EU přestává vybírat clo za dovoz potravin z Ukrajiny. Z Ruska se stahuje hotelová skupina Marriott

Za zemědělské a potravinářské produkty z Ukrajiny se v Evropské unii nově neplatí dovozní clo. Unie povinnost na rok pozastavila ve snaze podpořit ukrajinskou ekonomiku. Ta ruská naopak po drobných krůčcích míří do stále větší izolace. Pozastavení činnosti v zemi nově oznámila hotelová skupina Marriott. Televize CNN uvedla, že američtí představitelé se pravidelně setkávají se svými protějšky z Británie a EU a jednají o možnostech ukončení války na Ukrajině diplomatickou cestou. Ukrajina se prý rozhovorů přímo neúčastní.

Na ročním zrušení dovozních cel se v květnu dohodli ministři zemědělství Evropské unie, účinné je od 4. června. EU přijala také opatření, které má usnadnit přepravu zboží mezi jejími členskými státy a Ukrajinou, mimo jiné prostřednictvím takzvaných solidárních tras. Cílem je nahradit pozemními trasami ty námořní, které zablokovalo ruské námořnictvo.

Vzájemný obrat agrárního zahraničního obchodu EU s Ukrajinou přesáhl v roce 2021 deset miliard eur (téměř čtvrt bilionu korun). Vývoz zemědělských výrobků z EU na Ukrajinu z tohoto objemu představoval zhruba třetinu.

Peníze z „covidového“ fondu půjdou i na posílení kapacit LNG

Unijní státy budou moci použít peníze z fondu obnovy, vytvořeného pro nastartování evropské ekonomiky po pandemii covidu-19, na posílení kapacit LNG. Oznámil to eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu se země EU usilovně snaží zbavit se závislosti na dovozu ruského plynu. Budování nové infrastruktury umožňující import většího množství zkapalněného zemního plynu nikoli z Ruska je součástí unijní strategie.

V Ritzu se už Rusové neubytují, mateřská skupina se ze země stahuje

Zatímco Ukrajinu se snaží Západ podpořit, Rusko čelí rostoucí izolaci. Další globální značkou, která se ze země stahuje, je hotelová skupina Marriott. 

„Dospěli jsme k názoru, že nově oznámená omezení ze strany USA, Británie a Evropské unie znemožňují společnosti Marriott pokračovat v provozování hotelů i v poskytování franšíz na ruském trhu,“ zdůvodnila firma pozastavení činnosti v Rusku.

Do skupiny patří kromě stejnojmenné značky Marriott také hotely Ritz-Carlton, St. Regis nebo Sheraton. Řetězec zdůraznil, že desítky jeho hotelů poskytují ubytování uprchlíkům z Ukrajiny.

Šéf ukrajinské nadace údajně přeprodával humanitární pomoc ze zahraničí

Ukrajinské úřady zadržely šéfa dobročinné organizace, jenž podle nich přeprodával humanitární a jinou pomoc, kterou zasílali zahraniční dárci ve víře, že poputuje k ukrajinským silám. Informoval o tom server Ukrajinska pravda. Podle jeho informací šlo o ředitele nadace Centrum humanitární pomoci Asol z Oděské oblasti.

Šéf fondu organizoval na Ukrajinu dodávky přileb, neprůstřelných vest a zdravotních a jiných potřeb. Hledal přitom dodavatele ze zemí Evropské unie. Potraviny, oblečení, léky i potřeby pro armádu ovšem zasílali také Ukrajinci.

Policie muže podle zveřejněného oznámení zadržela ve chvíli, kdy se snažil prodat pomoc ze zahraničí za téměř půl milionu hřiven (asi 391 tisíc korun). Činnost organizace byla pozastavena.

CNN: Západní představitelé jednají bez Kyjeva o ukončení války na Ukrajině

Američtí představitelé se v posledních týdnech pravidelně setkávají se svými protějšky z Británie a Evropské unie a jednají o možnostech ukončení války na Ukrajině diplomatickou cestou. Americké stanici CNN to řekly zdroje obeznámené s těmito jednáními. Ukrajina se rozhovorů přímo neúčastní, přestože USA dříve slíbily, že „o Ukrajině bez Ukrajiny“ se nic nerozhodne, podotkla CNN.

