Havlíček o kurzarbeitu: zaměstnanci budou až čtyři dny doma a dostanou až 70 procent mzdy

10 minut
Události, komentáře: Firmy vyhlížejí kurzarbeit
Zdroj: ČT24

Kurzarbeit v Česku bude spouštět svým rozhodnutím vláda a umožní ponechat zaměstnance až čtyři dny v týdnu doma. Dostávat budou 50 až 70 procent mzdy. V Událostech, komentářích to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle opozičního poslance Jana Bartoška (KDU-ČSL) sice vypadají parametry dobře, ale neustále se mění. Vláda podle něj léto prolenošila a klíčový zákon dotahuje na poslední chvíli.

Zákon zavádějící kurzarbeit, tedy možnost zkráceného úvazku, na který přispěje stát, má nahradit program Antivirus vytvořený v nouzi během jarního ekonomického útlumu. Postupně byl Antivirus prodloužen až do října, podle Karla Havlíčka bude zákon o kurzarbeitu účinný od počátku listopadu.

Zatímco podle Jana Bartoška má příprava zákona zpoždění, protože ministři „celé prázdniny prolenošili, a teď řešíme podobu, která ještě včera měla jinou podobu než dnes“, podle Havlíčka tomu tak není.

„Není pravda, že kurzarbeit přichází pozdě, přichází v době, kdy Antivirus expiruje přirozeným způsobem. Splnil svůj účel,“ zdůraznil. To, že se parametry kurzarbeitu do poslední chvíle před očekávaným středečním projednáním ve vládě mění, je podle něj v pořádku, protože je potřeba shodnout se se zaměstnavateli. A to se povedlo, zdůraznil Havlíček.

„Zástupci dvou největších svazů – Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory – řekli, že tak, jak jsme jim představili parametry kurzarbeitu, tak je to pro ně čitelné, dělatelné, a že to bude poprvé v historii České republiky, kdy kurzarbeit projde,“ tlumočil.

Upřesnil, že systém rozloží zátěž spočívající ve zkrácené pracovní době mezi zaměstnance, zaměstnavatele i stát. „Zaměstnavatel ponese sociální a zdravotní pojištění, zaměstnanec dostane 50 až 70 procent ze své mzdy a stát nese těch 50 až 70 procent,“ přiblížil Karel Havlíček.

Startovacím mechanismem má být rozhodnutí vlády jako „pružné a rychlé řešení“. Kdyby bylo spouštění navázáno například na statistiky nezaměstnanosti nebo vývoj HDP, dokázal by stát reagovat až s několikaměsíčním zpožděním, míní.

Jan Bartošek připustil, že parametry, jak je Havlíček naznačil, mohou být pro opozici přijatelné. V zákoně mu chybějí dva prvky, které považuje za důležité. „Jak je možné, že neobsahuje to, že firmy, které si během posledního půl roku odvedly dividendy, mohou přijít za státem a říct, dej nám peníze na podporu zaměstnanosti? A druhá věc, jsem přesvědčen, že tento zákon by měl podporovat firmy, které mají sídlo a daní v České republice,“ uvedl.

O kurzarbeitu by měla ve středu jednat vláda. Havlíček připustil, že by zákon ještě nemusel kabinetem projít, v tom případě je připraven dopracovat jej do pátku. Potom by zamířil do sněmovny, která jej zřejmě projedná zrychleně ve stavu legislativní nouze, aby skutečně byl účinný již od 1. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 33 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...