Ekonomika se plně zotaví do poloviny příštího roku, předpovídá Deutsche Bank

Německá Deutsche Bank v pondělí zlepšila výhled světové ekonomiky pro letošní i příští rok. Předpověděla, že globální hospodářství se už do poloviny příštího roku vrátí na úroveň z období před příchodem koronavirové krize. Oživovat by měla do konce roku i německá ekonomika, předpokládá tamní centrální banka. Ve své pravidelné zprávě  v pondělí ale také uvedla, že zotavování asi zpomalí, protože nové zakázky přibývají pomaleji a sektor služeb je pod tlakem kvůli opatřením proti šíření koronaviru.

Deutsche Bank nyní předpokládá, že celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) se v letošním roce sníží o 3,9 procenta, zatímco v předchozí prognóze počítala s propadem o 5,9 procenta. Odhad růstu HDP v příštím roce pak zvýšila na 5,6 procenta z dřívějších 5,3 procenta, napsala agentura Reuters.

„S blížícím se koncem třetího čtvrtletí odhadujeme, že úroveň globálního HDP je zhruba na půl cesty zpátky k úrovni před virem. Předpokládáme nyní, že tato cesta bude dokončena do poloviny příštího roku, tedy o několik čtvrtletí dříve než v naší předchozí prognóze,“ uvedl šéf ekonomického výzkumu Deutsche Bank Peter Hooper.

Varoval nicméně před přetrvávající nejistotou a před možnými problémy v budoucnosti, a to mimo jiné v souvislosti s vysokým zadlužením a odklonem centrálních bank od mimořádně uvolněné měnové politiky.

Bundesbank: Oživování německé ekonomiky může zpomalit

Německá centrální banka pak ve své pravidelné zprávě v pondělí uvedla, že oživování německé ekonomiky by mělo do konce roku pokračovat, ale asi zpomalí, protože nové zakázky přibývají pomaleji a sektor služeb je pod tlakem kvůli opatřením proti šíření koronaviru. 

„Ve zbývající části roku může oživení pokračovat, ale ztratit na síle,“ stojí ve zprávě. V dokumentu se uvádí, že po prudkém poklesu ve druhém kvartálu přišlo v červenci oživení, které zřejmě pokračovalo i v srpnu, i když už v mírnějším tempu.

„Nicméně léto zůstane hluboko pod předkrizovou úrovní. To se týká jak průmyslu, tak služeb,“ píše se ve zprávě, která dodává, že průmyslové podniky sice hledí do budoucnosti s optimismem, ale ohledně budoucnosti vývozu zůstávají opatrné, protože příliv nových objednávek v poslední době zeslábl.

Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla o rekordních 9,7 procenta. Německá vláda začátkem měsíce zlepšila výhled vývoje ekonomiky na letošní rok. Nově odhaduje, že hrubý domácí produkt (HDP) kvůli koronaviru klesne o 5,8 procenta místo dosud očekávaných 6,3 procenta. I tak to bude nejvýraznější propad od konce druhé světové války.

Podle hlavní ekonomky Světové banky může oživení ekonomiky trvat až pět let

Hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová minulý týden uvedla, že oživení globální ekonomiky po krizi vyvolané pandemií covidu-19 může trvat až pět let. „Pravděpodobně nastane rychlé oživení, jakmile budou všechna omezení spojená s karanténou zrušena, ale úplné uzdravení bude trvat až pět let,“ řekla na konferenci v Madridu.

Reinhartová rovněž upozornila, že recese způsobná pandemií bude v některých zemích trvat déle a prohloubí nerovnosti, protože krize zasáhne mnohem více nejchudší v bohatých zemích a také nejchudší země budou zasažené výrazně více než bohatší. Poprvé za dvacet let tak podle ní kvůli krizi vzroste celosvětová míra chudoby.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) minulý týden odhadla, že globální ekonomika v letošním roce klesne o 4,5 procenta. Zlepšila tak svoji předchozí prognózu, ve které počítala s šestiprocentním propadem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 23 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
včera v 07:01

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...