Jedním z projednávaných scénářů je návrh, s nímž přišla v květnu Itálie. Předpokládá, že se Ukrajina výměnou za bezpečnostní záruky zaváže k neutralitě vůči NATO a že Kyjev a Moskva budou jednat o budoucnosti ukrajinského poloostrova Krym a oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Podle informací CNN však zatím není jasné, kterou variantu USA považují za vhodnou pro další diskuze. Dva zdroje CNN řekly, že USA ve skutečnosti italský scénář nepodporují.

Mezi západními představiteli zároveň podle informací stanice narůstají obavy, že pokud se Ukrajina a Rusko nevrátí k jednáním, válka se protáhne na dlouhou dobu, možná i na roky. V polovině května Moskva i Kyjev potvrdily, že v diplomatických rozhovorech o ukončení konfliktu nepokračují.

Vyjednávání kolem vývozu ukrajinského obilí

Zatímco podle ruského prezidenta Vladimira Putina téměř nic nebrání vývozu ukrajinského obilí ze země, Kyjev i západní zdroje stále mluví o ruské blokádě jižních přístavů. OSN tlačí na okupační síly, aby umožnily co nejrychlejší export plodin a zabránily tak hladomoru.

Podle Moskvy je námořní cesta pro vývoz ukrajinských plodin bezpečná. „Ukrajinci by měli odminovat přístav, aby lodě mohly odplout. My garantujeme, že jejich cesta bude bezpečná,“ řekl Putin.

Jenže Ukrajina a Západ Moskvě nevěří. Podle nich ruské síly dál přístavy blokují a nebezpečná je situace i na moři. Se zajištěním potřebného koridoru hodlá pomoci Británie, která zvažuje vyslání válečných lodí do Černého moře. Času se přitom nedostává.

Nahrávám video
Události: Dění kolem vývozu ukrajinského obilí
Zdroj: ČT24

OSN se obává hladomoru – hlavně v Africe. „Řekli jsme Vladimiru Putinovi, že musí za každou cenu pomoci usnadnit vývoz ukrajinských plodin,“ uvedl senegalský prezident a předseda Africké unie Macky Sall. 

Členové Africké unie dováželi v posledních letech skoro polovinu obilí z Ruska a Ukrajiny. Ta teď exportuje obilí po železnici například přes Rumunsko, kapacita nákladních vlaků je ale malá a zdaleka nestačí. I proto generální tajemník OSN hledá alternativní trasy a jednal i s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. 

Kyjev také obvinil Rusy, že z přístavů obilí kradou a přeprodávají ho, například Turecku. Sto tisíc tun pšenice na palubě jedné z ruských lodí mělo skončit i v Sýrii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
před 52 mminutami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP.
před 2 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 16 hhodinami

VideoV nových přístrojích budou povolené jen vyměnitelné baterie

Od příštího roku už nebude nutné kupovat si kvůli slábnoucí baterii nové mobilní telefony nebo sluchátka. Přístroje nově uvedené na trh po 18. únoru 2027 budou muset uživateli poskytovat možnost, aby si akumulátor sám vyměnil. Cílem nového evropského nařízení je prodloužit životnost techniky. Na dostupnost nebo ceny by změna neměla mít vliv. U některých zařízení ale bude i tak při výměně nutná pomoc odborníka.
před 16 hhodinami

Vláda představila hospodářskou strategii. Opozice ji vítá, upozorňuje na finance

Vláda provede kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ, řekl při prezentaci hospodářské strategie kabinetu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření ministr nespecifikoval. Už dříve ale připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos. Premiér Andrej Babiš (ANO) při představení hospodářské strategie řekl, že považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Podle opozice jde strategie správným směrem, ale problémy vidí v jejím naplňování či finančním krytí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Příjmy VZP za ukrajinské uprchlíky byly o 5,3 miliardy vyšší než náklady na péči

Příjmy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za pojištěné ukrajinské uprchlíky byly loni o 5,34 miliardy korun vyšší než náklady, které vynaložila na jejich zdravotní péči. Informaci poskytla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová. Od začátku ruské války na Ukrajině do konce září loňského roku byly příjmy celého zdravotnického systému za pojištění uprchlíků 26,2 miliardy korun, výdaje třináct miliard. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) proto navrhl peníze od VZP, která jich registrovala většinu, přerozdělit ostatním pojišťovnám.
před 22 hhodinami
Načítání...