Evropská komise (EK) zhoršila odhad růstu ekonomiky EU během letošního roku na 0,6 procenta. Je to o dvě desetiny bodu slabší růst, než s jakým počítala ještě koncem léta. Komise to během středy uvedla ve své podzimní makroekonomické prognóze. Orgán rovněž předpověděl pokles v rámci české ekonomiky, a to o 0,4 procenta.
EK v jarní prognóze, která byla zveřejněna v květnu, předpovídala unijní ekonomice na letošek růst o jedno procento. Zhoršení výhledu nyní zdůvodňuje více faktory, zejména vysokými životními náklady, slabou zahraniční poptávkou a dopady přísné měnové politiky centrálních bank.
Odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) na příští rok unijní exekutiva zhoršila na 1,3 procenta, zatímco v létě počítala s růstem o 1,4 procenta a na jaře o 1,7 procenta. „Očekáváme, že ekonomická aktivita bude postupně nabírat na síle, jak se díky stabilně příznivé situaci na trhu práce, růstu mezd a pokračujícímu snižování inflace zotavuje spotřeba,“ uvedla Evropská komise.
Mírnější bude proti jarní prognóze míra inflace, kterou orgán na letošní rok pro celou EU odhaduje na 6,5 procenta. To je o dvě desetiny procentního bodu méně, než předpokládal v květnu. Na příští rok počítá se zmírněním inflace na 3,5 procenta a v roce následujícím na 2,4 procenta.
Investice nadále porostou, očekává EK
EK výhled růstu ekonomiky eurozóny na letošní rok zhoršila také na 0,6 procenta, zatímco v létě počítala s růstem o 0,8 procenta a na jaře o 1,1 procenta. Odhad růstu na příští rok snížila na 1,2 procenta z jarního odhadu 1,6 procenta, na rok 2025 orgán odhad růstu stanovil na 1,6 procenta, tedy nepatrně méně než v celé EU.
„Navzdory přísnější měnové politice se očekává, že investice budou nadále růst, a to za podpory celkově solidní rozvahy firem a Nástroje pro oživení a odolnost,“ oznámila Evropská komise. Zmíněný nástroj je ústředním prvkem iniciativy NextGenerationEU, jejímž cílem je zajistit, aby EU vyšla ze současné krize silnější a odolnější.
Souhrnný rozpočtový schodek eurozóny příští rok podle prognózy klesne na 2,8 procenta HDP z letošních 3,2 procenta. Pokles pak má pokračovat, až se deficit v roce 2025 dostane dle prognózy na 2,7 procenta HDP. Byl by tak pod tříprocentním stropem, jak vyžadují unijní pravidla. „Hlavní příčinou tohoto poklesu bude výrazné zmírnění opatření v energetice v příštím roce a jejich postupné ukončení v roce 2025,“ uvedla EK.
Francie, Itálie, Slovensko, Malta a Belgie však budou mít rozpočtové schodky výrazně nad čtyřmi procenty HDP jak v příštím roce, tak v tom následujícím, uvádí prognóza. To pravděpodobně vyvolá ze strany evropské exekutivy disciplinární kroky vůči těmto zemím, poznamenala Evropská komise.
Poprvé jsou v prognóze uvedeny i kandidátské země na členství v EU. Jsou jimi Bosna a Hercegovina, Ukrajina nebo Moldavsko. Například Ukrajině EK na letošní rok předpovídá růst HDP o 4,8 procenta, v roce příštím se má tempo zmírnit na 3,7 procenta, ale v roce 2025 se očekává zase zrychlení na 6,1 procenta.
Prognóza se zabývá i výhledem ekonomiky Ruské federace a dochází k závěru, že tamní ekonomika se díky silnější domácí poptávce a fiskálním stimulům zotavuje. Na letošní rok jí předpovídá růst o dvě procenta, v roce příštím ale očekává zhoršení. To zdůvodňuje mimo jiné přísnou měnovou politikou centrální banky.
Českou ekonomiku čeká pokles, tvrdí EK
Zatímco EK na jaře počítala s růstem české ekonomiky o 0,2 procenta, nyní odhaduje její pokles o 0,4 procenta. K pozvolnému růstu by se tuzemská ekonomika přitom mohla vrátit v příštím roce, kdy EK očekává růst hrubého domácího produktu o 1,4 procenta. Původně jej však odhadovala dokonce na 2,6 procenta.
Evropský orgán rovněž odhaduje zrychlení tempa růstu HDP na tři procenta na rok 2025. Inflace bude v České republice podle odhadu EK i nadále klesat. Po hodnotě osmnácti procent v prvním čtvrtletí letošního roku se míra inflace výrazně snížila v důsledku nižšího růstu cen energií a potravin. Na letošní rok EK odhaduje, že inflace zpomalí na 12,2 procenta, v příštím roce na 3,2 procenta a během toho následujícího na 2,4 procenta.
„Ceny energií by měly ve čtvrtém čtvrtletí 2023 a v prvním kvartálu 2024 zaznamenat další meziroční nárůst v souvislosti se skončením platnosti energetických opatření,“ uvedla EK.
„Hospodářský růst v Česku v posledních čtyřech čtvrtletích stagnoval, protože vysoká inflace a napjaté finanční podmínky vedly k poklesu reálného příjmu domácností a nárůstu preventivních úspor, což utlumilo soukromou spotřebu,“ shrnul evropský orgán ve své zprávě. Na příští rok očekává zrychlení tempa růstu vzhledem ke zlepšení důvěry spotřebitelů i zvýšení výdajů v souvislosti s klesající inflací a růstem reálných mezd.
