Euro ekonomicky moc nedává smysl, tvrdí bývalý ministr Pilný, přesto vyzval k jeho přijetí. „Někdy“

12 minut
Pilný: Euro určitě přijměme. Někdy
Zdroj: ČT24

Svaz průmyslu a dopravy České republiky se vyslovil pro přijetí eura. Upozorňuje, že po odchodu Velké Británie, kde se platí librou, poroste vliv zemí eurozóny na budoucnost Evropské unie. Podle viceprezidenta svazu Radka Špicara je proto na místě do eurozóny vstoupit, abychom na její vývoj měli vliv. O tématu s ním v pořadu Události, komentáře diskutoval bývalý ministr financí Ivan Pilný. Ten zdůraznil, že je v prvé řadě nutné dát do pořádku veřejné rozpočty.

„My jsme se v roce 2003 zavázali, že euro přijmeme, o tom není pochyb. Není tam ale datum, kdy ho přijmeme. Tato vláda datum nestanoví,“ je přesvědčená ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zdůraznila, že přechod na společnou měnu je především politické téma a dodala, že podle průzkumů euro nechce 70 procent Čechů.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky, který byl hostem Událostí, komentářů, politikům nezazlívá, že euro nechtějí zavést, když se ho lidé tolik bojí. Nelíbí se mu ale, že politici s občany o tématu nehovoří. „Nechávají je žít v zajetí nejrůznějších euro mýtů a nesmyslů, které se naší společností šíří,“ zlobí se Radek Špicar.

Uvedl příklad. Mnozí lidé se v souvislosti s přijetím eura obávají dramatické inflace a zdražování, což je podle něj nesmysl. Špicar to dokládá přechodem Slovenska na novou měnu.

Pilný: Určitě někdy

Bývalý ministr financí za ANO Ivan Pilný v pořadu Události, komentáře uvedl, že euro je především politický projekt, který ekonomicky moc smysl nedává. Přestože Česká republika kritéria pro přijetí evropské měny splňuje, Pilný by vážil datum.

Za jeden z problémů přijetí eura považuje udržitelnost českých veřejných rozpočtů a snížení manévrovacího prostoru v případě krize. „Když máte euro, tak je strašlivě malý. Pokud si nedáme do pořádku veřejné rozpočty, a to se týká hlavně zdravotnictví a penzijní reformy, tak máme další velmi vážnou překážku, proč bychom to neměli udělat,“ vyslovil se stran přijetí eura. „Ale určitě bychom to někdy měli udělat,“ dodal Pilný.

Špicar s argumentem souhlasí a vyzval, aby se veřejné finance daly do pořádku. „A je to tedy trochu škoda, že i tahle vláda, podobně jako mnoho předchozích, s důchodovou reformou a s nutnou reformou zdravotnictví s největší pravděpodobností během svého funkčního období vůbec nic neudělá. A to je věc velmi nešťastná,“ podotkl.

Špicar: Pomozme jim

Jako argument proti přijetí eura někdy zaznívá, že Česká republika by musela ručit za země, které se dostanou do potíží, třeba i kvůli rozpočtové neukázněnosti. „Evropská unie funguje na principu solidarity. Když je některé zemi špatně i třeba vlastní vinou, tak jí ti ostatní pomůžou, postaví ji na nohy, aby ta země potom mohla pomáhat ostatním, když se zase oni dostanou do složité situace,“ vysvětlil Špicar.

„Vzpomeňte si na Irsko. To na tom před mnoha lety bylo opravdu špatně, potřebovalo pomoc ostatních a teď pomáhá těm, které jsou v problémech. Dokážu si představit, že se nám může někdy stát, že ztratíme kontrolu nad vlastními veřejnými financemi kvůli tomu, že nejsme schopni si pořádně zreformovat zdravotnictví a penze, a že někdy můžeme také potřebovat pomoc ostatních,“ sdělil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Vyjádřil se i k tomu, že vliv na podobu eurozóny mají země jako Francie nebo Itálie, které mají odlišné názory než Česká republika. Podle Špicara by ale právě proto bylo výhodné do eurozóny vstoupit a podpořit nám bližší, německý pohled.

„Já si vzpomínám na debatu tady u vás v televizi s Pavlem Kohoutem, který říkal, že nechce být v místnosti, kde se Itálie s Francií snaží přestřihnout správný drát u bomby, kterou v té místnosti mají,“ připomněl názor ekonoma Kohouta.

„Já jim s tím chci pomoci. Protože my jsme od té místnosti s bombou oddělení sádrokartonovou příčkou, takže buďto jim s tím nepomůžeme a oni to vyhodí do povětří a nás to stejně smete, anebo přispějeme k tomu, protože třeba veřejné finance máme skvělé a Česká národní banka funguje fantasticky, aby přestřihli ten správný drát,“ míní Špicar.

Pilný k představě, že Česká republika dokáže něco ovlivnit, přistupuje skepticky. „Nemůžeme přeceňovat roli, kterou máme,“ varoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...