Ještě nedávno prázdné úřady práce teď řeší spoustu žádostí. Nejhůř jsou na tom lidé v exekuci

Nahrávám video

Řada lidí v současné situaci s pandemií koronaviru musí řešit výpadek příjmů. Lidé v exekuci nebo insolvenci jsou podle poraden při finanční tísni ohroženi nejvíc, protože jejich oddlužení může být vynucenou pauzou ve splácení ohroženo. Ministerstvo spravedlnosti proto nachystalo návod, jak v současné situaci postupovat. Strachu a paniky teď navíc využívají podvodníci.

„Já jsem úplně šťastný, že to mám z krku, ale když se teď podívám na ostatní, samoživitelky a tak dále, tak jestli to zvládají, já před nimi smekám,“ pozoruje s obavami aktuální situaci jeden z dlužníků, který byl v insolvenci skoro pět let.

Proces oddlužení byl u něj podobný jako u všech ostatních – z platu se mu pravidelně strhávala část, kterou určil insolvenční správce. Jenže s tím teď může být u řady lidí problém. „Napočítal bych určitě okolo dvaceti, třiceti lidí, kteří tuhle situaci momentálně řeší,“ dodává. Stejně jako další lidé tak volá po tom, aby se po dobu pandemie srážky ze mzdy odložily.

„Lidi, kteří jsou v insolvenci, to je ohrožená skupina. Vypadnou jim příjmy, kdy třetí, čtvrtý rok jsou v insolvenci a najednou nebudou schopni platit závazek ve výši minimálně třiceti procent,“ souhlasí úvěrový a dluhový expert organizace Člověk v tísni Daniel Hůle s tím, že by se jim pomoct mělo.

Exekuce v číslech
Zdroj: ČT24

Není to teď jediné nebezpečí. Strachu a paniky využívají také první podvodníci. Exekutorská komora už vydala varování. „Neznámý pachatel, který se vydává za dnes již bývalého notáře Michala Kulíka ze smyšleného Notářského a exekutorského úřadu Praha–západ, rozesílá falešné exekuční příkazy. Přestože obsahují zákonné náležitosti, nejsou pravé,“ upozorňuje. 

Vlastní dluhy přivedly do exekuce část populace velkou jako Brno, Ostrava a Liberec dohromady. Samotných vymáhacích řízení je v Česku skoro čtyři a půl milionu. Pokud už člověk v dluhové pasti je, exekucí mívá víc. V průměru pět.

Návod pro dlužníky

Ministerstvo spravedlnosti ale už pro dlužníky připravilo návod, jak požádat o odklad exekuce nebo snížení splátek – obojí je prý možné. „Stáhnete si na stránkách ministerstva vzor, ten vyplníte podle návodu. Odklad je možný až na jeden rok. Snížení splátek je na dohodě s insolvenčním správcem,“ vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Jenže s odklady zásadně nesouhlasí Asociace věřitelů – navrhuje místo toho stopnutí úroků. Poukazuje na to, že ani věřitel – tedy strana, která dluh vymáhá – nesmí být takovým odkladem poškozen.

Otázkou tedy zůstává, jak ochotně budou soudní exekutoři rozhodovat ve prospěch dlužníků – a na jak dlouho jim nakonec případně exekuci nebo splátky odloží.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nicméně ve čtvrtek po jednání vlády oznámila, že společně s ministerstvem spravedlnosti připravuje kvůli dopadům epidemie koronaviru na podnikatele novelu insolvenčního zákona. Zahrne například úpravu lhůt či podmínek pro požádání o oddlužení.

Novela insolvenčního zákona by měla být připravena v následujících dnech a připravena pro projednání ve stavu legislativní nouze.

Schillerová také v neděli uvedla, že vládě ve středu navrhne i plošně pozastavit splácení hypoték, spotřebitelských úvěrů i úvěrů podnikatelů na půl roku. Podle ní by měl být zároveň po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů.

Pozastavení považuje za nutné i guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Bankovní sektor by ho podle něj měl zvládnout. Návrh vítají i někteří opoziční politici.

Práci řeší i ti, kteří zatím v exekuci nejsou

Úřady práce (ÚP) jsou teď plné žádostí i od těch lidí, kteří s nimi doposud neměli téměř žádnou zkušenost. „Ukončuji činnost, protože jsem osoba samostatně výdělečně činná a nemám se jak živit za současných podmínek. Takže se jdu prostě přihlásit na pracák. Knihkupectví jsou zavřená, knížky se neprodávají, koncerty nejsou,“ říká například redaktor a hudebník Michal Hrubý.

Problém je, že úřady mají teď často omezený provoz, protože vláda chce, aby lidé chodili co nejméně. Pokud tam človek přesto chce osobně zajít, pak je podle mluvčí ÚP Kateřiny Beránkové potřeba si předem domluvit termín. A to buď telefonicky, nebo emailem.

Vláda také schválila opatření, že úřady práce po dobu nouzového stavu nebudou vyžadovat doložení příjmů za poslední čtvrtletí. Jenže ti, kteří se ptají, často v praxi dostávají od úředníků rozdílné odpovědi.

„Paní mi řekla, že si mám vytisknout papíry doma, vyplnit, přijít na úřad a tam to mám dát do schránky. Nevím, jak to vůbec budu řešit, jestli to zvládnu někde vytisknout, protože všechno, co jsem se informovala, tak je tady zavřeno a tiskárnu doma nemám,“ popisuje své zkušenosti samoživitelka Pavlína Botková, která pracuje v kulturním domě v Karviné. Má teď všechny směny zrušené a je doma s dětmi.

Občanka do krabice?

Nejvíc ji překvapil způsob ověření totožnosti. Do krabice u vchodu má prý vložit kopii nebo rovnou originál občanského průkazu. „Řekli ofocené nebo že můžu udělat to, že tam dám všechny doklady, ona si to okopíruje, ale s tím, že žádosti už musí být vyplněné a potom by mi to dala. To moc nechápu, to jim mám dát občanku a pak čekat třeba dva dny, než mi ji nějak vrátí?“ podivuje se.

Jako poslední variantu vyřízení „na dálku“ prý úřad klientce nabídl elektronický podpis, který ale nemá. Oficiální stanovisko vedení úřadu práce je přitom jiné a proces by měl být jednodušší.

„Všechno je v současné době možné dělat elektronicky, a to i bez zaručeného elektronického podpisu. V případě, že lidé nemají elektronický podpis, mohou ty žádosti posílat emailem, přílohou by měl být sken nebo fotografie,“ vysvětluje Beránková.

„Úřady práce v různých lokalitách se chovají velmi různě a může se stát, že vám poskytnou úplně odlišné informace,“ potvrzuje také Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 11 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...