Ekonomika se plně zotaví do poloviny příštího roku, předpovídá Deutsche Bank

Německá Deutsche Bank v pondělí zlepšila výhled světové ekonomiky pro letošní i příští rok. Předpověděla, že globální hospodářství se už do poloviny příštího roku vrátí na úroveň z období před příchodem koronavirové krize. Oživovat by měla do konce roku i německá ekonomika, předpokládá tamní centrální banka. Ve své pravidelné zprávě  v pondělí ale také uvedla, že zotavování asi zpomalí, protože nové zakázky přibývají pomaleji a sektor služeb je pod tlakem kvůli opatřením proti šíření koronaviru.

Deutsche Bank nyní předpokládá, že celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) se v letošním roce sníží o 3,9 procenta, zatímco v předchozí prognóze počítala s propadem o 5,9 procenta. Odhad růstu HDP v příštím roce pak zvýšila na 5,6 procenta z dřívějších 5,3 procenta, napsala agentura Reuters.

„S blížícím se koncem třetího čtvrtletí odhadujeme, že úroveň globálního HDP je zhruba na půl cesty zpátky k úrovni před virem. Předpokládáme nyní, že tato cesta bude dokončena do poloviny příštího roku, tedy o několik čtvrtletí dříve než v naší předchozí prognóze,“ uvedl šéf ekonomického výzkumu Deutsche Bank Peter Hooper.

Varoval nicméně před přetrvávající nejistotou a před možnými problémy v budoucnosti, a to mimo jiné v souvislosti s vysokým zadlužením a odklonem centrálních bank od mimořádně uvolněné měnové politiky.

Bundesbank: Oživování německé ekonomiky může zpomalit

Německá centrální banka pak ve své pravidelné zprávě v pondělí uvedla, že oživování německé ekonomiky by mělo do konce roku pokračovat, ale asi zpomalí, protože nové zakázky přibývají pomaleji a sektor služeb je pod tlakem kvůli opatřením proti šíření koronaviru. 

„Ve zbývající části roku může oživení pokračovat, ale ztratit na síle,“ stojí ve zprávě. V dokumentu se uvádí, že po prudkém poklesu ve druhém kvartálu přišlo v červenci oživení, které zřejmě pokračovalo i v srpnu, i když už v mírnějším tempu.

„Nicméně léto zůstane hluboko pod předkrizovou úrovní. To se týká jak průmyslu, tak služeb,“ píše se ve zprávě, která dodává, že průmyslové podniky sice hledí do budoucnosti s optimismem, ale ohledně budoucnosti vývozu zůstávají opatrné, protože příliv nových objednávek v poslední době zeslábl.

Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla o rekordních 9,7 procenta. Německá vláda začátkem měsíce zlepšila výhled vývoje ekonomiky na letošní rok. Nově odhaduje, že hrubý domácí produkt (HDP) kvůli koronaviru klesne o 5,8 procenta místo dosud očekávaných 6,3 procenta. I tak to bude nejvýraznější propad od konce druhé světové války.

Podle hlavní ekonomky Světové banky může oživení ekonomiky trvat až pět let

Hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová minulý týden uvedla, že oživení globální ekonomiky po krizi vyvolané pandemií covidu-19 může trvat až pět let. „Pravděpodobně nastane rychlé oživení, jakmile budou všechna omezení spojená s karanténou zrušena, ale úplné uzdravení bude trvat až pět let,“ řekla na konferenci v Madridu.

Reinhartová rovněž upozornila, že recese způsobná pandemií bude v některých zemích trvat déle a prohloubí nerovnosti, protože krize zasáhne mnohem více nejchudší v bohatých zemích a také nejchudší země budou zasažené výrazně více než bohatší. Poprvé za dvacet let tak podle ní kvůli krizi vzroste celosvětová míra chudoby.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) minulý týden odhadla, že globální ekonomika v letošním roce klesne o 4,5 procenta. Zlepšila tak svoji předchozí prognózu, ve které počítala s šestiprocentním propadem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...