Euro ekonomicky moc nedává smysl, tvrdí bývalý ministr Pilný, přesto vyzval k jeho přijetí. „Někdy“

Nahrávám video
Pilný: Euro určitě přijměme. Někdy
Zdroj: ČT24

Svaz průmyslu a dopravy České republiky se vyslovil pro přijetí eura. Upozorňuje, že po odchodu Velké Británie, kde se platí librou, poroste vliv zemí eurozóny na budoucnost Evropské unie. Podle viceprezidenta svazu Radka Špicara je proto na místě do eurozóny vstoupit, abychom na její vývoj měli vliv. O tématu s ním v pořadu Události, komentáře diskutoval bývalý ministr financí Ivan Pilný. Ten zdůraznil, že je v prvé řadě nutné dát do pořádku veřejné rozpočty.

„My jsme se v roce 2003 zavázali, že euro přijmeme, o tom není pochyb. Není tam ale datum, kdy ho přijmeme. Tato vláda datum nestanoví,“ je přesvědčená ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zdůraznila, že přechod na společnou měnu je především politické téma a dodala, že podle průzkumů euro nechce 70 procent Čechů.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky, který byl hostem Událostí, komentářů, politikům nezazlívá, že euro nechtějí zavést, když se ho lidé tolik bojí. Nelíbí se mu ale, že politici s občany o tématu nehovoří. „Nechávají je žít v zajetí nejrůznějších euro mýtů a nesmyslů, které se naší společností šíří,“ zlobí se Radek Špicar.

Uvedl příklad. Mnozí lidé se v souvislosti s přijetím eura obávají dramatické inflace a zdražování, což je podle něj nesmysl. Špicar to dokládá přechodem Slovenska na novou měnu.

Pilný: Určitě někdy

Bývalý ministr financí za ANO Ivan Pilný v pořadu Události, komentáře uvedl, že euro je především politický projekt, který ekonomicky moc smysl nedává. Přestože Česká republika kritéria pro přijetí evropské měny splňuje, Pilný by vážil datum.

Za jeden z problémů přijetí eura považuje udržitelnost českých veřejných rozpočtů a snížení manévrovacího prostoru v případě krize. „Když máte euro, tak je strašlivě malý. Pokud si nedáme do pořádku veřejné rozpočty, a to se týká hlavně zdravotnictví a penzijní reformy, tak máme další velmi vážnou překážku, proč bychom to neměli udělat,“ vyslovil se stran přijetí eura. „Ale určitě bychom to někdy měli udělat,“ dodal Pilný.

Špicar s argumentem souhlasí a vyzval, aby se veřejné finance daly do pořádku. „A je to tedy trochu škoda, že i tahle vláda, podobně jako mnoho předchozích, s důchodovou reformou a s nutnou reformou zdravotnictví s největší pravděpodobností během svého funkčního období vůbec nic neudělá. A to je věc velmi nešťastná,“ podotkl.

Špicar: Pomozme jim

Jako argument proti přijetí eura někdy zaznívá, že Česká republika by musela ručit za země, které se dostanou do potíží, třeba i kvůli rozpočtové neukázněnosti. „Evropská unie funguje na principu solidarity. Když je některé zemi špatně i třeba vlastní vinou, tak jí ti ostatní pomůžou, postaví ji na nohy, aby ta země potom mohla pomáhat ostatním, když se zase oni dostanou do složité situace,“ vysvětlil Špicar.

„Vzpomeňte si na Irsko. To na tom před mnoha lety bylo opravdu špatně, potřebovalo pomoc ostatních a teď pomáhá těm, které jsou v problémech. Dokážu si představit, že se nám může někdy stát, že ztratíme kontrolu nad vlastními veřejnými financemi kvůli tomu, že nejsme schopni si pořádně zreformovat zdravotnictví a penze, a že někdy můžeme také potřebovat pomoc ostatních,“ sdělil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Vyjádřil se i k tomu, že vliv na podobu eurozóny mají země jako Francie nebo Itálie, které mají odlišné názory než Česká republika. Podle Špicara by ale právě proto bylo výhodné do eurozóny vstoupit a podpořit nám bližší, německý pohled.

„Já si vzpomínám na debatu tady u vás v televizi s Pavlem Kohoutem, který říkal, že nechce být v místnosti, kde se Itálie s Francií snaží přestřihnout správný drát u bomby, kterou v té místnosti mají,“ připomněl názor ekonoma Kohouta.

„Já jim s tím chci pomoci. Protože my jsme od té místnosti s bombou oddělení sádrokartonovou příčkou, takže buďto jim s tím nepomůžeme a oni to vyhodí do povětří a nás to stejně smete, anebo přispějeme k tomu, protože třeba veřejné finance máme skvělé a Česká národní banka funguje fantasticky, aby přestřihli ten správný drát,“ míní Špicar.

Pilný k představě, že Česká republika dokáže něco ovlivnit, přistupuje skepticky. „Nemůžeme přeceňovat roli, kterou máme,“ varoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...