Plánovaný rozsah konsolidace veřejných financí Česka se podle aktuálně zveřejněné studie Národní rozpočtové rady (NRR) jeví ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie jako nedostatečně ambiciózní. Česká republika ze srovnání vychází vždy jako nejhorší nebo druhá nejhorší ze všech zemí EU. Podle studie se v rámci struktury vývoje konsolidace Česko vymyká především v daních, které klesly ze všech zemí Unie nejvíce.
Konsolidace veřejných financí Česka je v rámci EU málo ambiciózní, tvrdí rozpočtová rada
„Celkově je tedy Česko v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie relativně málo ambiciózní jak na příjmové, tak na výdajové straně veřejných rozpočtů. Vybočuje zejména v oblasti daní. Struktura fiskální konsolidace v ostatních zemích EU přitom může naznačovat, jakým směrem by fiskální konsolidace v České republice mohla směřovat. Vodítkem pro nastavení tempa a způsobu fiskální konsolidace by mohlo být Německo či Švédsko,“ uvádí rada ve studii.
Ze studie dále vyplývá, že Česko neprovádí konsolidaci pomocí zvyšování příjmů, i když je po Maďarsku a Řecku zemí s třetím největším propadem v této oblasti. „Pokles příjmů z daní je přitom v České republice v rámci zemí EU zcela nejvyšší,“ upozorňuje studie.
Materiál dodává, že konsolidaci v podobě omezení výdajů naopak provádějí všechny země Evropské unie. „Česko opět patří spíše mezi země, které omezují výdaje nejméně, konkrétně se jedná o šestý nejnižší pokles výdajů,“ uvádí materiál. Jednotlivé země podle rady přistupují ke konsolidaci prostřednictvím omezení různých typů výdajů. Prakticky všechny omezují provozní náklady státu. Často také redukují rozsah sociálních plateb, dotací a kapitálových transferů. Většina zemí také předpokládá pokles úrokových plateb. „Naopak investiční výdaje v mnohých státech mají tendenci spíše narůstat. V Česku se předpokládá jejich stagnace.“
Jeden z největších nárůstů dluhu
Rada upozorňuje, že v tuzemsku zvyšování dluhu v době pandemie příliš nevybočovalo z nárůstu dluhů v jiných unijních zemích. „Projekce nárůstu dluhu po roce 2021 je v České republice v rámci Evrospké unie naopak nejvyšší. Česko je tak mezi zeměmi EU z hlediska plánované konsolidace veřejných financí tou nejméně ambiciózní zemí,“ stojí v materiálu.
V případě strukturálního deficitu, což je je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, je letošní tuzemský deficit relativně vysoký. To způsobila opatření nesouvisejícími s pandemií, jako je například zrušení superhrubé mzdy, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí nebo zvyšování důchodů nad rámec povinné valorizace. „Strukturální deficit v roce 2020 byl přitom v Česku v rámci Unie spíše mírně podprůměrný. Naopak plánovaný strukturální schodek v roce 2024 je v tuzemsku mezi sledovanými zeměmi opět nejvyšší,“ uvádí studie.
Celkový veřejný dluh by měl podle srpnové prognózy ministerstva financí stoupnout z loňských 37,8 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024. V případě úspor nyní plánovaných ministerstvem by dluh v roce 2024 měl dosáhnout poloviny HDP. Šetření by se mělo podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek.
Česko má údajně jedno z nejnižších fiskálních úsilí
Ministerstvo také počítá se snižováním strukturálního deficitu o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl schodek klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které úřad plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Před přijetím novel o rozpočtových pravidlech během pandemie byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Česko v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP.
„Česko opět vzhledem k poměrně vysokému počátečnímu strukturálnímu deficitu vykazuje podprůměrné fiskální úsilí, které je v rámci všech zemí EU jedno z nejnižších,“ uvádí studie.
Unijní pravidla za normálních okolností vyžadují dluh pod šedesáti procenty HDP. Unie ale platnost pravidel dočasně kvůli dopadům pandemie pozastavila.
Rada ve studii srovnávala konsolidace veřejných financí zemí Evropské unie tak, jak je tyto země formulovaly ve svých konvergenčních a stabilizačních programech. Cílem těchto programů je obecně zabránit vzniku nebo zhoršení nerovnováh v rozpočtové politice. Programy jsou následně Evropskou komisí posuzovány a výsledek hodnocení Komise zveřejňuje. „Programy jsou do značné míry standardizované a obsahují obdobné statistické přílohy pro všechny státy EU, takže je možné na jejich základě srovnávat jednotlivé země,“ uvedla rada.