Čistý zisk energetické společnosti ČEZ loni meziročně klesl o 45 procent na 10,5 miliardy korun. Meziroční srovnání podle ČEZu značně ovlivnily jednorázové výnosy za 7,5 miliardy korun z roku 2017, hlavně z prodeje akcií maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL. Tržby loni činily 184,5 miliardy korun a meziročně stouply reálně o téměř 11 miliard korun. Vyplývá to z informací, které v úterý firma zveřejnila. Výsledky byly horší než odhady analytiků.
ČEZ získal předloni z prodeje akcií MOL 4,5 miliardy korun. Bez tohoto vlivu by se loňský zisk snížil meziročně o čtyři miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) klesl loni meziročně o osm procent na 49,5 miliardy korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy nesouvisející s běžným hospodařením roku byl nižší o 37 procent a dosáhl 13,1 miliardy korun.
„Meziroční pokles čistého zisku o 8,5 miliardy korun reflektuje především neopakovatelné jednorázové pozitivní vlivy z roku 2017 v celkové výši 7,5 miliardy korun,“ uvedl místopředseda představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.
„Pokles ziskovosti ČEZ odráží hlavně jednorázové příznivé vlivy z roku 2017, které přechodně navýšily základnu meziročního srovnání, takže hospodaření v loňském roce mělo nastavenu laťku nepřirozeně vysoko. Není tedy žádnou katastrofou, že laťku ČEZ loni nepřeskočil,“ řekl v úterý dopoledne hlavní ekonom Czech fund Lukáš Kovanda.
Negativně loni dál působil zejména růst nákladů na emisní povolenky pro výrobu, a to o 1,3 miliardy korun. Tržní cena povolenek stoupla a zároveň klesl objem jejich bezplatného přídělu. Dále loni vzrostly stálé náklady na výrobu elektřiny z klasických zdrojů.
„Naopak pozitivně působila meziročně zejména vyšší výroba z jaderných zdrojů a vyšší povolené výnosy z distribuce reflektující nárůst investic do distribuční sítě v České republice,“ doplnil Novák.
Výroba elektřiny z tradičních zdrojů stoupla meziročně o procento na 61,3 terawatthodiny (TWh), výroba z jaderných elektráren vzrostla o šest procent na 29,9 TWh. Výroba elektřiny z větrných, fotovoltaických a malých vodních elektráren dosáhla 1,8 TWh, meziročně o 11 procent méně kvůli horším povětrnostním podmínkám v Rumunsku a nepříznivým hydrometeorologickým podmínkám v Česku, uvedl ČEZ.
Nižší zisk bude znamenat asi i pokles dividendy
Loňské výsledky ČEZu zaostaly za očekáváním analytiků, kteří předpokládají i pokles dividendy. „Horší, než nač trh sázel, bylo hospodaření ČEZu i v samotném posledním čtvrtletí roku 2018. Akcie ČEZu v reakci na zveřejnění výsledků nejprve reagovaly poklesem až o 0,8 procenta, poté ztrátu umazaly a pohybují se v mírně růstovém pásmu,“ uvedl Kovanda.
„Ze zisku roku 2018 by měla dividenda být přibližně na úrovni 24 korun. Což ale nemusí být finální číslo, například může čerpat i ze zisků minulých let a dividendu tímhle navýšit,“ uvedl analytik Komerční banky Jiří Kostka.
Majoritním akcionářem ČEZu firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií.
Výhled na letošní rok je ale naopak pozitivní. „Budoucnost ČEZu je příznivější, než jaká pro něj byla uplynulá léta, protože došlo k markantnímu růstu cen silové elektřiny. To umožní ČEZu konsolidovat své hospodaření a opět nastoupit na růstovou dráhu ziskovosti. Proto investoři neztrácejí chuť a akcií ČEZu se po dnešku významněji nezbavují,“ dodal.
Střednědobě ziskovost ČEZu podle Kovandy poroste nejen kvůli dražším emisním povolenkám a dražšímu uhlí, nýbrž i kvůli odstavování německých jaderných a uhelných elektráren.
V letošním roce ČEZ předpokládá zvýšení zisku EBITDA na 57 až 59 miliard korun a růst čistého zisku na 17 až 19 miliard korun. „V roce 2019 se po letech meziročních poklesů realizačních cen vyrobené elektřiny významně projeví ve výsledcích hospodaření Skupiny ČEZ růst cen elektřiny na velkoobchodních energetických trzích,“ uvedl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
ČEZ chce na mzdách ušetřit půl miliardy
„Dlouho očekávaný pád na dno nastal v roce 2018. Nyní by se výsledky společnosti ČEZ měly začít zlepšovat. Nahrává tomu situace na evropském energetickém trhu, která vede k růstu ceny elektřiny,“ řekl Tomáš Matuška, vedoucí obchodního oddělení BHS, která je jednou z největších společností obchodujících s cennými papíry v Česku.
