Euro ekonomicky moc nedává smysl, tvrdí bývalý ministr Pilný, přesto vyzval k jeho přijetí. „Někdy“

Nahrávám video
Pilný: Euro určitě přijměme. Někdy
Zdroj: ČT24

Svaz průmyslu a dopravy České republiky se vyslovil pro přijetí eura. Upozorňuje, že po odchodu Velké Británie, kde se platí librou, poroste vliv zemí eurozóny na budoucnost Evropské unie. Podle viceprezidenta svazu Radka Špicara je proto na místě do eurozóny vstoupit, abychom na její vývoj měli vliv. O tématu s ním v pořadu Události, komentáře diskutoval bývalý ministr financí Ivan Pilný. Ten zdůraznil, že je v prvé řadě nutné dát do pořádku veřejné rozpočty.

„My jsme se v roce 2003 zavázali, že euro přijmeme, o tom není pochyb. Není tam ale datum, kdy ho přijmeme. Tato vláda datum nestanoví,“ je přesvědčená ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zdůraznila, že přechod na společnou měnu je především politické téma a dodala, že podle průzkumů euro nechce 70 procent Čechů.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky, který byl hostem Událostí, komentářů, politikům nezazlívá, že euro nechtějí zavést, když se ho lidé tolik bojí. Nelíbí se mu ale, že politici s občany o tématu nehovoří. „Nechávají je žít v zajetí nejrůznějších euro mýtů a nesmyslů, které se naší společností šíří,“ zlobí se Radek Špicar.

Uvedl příklad. Mnozí lidé se v souvislosti s přijetím eura obávají dramatické inflace a zdražování, což je podle něj nesmysl. Špicar to dokládá přechodem Slovenska na novou měnu.

Pilný: Určitě někdy

Bývalý ministr financí za ANO Ivan Pilný v pořadu Události, komentáře uvedl, že euro je především politický projekt, který ekonomicky moc smysl nedává. Přestože Česká republika kritéria pro přijetí evropské měny splňuje, Pilný by vážil datum.

Za jeden z problémů přijetí eura považuje udržitelnost českých veřejných rozpočtů a snížení manévrovacího prostoru v případě krize. „Když máte euro, tak je strašlivě malý. Pokud si nedáme do pořádku veřejné rozpočty, a to se týká hlavně zdravotnictví a penzijní reformy, tak máme další velmi vážnou překážku, proč bychom to neměli udělat,“ vyslovil se stran přijetí eura. „Ale určitě bychom to někdy měli udělat,“ dodal Pilný.

Špicar s argumentem souhlasí a vyzval, aby se veřejné finance daly do pořádku. „A je to tedy trochu škoda, že i tahle vláda, podobně jako mnoho předchozích, s důchodovou reformou a s nutnou reformou zdravotnictví s největší pravděpodobností během svého funkčního období vůbec nic neudělá. A to je věc velmi nešťastná,“ podotkl.

Špicar: Pomozme jim

Jako argument proti přijetí eura někdy zaznívá, že Česká republika by musela ručit za země, které se dostanou do potíží, třeba i kvůli rozpočtové neukázněnosti. „Evropská unie funguje na principu solidarity. Když je některé zemi špatně i třeba vlastní vinou, tak jí ti ostatní pomůžou, postaví ji na nohy, aby ta země potom mohla pomáhat ostatním, když se zase oni dostanou do složité situace,“ vysvětlil Špicar.

„Vzpomeňte si na Irsko. To na tom před mnoha lety bylo opravdu špatně, potřebovalo pomoc ostatních a teď pomáhá těm, které jsou v problémech. Dokážu si představit, že se nám může někdy stát, že ztratíme kontrolu nad vlastními veřejnými financemi kvůli tomu, že nejsme schopni si pořádně zreformovat zdravotnictví a penze, a že někdy můžeme také potřebovat pomoc ostatních,“ sdělil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Vyjádřil se i k tomu, že vliv na podobu eurozóny mají země jako Francie nebo Itálie, které mají odlišné názory než Česká republika. Podle Špicara by ale právě proto bylo výhodné do eurozóny vstoupit a podpořit nám bližší, německý pohled.

„Já si vzpomínám na debatu tady u vás v televizi s Pavlem Kohoutem, který říkal, že nechce být v místnosti, kde se Itálie s Francií snaží přestřihnout správný drát u bomby, kterou v té místnosti mají,“ připomněl názor ekonoma Kohouta.

„Já jim s tím chci pomoci. Protože my jsme od té místnosti s bombou oddělení sádrokartonovou příčkou, takže buďto jim s tím nepomůžeme a oni to vyhodí do povětří a nás to stejně smete, anebo přispějeme k tomu, protože třeba veřejné finance máme skvělé a Česká národní banka funguje fantasticky, aby přestřihli ten správný drát,“ míní Špicar.

Pilný k představě, že Česká republika dokáže něco ovlivnit, přistupuje skepticky. „Nemůžeme přeceňovat roli, kterou máme,“ varoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 6 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...