Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého sbližování úrovně České republiky a vyspělých zemí eurozóny. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Jako další rizikový faktor uvádí i nesladěnost finančních cyklů Česka a eurozóny a otázku dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních (povinných) výdajů rozpočtu. Takzvaná maastrichtská konvergenční kritéria nicméně Česko už v současnosti v podstatě splňuje.
Euro místo koruny? Překážkou zůstává rozdíl v ekonomické úrovni Česka a eurozóny, uvádí ČNB
Tuzemská ekonomická úroveň zaostává za eurozónou, což představuje komplikaci pro přijetí eura. Proces přibližování se sice v posledních letech obnovil, vyplývá z analýzy ČNB, nicméně odstup od průměru eurozóny ještě zůstává značný.
Podle analýzy také přetrvávají rozdíly ve struktuře české ekonomiky ve srovnání s ekonomikou eurozóny. Jde především o nadprůměrný podíl průmyslu na tvorbě českého hrubého domácího produktu.
Naopak jedním z dlouhodobě nejvýznamnějších argumentů pro vstup do eurozóny je tuzemská obchodní a vlastnická provázanost se zeměmi platícími eurem. „Odstranění kurzového rizika a úspora transakčních nákladů při zavedení eura by znamenaly velký přínos pro český vývoz i dovoz,“ uvádí dokument. Podle něj se česká ekonomika dlouhodobě vyznačuje postupně rostoucím využíváním eura nefinančními podniky.
Vláda zatím nestanovila cílové datum vstupu do eurozóny
Nadále je podle zprávy centrální banky nezbytné řádně vyhodnocovat fungování nových institucí a pravidel vytvořených v předchozích letech v reakci na hospodářskou a finanční krizi, protože podstatným způsobem změnily podobu eurozóny a tím i závazky pro přijetí eura. „Reforma eurozóny navíc představuje stále neukončený proces,“ uvádí materiál.
Analýza stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou hodnotí jak připravenost české ekonomiky na vstup do eurozóny, tak hospodářskou a institucionální situaci eurozóny samotné. Nezabývá se ovšem otázkou celkové výhodnosti či nevýhodnosti přijetí eura a neformuluje doporučení ohledně tohoto kroku.
Analýza slouží jako podklad pro společný materiál vlády a ČNB Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti země s eurozónou. Loni vláda při schvalování tohoto dokumentu rozhodla, že další vyhodnocení projedná až v roce 2020. Do loňska jej projednávala každoročně.
Loni v prosinci vláda opět souhlasila s doporučením ČNB a ministerstva financí prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Ovšem součástí členství v Evropské unii byl i závazek přijmout společnou evropskou měnu.
Co se týče maastrichtských kritérií, která zahrnují limit na výši hrubého veřejného dluhu, deficit veřejného rozpočtu nebo konvergenci úrokových sazeb, tak ta už Česko splňuje.
