Ještě nedávno prázdné úřady práce teď řeší spoustu žádostí. Nejhůř jsou na tom lidé v exekuci

Nahrávám video
Řada lidí teď řeší své příjmy
Zdroj: ČT24

Řada lidí v současné situaci s pandemií koronaviru musí řešit výpadek příjmů. Lidé v exekuci nebo insolvenci jsou podle poraden při finanční tísni ohroženi nejvíc, protože jejich oddlužení může být vynucenou pauzou ve splácení ohroženo. Ministerstvo spravedlnosti proto nachystalo návod, jak v současné situaci postupovat. Strachu a paniky teď navíc využívají podvodníci.

„Já jsem úplně šťastný, že to mám z krku, ale když se teď podívám na ostatní, samoživitelky a tak dále, tak jestli to zvládají, já před nimi smekám,“ pozoruje s obavami aktuální situaci jeden z dlužníků, který byl v insolvenci skoro pět let.

Proces oddlužení byl u něj podobný jako u všech ostatních – z platu se mu pravidelně strhávala část, kterou určil insolvenční správce. Jenže s tím teď může být u řady lidí problém. „Napočítal bych určitě okolo dvaceti, třiceti lidí, kteří tuhle situaci momentálně řeší,“ dodává. Stejně jako další lidé tak volá po tom, aby se po dobu pandemie srážky ze mzdy odložily.

„Lidi, kteří jsou v insolvenci, to je ohrožená skupina. Vypadnou jim příjmy, kdy třetí, čtvrtý rok jsou v insolvenci a najednou nebudou schopni platit závazek ve výši minimálně třiceti procent,“ souhlasí úvěrový a dluhový expert organizace Člověk v tísni Daniel Hůle s tím, že by se jim pomoct mělo.

Exekuce v číslech
Zdroj: ČT24

Není to teď jediné nebezpečí. Strachu a paniky využívají také první podvodníci. Exekutorská komora už vydala varování. „Neznámý pachatel, který se vydává za dnes již bývalého notáře Michala Kulíka ze smyšleného Notářského a exekutorského úřadu Praha–západ, rozesílá falešné exekuční příkazy. Přestože obsahují zákonné náležitosti, nejsou pravé,“ upozorňuje. 

Vlastní dluhy přivedly do exekuce část populace velkou jako Brno, Ostrava a Liberec dohromady. Samotných vymáhacích řízení je v Česku skoro čtyři a půl milionu. Pokud už člověk v dluhové pasti je, exekucí mívá víc. V průměru pět.

Návod pro dlužníky

Ministerstvo spravedlnosti ale už pro dlužníky připravilo návod, jak požádat o odklad exekuce nebo snížení splátek – obojí je prý možné. „Stáhnete si na stránkách ministerstva vzor, ten vyplníte podle návodu. Odklad je možný až na jeden rok. Snížení splátek je na dohodě s insolvenčním správcem,“ vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Jenže s odklady zásadně nesouhlasí Asociace věřitelů – navrhuje místo toho stopnutí úroků. Poukazuje na to, že ani věřitel – tedy strana, která dluh vymáhá – nesmí být takovým odkladem poškozen.

Otázkou tedy zůstává, jak ochotně budou soudní exekutoři rozhodovat ve prospěch dlužníků – a na jak dlouho jim nakonec případně exekuci nebo splátky odloží.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nicméně ve čtvrtek po jednání vlády oznámila, že společně s ministerstvem spravedlnosti připravuje kvůli dopadům epidemie koronaviru na podnikatele novelu insolvenčního zákona. Zahrne například úpravu lhůt či podmínek pro požádání o oddlužení.

Novela insolvenčního zákona by měla být připravena v následujících dnech a připravena pro projednání ve stavu legislativní nouze.

Schillerová také v neděli uvedla, že vládě ve středu navrhne i plošně pozastavit splácení hypoték, spotřebitelských úvěrů i úvěrů podnikatelů na půl roku. Podle ní by měl být zároveň po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů.

Pozastavení považuje za nutné i guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Bankovní sektor by ho podle něj měl zvládnout. Návrh vítají i někteří opoziční politici.

Práci řeší i ti, kteří zatím v exekuci nejsou

Úřady práce (ÚP) jsou teď plné žádostí i od těch lidí, kteří s nimi doposud neměli téměř žádnou zkušenost. „Ukončuji činnost, protože jsem osoba samostatně výdělečně činná a nemám se jak živit za současných podmínek. Takže se jdu prostě přihlásit na pracák. Knihkupectví jsou zavřená, knížky se neprodávají, koncerty nejsou,“ říká například redaktor a hudebník Michal Hrubý.

Problém je, že úřady mají teď často omezený provoz, protože vláda chce, aby lidé chodili co nejméně. Pokud tam človek přesto chce osobně zajít, pak je podle mluvčí ÚP Kateřiny Beránkové potřeba si předem domluvit termín. A to buď telefonicky, nebo emailem.

Vláda také schválila opatření, že úřady práce po dobu nouzového stavu nebudou vyžadovat doložení příjmů za poslední čtvrtletí. Jenže ti, kteří se ptají, často v praxi dostávají od úředníků rozdílné odpovědi.

„Paní mi řekla, že si mám vytisknout papíry doma, vyplnit, přijít na úřad a tam to mám dát do schránky. Nevím, jak to vůbec budu řešit, jestli to zvládnu někde vytisknout, protože všechno, co jsem se informovala, tak je tady zavřeno a tiskárnu doma nemám,“ popisuje své zkušenosti samoživitelka Pavlína Botková, která pracuje v kulturním domě v Karviné. Má teď všechny směny zrušené a je doma s dětmi.

Občanka do krabice?

Nejvíc ji překvapil způsob ověření totožnosti. Do krabice u vchodu má prý vložit kopii nebo rovnou originál občanského průkazu. „Řekli ofocené nebo že můžu udělat to, že tam dám všechny doklady, ona si to okopíruje, ale s tím, že žádosti už musí být vyplněné a potom by mi to dala. To moc nechápu, to jim mám dát občanku a pak čekat třeba dva dny, než mi ji nějak vrátí?“ podivuje se.

Jako poslední variantu vyřízení „na dálku“ prý úřad klientce nabídl elektronický podpis, který ale nemá. Oficiální stanovisko vedení úřadu práce je přitom jiné a proces by měl být jednodušší.

„Všechno je v současné době možné dělat elektronicky, a to i bez zaručeného elektronického podpisu. V případě, že lidé nemají elektronický podpis, mohou ty žádosti posílat emailem, přílohou by měl být sken nebo fotografie,“ vysvětluje Beránková.

„Úřady práce v různých lokalitách se chovají velmi různě a může se stát, že vám poskytnou úplně odlišné informace,“ potvrzuje také Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 11 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 11 hhodinami
Načítání...