Kontroly jatek dokončíme v březnu, říká polský ministr. Chce obnovit důvěru v tamní potraviny

Nahrávám video

Polský ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski chce obnovit důvěru v polské potraviny. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi. Kontroly, které Česko zavedlo kvůli závadnému hovězímu z Polska, ale Varšava považuje za neadekvátní. Z osmi set jatek, která inspektoři zkontrolovali, už prohlédli přes šest set, ale žádné pochybení v kvalitě podle Ardanowského nenašli.

„Mohou se stát různé případy a je potřeba je eliminovat. To je mimo diskusi, protože stát musí zajistit, aby byly potraviny bezpečné. Proto velmi vážně vyvozujeme důsledky z různých informací, včetně těch z médií. Budeme dělat vše, abychom vytvořili důvěru v polské potraviny, a to je můj úkol jako ministra zemědělství,“ přiblížil Ardanowski.

V březnu by měly být hotové kontroly všech jatek. Prohlédnuto už bylo přes šest set míst. „Ukazuje se, že jsou nějaká pochybení, ale taková, která nemají vliv na kvalitu potravin. Nejsou důvodem k tomu, aby se jatka zavřela,“ podotkl. Jde třeba o pozdě vyplněné dokumenty, je totiž potřeba zvláštní zápis jak před porážkou, tak po ní a musí to být zapsané ve správný čas.

Případ nelegální porážky, který kauzu odstartoval, tak byl podle Ardanowského ojedinělý. „Nikde jsme nenašli nic podobného, takže můžu říct, že jsem přesvědčen, že se to jinde nedělo. Pokud bychom to zjistili i jinde, uvědomili bychom Evropu. Jsem si taky na základě kontrol jistý, že na jatkách a tam, kde se maso zpracovává, takže v místech pod kontrolou, nemáme salmonelu,“ uvedl.

Zákon zpřísňující dozor nad jatkami je podle polského ministra už připraven, ale musí ještě projít legislativním procesem a vyřešit se musí také finance. „Chceme rozšířit státní veterinární inspekci o pár tisíc pracovních míst. Nevím, jestli tolik veterinářů vůbec ve státní inspekci bude chtít pracovat,“ podotkl.

Opět ale zopakoval, že plošné kontroly polského hovězího, které přijalo Česko, jsou neadekvátní. „Jen si představte, že bych na základě toho, že se k nám teď dostalo ze Slovenska kuřecí maso se salmonelou, zkusil zavřít hranice. Mám zakázat dovoz nebo nařídit kontrolu veškerého kuřecího masa ze Slovenska?“ ptá se polský ministr. Diví se také, že se stále připomíná starý případ s technickou solí. Podotknul, že v tomto případě byli potrestáni všichni, kteří s tím měli něco společného.

Podle něj by mohla vzniknout třeba společná pracovní skupina s náměstky, aby každý den byli v kontaktu a řešili, jaké informace musí Polsko dát Česku, ale taky jaké dá Praha jim.

Spoléhá se nicméně na to, že po vysvětlení, které do Bruselu přivezou, Česko nynější restrikce zruší. „Jestli ne, Evropská komise má nástroje, kterými u členských států vymůže disciplínu. Dělá to i u nás.“

Šéf českých veterinářů: Polsko musí nastavit jiný režim

Podle ředitele české Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda ale tuzemská mimořádná opatření nejsou nadbytečná. „Prvně informovala polská veterinární správa a nakonec i pan ministr, že mají problémy s hovězím masem. Naše opatření se týkají pouze tohoto masa. I když jsme následně zjistili problémy u drůbežího masa, tak jsme okamžitě žádná veterinární opatření nepřijali,“ podotkl.

Nahrávám video

Podle Semeráda je jasné, že není možné v tak krátkém časovém úseku projít v případě změny zákona legislativním procesem. „Ale polský ministr ubezpečil českého ministra, že přijmou taková opatření, která povedou k tomu, že Česká republika bude moci mimořádná veterinární opatření zrušit,“ dodal. Podle něj k tomu mohou vést zmíněné kontroly na jatkách, ale zpráva z těchto prověrek musí být dostatečně podrobná.

„Jde o to, aby nastavili režim na jatkách, aby se tam neděly věci, které vedly Česko k tomu, že přijalo mimořádná opatření,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 8 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 8 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 14 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...