Kontroly jatek dokončíme v březnu, říká polský ministr. Chce obnovit důvěru v tamní potraviny

Nahrávám video
Rozhovor s polským ministrem zemědělství
Zdroj: ČT24

Polský ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski chce obnovit důvěru v polské potraviny. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi. Kontroly, které Česko zavedlo kvůli závadnému hovězímu z Polska, ale Varšava považuje za neadekvátní. Z osmi set jatek, která inspektoři zkontrolovali, už prohlédli přes šest set, ale žádné pochybení v kvalitě podle Ardanowského nenašli.

„Mohou se stát různé případy a je potřeba je eliminovat. To je mimo diskusi, protože stát musí zajistit, aby byly potraviny bezpečné. Proto velmi vážně vyvozujeme důsledky z různých informací, včetně těch z médií. Budeme dělat vše, abychom vytvořili důvěru v polské potraviny, a to je můj úkol jako ministra zemědělství,“ přiblížil Ardanowski.

V březnu by měly být hotové kontroly všech jatek. Prohlédnuto už bylo přes šest set míst. „Ukazuje se, že jsou nějaká pochybení, ale taková, která nemají vliv na kvalitu potravin. Nejsou důvodem k tomu, aby se jatka zavřela,“ podotkl. Jde třeba o pozdě vyplněné dokumenty, je totiž potřeba zvláštní zápis jak před porážkou, tak po ní a musí to být zapsané ve správný čas.

Případ nelegální porážky, který kauzu odstartoval, tak byl podle Ardanowského ojedinělý. „Nikde jsme nenašli nic podobného, takže můžu říct, že jsem přesvědčen, že se to jinde nedělo. Pokud bychom to zjistili i jinde, uvědomili bychom Evropu. Jsem si taky na základě kontrol jistý, že na jatkách a tam, kde se maso zpracovává, takže v místech pod kontrolou, nemáme salmonelu,“ uvedl.

Zákon zpřísňující dozor nad jatkami je podle polského ministra už připraven, ale musí ještě projít legislativním procesem a vyřešit se musí také finance. „Chceme rozšířit státní veterinární inspekci o pár tisíc pracovních míst. Nevím, jestli tolik veterinářů vůbec ve státní inspekci bude chtít pracovat,“ podotkl.

Opět ale zopakoval, že plošné kontroly polského hovězího, které přijalo Česko, jsou neadekvátní. „Jen si představte, že bych na základě toho, že se k nám teď dostalo ze Slovenska kuřecí maso se salmonelou, zkusil zavřít hranice. Mám zakázat dovoz nebo nařídit kontrolu veškerého kuřecího masa ze Slovenska?“ ptá se polský ministr. Diví se také, že se stále připomíná starý případ s technickou solí. Podotknul, že v tomto případě byli potrestáni všichni, kteří s tím měli něco společného.

Podle něj by mohla vzniknout třeba společná pracovní skupina s náměstky, aby každý den byli v kontaktu a řešili, jaké informace musí Polsko dát Česku, ale taky jaké dá Praha jim.

Spoléhá se nicméně na to, že po vysvětlení, které do Bruselu přivezou, Česko nynější restrikce zruší. „Jestli ne, Evropská komise má nástroje, kterými u členských států vymůže disciplínu. Dělá to i u nás.“

Šéf českých veterinářů: Polsko musí nastavit jiný režim

Podle ředitele české Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda ale tuzemská mimořádná opatření nejsou nadbytečná. „Prvně informovala polská veterinární správa a nakonec i pan ministr, že mají problémy s hovězím masem. Naše opatření se týkají pouze tohoto masa. I když jsme následně zjistili problémy u drůbežího masa, tak jsme okamžitě žádná veterinární opatření nepřijali,“ podotkl.

Nahrávám video
Šéf Státní veterinární správy: Tuzemská mimořádná opatření nejsou nadbytečná
Zdroj: ČT24

Podle Semeráda je jasné, že není možné v tak krátkém časovém úseku projít v případě změny zákona legislativním procesem. „Ale polský ministr ubezpečil českého ministra, že přijmou taková opatření, která povedou k tomu, že Česká republika bude moci mimořádná veterinární opatření zrušit,“ dodal. Podle něj k tomu mohou vést zmíněné kontroly na jatkách, ale zpráva z těchto prověrek musí být dostatečně podrobná.

„Jde o to, aby nastavili režim na jatkách, aby se tam neděly věci, které vedly Česko k tomu, že přijalo mimořádná opatření,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...