Japonské akcie zvrátily pondělní propad, evropské trhy uzavřely smíšeně

Japonské akcie v úterý výrazně zpevnily, jejich hlavní index přidal více než deset procent. Smazal tak podstatnou část ztrát z pondělí, kdy se naopak propadl o více než dvanáct procent, což byl nejvýraznější pokles od října 1987. Podobná situace nastala i v USA, kde akcie v úterý vzrostly. Vůči koši měn posílil i americký dolar. Hlavní indexy evropských burz se po pondělním výprodeji pohybovaly v úterý ve tři hodiny odpoledne v minusu, trhy ale nakonec uzavřely smíšeně.

Hlavní japonský index Nikkei 225 si připsal 10,23 procenta a úterní obchodování uzavřel na 34 675,46 bodu. V absolutním vyjádření tak vzrostl o více než 3217 bodů, což znamenalo nejvýraznější růst za celou dobu jeho existence. Širší index Topix přidal 9,30 procenta na 2434,21 bodu.

Japonští představitelé se snažili trhy uklidnit, k opatrnosti nabádal i premiér Fumio Kišida. Kvůli situaci na finančních trzích jednali zástupci ministerstva financí, japonské centrální banky a úřadu pro finanční služby. Výsledek zasedání ale nebyl bezprostředně znám.

Prudké zotavení, k němuž přispěl i slabší kurz japonského jenu, přichází po mohutném pondělním propadu, který zasáhl prakticky všechny významné akciové trhy ve světě. Hlavní příčinou byla podle analytiků statistika z konce minulého týdne, podle které je americký trh práce slabší, než se předpokládalo. Vzhledem k některým dalším nepříznivým údajům z minulých dnů hovoří část ekonomů o blížící se recesi ve Spojených státech.

Hongkongský index Hang Seng uzavřel úterý s lehkou ztrátou (-0,31 procenta), stejně jako indický BSE Sensex (-0,14 procenta). Naopak šanghajský index SSE Composite si připsal 0,23 procenta a australský S&P/ASX 200 pak 0,41 procenta.

V úterý posílila i americká burza

Na devizový trh se po výraznějších pohybech v úterý vrátilo zdání klidu. Americký dolar posiluje ke koši předních světových měn a vůči jenu se jeho kurz ustálil kolem sedmiměsíčního maxima, když za posledních pět obchodních dní dolar k jenu klesl o zhruba šest procent.

A po dramatickém výprodeji v předchozím dni výrazně vzrostly i akcie ve Spojených státech. Index Dow Jones stoupl o 0,76 procenta, na 38 997,66 bodu. Širší index Standard & Poor's 500 posílil o 1,04 procenta na 5240,03 bodu. Index technologického trhu Nasdaq vzrostl o 1,03 procenta na 16 366,85 bodu.

K zotavení trhu přispěly komentáře činitelů americké centrální banky (Fed). Například prezidentka Fedu v San Francisku Mary Dalyová podle agentury Reuters uvedla, že si je „jistější“, že americká inflace směřuje k dvouprocentnímu cíli Fedu.

Umenšit obavy, že největší ekonomika světa míří k recesi, pomohly také příznivější červencové údaje ze sektoru služeb v USA. Ve výsledku se zvýšily i výnosy dluhopisů americké vlády.

Evropské akcie uzavřely smíšeně, přes den byly v minusu

Evropské akcie po pondělním výprodeji uzavřely úterní obchodování smíšeně. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 připsal 0,21 procenta na 488,05 bodu. Index londýnské burzy FTSE 100 přidal 0,21 procenta na 8019,81 bodu. Hlavní index německých akcií DAX se nicméně v závěru obchodování vrátil do minusu, když zakončil na 17 321,28 bodu, což představuje pokles o 0,1 procenta.

Všechny zmíněné indexy se po počátečních ziscích během dne několikrát dostaly do negativního pásma, přičemž na denní minima sestoupily kolem 15:00 SELČ. STOXX 600 tehdy klesl na 484,41 bodu, DAX na 17 233,07 bodu a FTSE 100 na 7949,85 bodu.

Pražská burza po pondělním více než čtyřprocentním propadu v úterý posílila. Index PX zpevnil o 1,81 procenta na 1530,65 bodu. Dařilo se všem hlavním emisím s výjimkou Photon Energy. ČEZ připsal 0,79 procenta, Komerční banka 2,85 procenta a Moneta 2,39 procenta. Koruna naopak ztrácela, a to vůči oběma hlavním světovým měnám.

Nahrávám video

Řezáč: Bylo to vzedmutí impulzivně velké vlny nervozity

„Ještě bych byl opatrnější k názoru, že všechna kolísavost a nervozita je pryč,“ řekl ČT k vývoji v Asii ředitel české pobočky Erste Asset Management Martin Řezáč. Domnívá se tedy, že ještě není „všem dnům konec“, ale jednodenní pohyby o vysoké jednotky procent už by nečekal.

Pondělní akciový výprodej hodnotí jako „vzedmutí impulzivně velké vlny nervozity“. Stály za tím podle něj technické faktory, například když v Japonsku byla zvýšena základní úroková míra, dále slabší data z amerického trhu práce, která signalizovala možnost blížící se recese, a rovněž rostoucí politická nejistota na Blízkém východě. „A to vše se odehrává na pozadí nižší likvidity, typicky o letních prázdninách.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 15 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.