Do konce roku hodlá největší energetická firma v Česku propustit pět set zaměstnanců, důvodem je úspora půl miliardy korun. Desítky lidí odešly na začátku roku, uvedly Lidové noviny. Firma má přes třicet tisíc zaměstnanců.
Propouštění by se mělo dotknout hlavně zaměstnanců v pražské centrále firmy. „Nyní každé místo analyzujeme a zvažujeme, jaké má přínosy. Nechceme někoho propustit, abychom jej pak museli nahradit externími zdroji,“ řekl serveru místopředseda představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.
ČEZ chce podle něj letos vyrobit meziročně o osm procent elektřiny více, tedy přes 68 TWh, z toho přes 31 TWh v jaderných zdrojích. Navýšit by se měly i tržby z energetických služeb nad 20 miliard korun.
Tržby ČEZu v komplexních službách loni stouply o 120 procent
Naopak tržby energetické společnosti ČEZ v komplexních energetických službách (ESCO) stouply loni meziročně o 120 procent na 16 miliard korun. Meziročně podle místopředsedy
představenstva firmy a ředitele divize nová energetika a distribuce Tomáše Pleskače vzrostly také výsledky obchodování s komoditami – obchodní výsledek takzvaného tradingu činil tři miliardy korun, o polovinu více než v roce 2017.
ČEZ působí v segmentu ESCO v Česku, na Slovensku, v Německu, v Polsku a v Rumunsku. Největší objem tržeb segmentu podle dřívějšího vyjádření firmy přináší dceřiné společnosti v Německu, kde ČEZ vlastní skupinu Elevion, zaměřující se zejména na dodávky a instalační práce pro průmysl a administrativní budovy, a skupinu Kofler Energies, která obdobné zakázky především projektuje. Koupě obou skupin výsledkům oblasti významně pomohla.
„Meziročně vzrostly ESCO tržby o celých 120 procent, což je samozřejmě v rámci energetické společnosti obrovské číslo. Růst byl tažen především akvizičně. Ale není to jenom o akvizičním růstu, ale i o organickém růstu v jednotlivých firmách, které jsme vlastnili před rokem 2018,“ uvedl Pleskač. Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš doplnil, že letos očekává ČEZ tržby v segmentu přes 20 miliard korun.
Sektor ESCO se zaměřuje na komplexní energetické potřeby firem, obcí a institucí, zajišťuje dodávky komodit, energetické audity a energetické poradenství, externí dodávky tepla a elektřiny nebo výstavbu kogeneračních jednotek a instalaci fotovoltaických elektráren. Je také dodavatelem služeb souvisejících s veřejnou a firemní elektromobilitou.
ČEZ má dalšího zájemce o bulharská aktiva
Podle Pleskače má ČEZ dalšího zájemce o svá bulharská aktiva. Jméno uchazeče ale neuvedl. O dalším postupu má být podle něj jasno v dubnu. Od prosince loňského roku vede ČEZ jednání o prodeji aktiv v Bulharsku paralelně s firmami India Power a Inercom. S Inercomem ČEZ loni v únoru podepsal smlouvu o prodeji, společnost ale zatím stále nesplnila odkládací podmínky.
V dubnu podle Pleskače očekává ČEZ nabídky od India Power a případně i od nového zájemce. „Když se od aktuálního stavu, kdy máme jednu podepsanou smlouvu a dva další uchazeče, dostaneme k tomu, co by nás mohlo čekat v nejbližších týdnech a měsících, tak to bude primárně vyhodnocení těch dvou závazných nabídek, které předpokládám, že dostaneme,“ uvedl Pleskač.
„Podle toho, co v těch dvou nabídkách bude napsáno, se rozhodneme. Buď s jedním z těch dvou uchazečů pokračovat v nějaké exkluzivní fázi směrem k podpisu nových smluv – to by samozřejmě znamenalo vypovězení těch starých, nebo se rozhodneme ukončit prodejní proces,“ dodal. Ve hře je podle něj stále i Inercom, firma ale musí změnit odpor bulharského antimonopolního úřadu k transakci, na základě které měla bulharská aktiva ČEZu získat.
Inercom a ČEZ podepsaly smlouvu o prodeji loni, bulharský antimonopolní úřad ale její realizaci 19. července znemožnil se zdůvodněním, že by Inercom získal na energetickém trhu dominantní postavení. Obchodní transakce, jejíž hodnota se odhaduje na 320 milionů eur (8,3 miliardy korun), vyvolala záhy pochybnosti, zda tak malá společnost, jako je Inercom, dokáže financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nejasné také bylo, z jakých zdrojů firma získala peníze nutné k tak velkému nákupu.
Do balíku prodávaných firem ČEZu patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria.
ČEZ, který je ve většinovém vlastnictví českého státu a je největší tuzemskou energetickou firmou, vede mimo jiné arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho energetické investice v zemi. Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu více než třem milionům obyvatel Bulharska.
