Ekonomika se plně zotaví do poloviny příštího roku, předpovídá Deutsche Bank

Německá Deutsche Bank v pondělí zlepšila výhled světové ekonomiky pro letošní i příští rok. Předpověděla, že globální hospodářství se už do poloviny příštího roku vrátí na úroveň z období před příchodem koronavirové krize. Oživovat by měla do konce roku i německá ekonomika, předpokládá tamní centrální banka. Ve své pravidelné zprávě  v pondělí ale také uvedla, že zotavování asi zpomalí, protože nové zakázky přibývají pomaleji a sektor služeb je pod tlakem kvůli opatřením proti šíření koronaviru.

Deutsche Bank nyní předpokládá, že celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) se v letošním roce sníží o 3,9 procenta, zatímco v předchozí prognóze počítala s propadem o 5,9 procenta. Odhad růstu HDP v příštím roce pak zvýšila na 5,6 procenta z dřívějších 5,3 procenta, napsala agentura Reuters.

„S blížícím se koncem třetího čtvrtletí odhadujeme, že úroveň globálního HDP je zhruba na půl cesty zpátky k úrovni před virem. Předpokládáme nyní, že tato cesta bude dokončena do poloviny příštího roku, tedy o několik čtvrtletí dříve než v naší předchozí prognóze,“ uvedl šéf ekonomického výzkumu Deutsche Bank Peter Hooper.

Varoval nicméně před přetrvávající nejistotou a před možnými problémy v budoucnosti, a to mimo jiné v souvislosti s vysokým zadlužením a odklonem centrálních bank od mimořádně uvolněné měnové politiky.

Bundesbank: Oživování německé ekonomiky může zpomalit

Německá centrální banka pak ve své pravidelné zprávě v pondělí uvedla, že oživování německé ekonomiky by mělo do konce roku pokračovat, ale asi zpomalí, protože nové zakázky přibývají pomaleji a sektor služeb je pod tlakem kvůli opatřením proti šíření koronaviru. 

„Ve zbývající části roku může oživení pokračovat, ale ztratit na síle,“ stojí ve zprávě. V dokumentu se uvádí, že po prudkém poklesu ve druhém kvartálu přišlo v červenci oživení, které zřejmě pokračovalo i v srpnu, i když už v mírnějším tempu.

„Nicméně léto zůstane hluboko pod předkrizovou úrovní. To se týká jak průmyslu, tak služeb,“ píše se ve zprávě, která dodává, že průmyslové podniky sice hledí do budoucnosti s optimismem, ale ohledně budoucnosti vývozu zůstávají opatrné, protože příliv nových objednávek v poslední době zeslábl.

Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla o rekordních 9,7 procenta. Německá vláda začátkem měsíce zlepšila výhled vývoje ekonomiky na letošní rok. Nově odhaduje, že hrubý domácí produkt (HDP) kvůli koronaviru klesne o 5,8 procenta místo dosud očekávaných 6,3 procenta. I tak to bude nejvýraznější propad od konce druhé světové války.

Podle hlavní ekonomky Světové banky může oživení ekonomiky trvat až pět let

Hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová minulý týden uvedla, že oživení globální ekonomiky po krizi vyvolané pandemií covidu-19 může trvat až pět let. „Pravděpodobně nastane rychlé oživení, jakmile budou všechna omezení spojená s karanténou zrušena, ale úplné uzdravení bude trvat až pět let,“ řekla na konferenci v Madridu.

Reinhartová rovněž upozornila, že recese způsobná pandemií bude v některých zemích trvat déle a prohloubí nerovnosti, protože krize zasáhne mnohem více nejchudší v bohatých zemích a také nejchudší země budou zasažené výrazně více než bohatší. Poprvé za dvacet let tak podle ní kvůli krizi vzroste celosvětová míra chudoby.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) minulý týden odhadla, že globální ekonomika v letošním roce klesne o 4,5 procenta. Zlepšila tak svoji předchozí prognózu, ve které počítala s šestiprocentním propadem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 3 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 14 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 22 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled