Komplikovaná dohoda na rozpočtu: ministerstvo práce nakonec dostane navíc šest miliard

23 minut
Brífink po jednání Aleny Schillerové s Janou Maláčovou
Zdroj: ČT24

Rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí se v příštím roce zvýší minimálně o 5,9 miliardy korun. Nakonec se na tom domluvily ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). V pondělí ještě proběhne debata ohledně IT systému ministerstva, na který může MPSV získat dalších 800 milonů. Maláčová původně žádala skoro 12 miliard, což ale šéfka financí odmítla jako nereálné. Předchozí úterní schůzka skončila po pěti hodinách bez dohody.

Podle návrhu rozpočtu má mít resort práce příští rok na výdaje o 49,03 miliardy korun víc než letos. Celkem pro něj ministerstvo financí vyčlenilo 676,47 miliardy.

Po páteční schůzce se rozpočet ministerstva navýší o 5,9 miliardy. Dalších 800 milionů pak ministryně financí uvolní na IT systémy ministerstva, pokud v pondělí dopadne dobře technická debata i za účasti premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle Maláčové totiž ministerstvo plánuje po 30 letech velkou přeměnu IT systémů. 

11 minut
Události: Jednání o rozpočtu ministerstva práce
Zdroj: ČT24

„To není problém paní ministryně, ale to se tam táhne dlouhá léta. Bude to technická debata s experty a já jsem připravena, pokud se příští týden dohodneme, uvolnit z obsluhy státního dluhu 800 milionů do rozpočtu,“ doplnila ministryně financí Alena Schillerová.  

Rozpočet MPSV
Zdroj: ČT24

Podle Maláčové nepanuje úplná shoda na částce 1,3 miliardy korun, která zahrnuje například navýšení platů ve veřejné sféře. O tom se ale bude teprve vyjednávat. Maláčová (ČSSD) se chystá svolat jednání zástupců vlády a odborů do 14 dnů. Kromě platů jde i o kybernetickou bezpečnost nebo dofinancování EU fondů. Jde o to, zda bude nutné tyto prostředky čerpat už příští rok. „O tom budou velmi složité debaty s paní ministryní financí,“ uvedla šéfka resortu práce na brífinku.

„Jsem kdykoliv připravena s kterýmkoliv ministerstvem řešit problémy v průběhu rozpočtového roku,“ doplnila Schillerová s tím, že podobně se letos řešil například rozpočet ministerstva zemědělství. 

Původně ministerstvo práce a sociálních věcí avizovalo, že na příští rok chybí 3,3 miliardy korun na sociální služby, na politiku zaměstnanosti téměř 2,8 miliardy a na investice 2,7 miliardy. Další suma by byla potřeba na ochranu dětí a sociální práci, spolufinancování evropských dotací či pěstounskou péči.

„Pokud bych to měla nějak zhodnotit, tak MPSV bude muset v příštím roce velmi pečlivě hospodařit s každou korunou, nebude to pro nás jednoduché, ale tento výsledek považuji za slušný kompromis,“ zhodnotila vyjednávání o rozpočtu Maláčová. 

Také ministryně financí nakonec jednání hodnotila smířlivě: „Debata trvala dlouhé hodiny, ale já ji považuji za konstruktivní a reálnou, spoustu věcí jsme si vysvětlily a vyjasnily, to si myslím, že je to nejcennější.“  

Ministryně práce už také nepočítá s tím, že by kraje letos dostaly od státu ještě další peníze na doplacení sociálních služeb. Jednání ve vládě považuje za uzavřené. Podle Maláčové analýza ukazuje, že regiony dostaly na služby pro seniory, postižené a další potřebné prostředků dostatek. Ministryně financí k tomu dodala, že je nutné debatovat také o tom, kolik mají na sociální služby platit kraje a kolik samotní klienti.

Ještě zbývá ministerstvo zdravotnictví

Ministryně financí už o rozpočtu jednala s většinou ministrů, kteří mají oproti původnímu návrhu rozpočtu dostat přes 11,5 miliardy navíc. Zbývá ještě resort zdravotnictví. Jeho šéf Adam Vojtěch (za ANO) by se měl se Schillerovou sejít příští týden.

Zřejmě se ale bude znovu otevírat kapitola ministerstva kultury. Lubomír Zaorálek (ČSSD) si totiž vymínil, že pokud bude v úterý jmenován ministrem, tak bude chtít ještě o rozpočtu dál vyjednávat.  

Příští týden by také chtěla Alena Schillerová dojednat podporu rozpočtu u komunistů, kteří požadují snížení schodku o 10 miliard. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) však k takové změně v plánu hospodaření není důvod.

Rozpočet agentury CzechTourism má být výrazně nižší

Zhruba o 40 procent má podle posledního návrhu klesnout rozpočet agentuře CzechTourism, a to z letošních 350 milionů korun na zatím 200 mil. Kč pro příští rok. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) je to kvůli tlaku na úspory ve státním rozpočtu a zefektivnění činností spojených s prezentací Česka. Někteří odborníci ale poukazují na to, že snížení rozpočtu pro CzechTourism může být pro agenturu likvidační a negativně ovlivnit i samotnou podporu turismu.

„Takové snížení (o 40 procent) znamená, že CzechTourism nebude schopen plnit svoji práci zejména v situaci, kdy poslední rok začal fungovat výrazně lépe, a rozběhla se řada projektů, které přitahují lidi ne do Prahy a do Českého Krumlova, ale do regionů a nových destinací. Každá rozumná země by v takové době rozpočty spíše zvyšovala,“ kritizuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Dostálová ale tvrdí, že změnami MMR v žádném případě nechce návštěvnost regionů ohrozit. Ze všech marketingových aktivit musejí být podle ministryně uskutečněny ty nejefektivnější, a to i ve spolupráci s dalšími agenturami nebo například letištěm Praha. Aby se zacílily turisticky a obchodně zajímavé trhy s přímým leteckým spojením na letiště v Česku.

Úspory by ale podle Prouzy měly směřovat hlavně do rozvoje. „Myslím, že by rozpočet měl zůstat stejný a úspory by se měly investovat do více programů, jak přilákat turisty do regionů mimo hlavní destinace,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...