupi elektromobilu odrazuje vysoká pořizovací cena. Přesto 10 procent uvedlo, že by si elektromobil koupilo.
„Je tam samozřejmě velký tlak na cenu, která se samozřejmě musí snížit. Absolutně nemáme systém nějakých pobídek a nemáme ani připraveny takové ty praktické technické věci, jak budete fungovat, když dostanete služební vůz a budete muset dobíjet doma, jak to budete vyúčtovávat,“ myslí si výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.
I takto se počet elektromobilů v Česku zvyšuje. Po českých silnicích jich jezdí podle ministerstva dopravy zhruba 2400 a jen loni jich majitelé nově zaregistrovali přes sedm stovek.
Co se týče typů používaných paliv, jednoznačně vede nafta. Na benzín jezdí 23 procent aut a pět procent připadá na ostatní paliva, jako jsou CNG, LPG anebo auta na elektrický pohon.