Energetická společnost ČEZ zvýšila ve třech čtvrtletích letošního roku meziročně čistý zisk i tržby, shodují se analytici. V samotném třetím čtvrtletí však podle nich tržby klesly a je otázkou, zda bude firma upravovat své celoroční cíle. ČEZ své oficiální výsledky zveřejní v úterý.
ČEZ za 9 měsíců zvýšil meziročně čistý zisk i tržby. Je tady však několik „ale“
Loni od začátku ledna do konce září dosáhl ČEZ čistého zisku 14,7 miliardy korun a utržil 145,1 miliardy korun. Nyní čekají analytici za stejné období čistý zisk mezi 17,3 až 17,8 miliardami korun. Tržby by měly meziročně stoupnout o několik málo miliard, odhadují.
K růstu celoroční ziskovosti přispěly mimo jiné mimořádné příjmy z prodejů akcií MOL a bytů v Praze-Písnici v prvním pololetí. Analytici míní, že ve třetím čtvrtletí však firmě meziročně klesly tržby, a podle některých z nich i čistý zisk. „Očekáváme, že výnosy za třetí čtvrtletí 2017 by měly dosáhnout 43,6 miliardy korun, tedy o 5,7 procenta meziročně méně. Meziroční pokles je z našeho pohledu dán nižší realizovanou cenou elektřiny,“ uvedl analytik J&T Banky Bohumil Trampota.
Provozní zisk před odpisy a amortizací EBITDA by se měl pak podle týmu analytiků Komerční banky snížit o tři procenta na 10,4 miliardy korun. Za očekávaným propadem provozního zisku o více než 20 procent stojí zvýšené odpisy o 5,6 % vlivem zařazení elektrárny Prunéřov do dlouhodobého majetku firmy. Naopak se v odhadech nepočítá se zařazením zmodernizované elektrárny Ledvice. „Na úrovni čisté ziskovosti odhadujeme růst o 27 % na 1,03 miliardy korun,“ říká analytik Komerční banky (KB) Miroslav Frayer.
Ilustrační foto
ČEZ možná upraví své celoroční cíle
Analytici tak budou sledovat, zda ČEZ při zveřejnění výsledků upraví své celoroční cíle, které firma v srpnu navýšila. O jednu miliardu v případě EBITDA, na celkově 53 miliard korun. Výhled čistého zisku pak vzrostl o dvě miliardy, ze 17 na 19 miliard korun, což podle analytiků Komerční banky reflektuje očekávání vyššího využití jaderných zdrojů v druhém pololetí.
„Podle plánu odstávek by především ve čtvrtém kvartále měly obě jaderné elektrárny vyrábět na víceméně plný výkon. Vyšší nasazení jaderných zdrojů však bude pouze částečně kompenzovat negativní vliv poklesu průměrných nasmlouvaných cen elektřiny, a tak pro rok 2017 očekáváme další snížení EBITDA,“ konstatuje Frayer.
Společnost původně oznámila zmíněné zvýšení odhadu zisku pro rok 2017 poté, co čistý zisk za první pololetí dosáhl díky jednorázovým příjmům 17 miliard korun, což byl původní výhled společnosti na celý rok. Jenže je tady několik „ale“, ve kterých analytici spatřují riziko.
Jedním z nich je to, že Nejvyšší soud v Brně zrušil rozhodnutí nižších instancí ve sporu se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) o náhradu škody za nasmlouvanou, ale neodebranou elektřinu za rok 2010, za což ČEZ již v roce 2015 získal 1,13 miliardy korun.
Podobný spor se vede i o nasmlouvanou, ale neodebranou elektřinu za rok 2011, kdy by měla SŽDC celkově zaplatit 1,2 miliardy korun. Tato částka byla právě součástí letošního výhledu managementu na očištěný čistý zisk ve výši 19 miliard korun. Spor se však komplikuje a je otázkou, zda ČEZ letos tuto částku získá. „Podle mého názoru tak nelze vyloučit korekci výhledu o tuto částku,“ řekl analytik Fio banky Jan Raška.
Otázkou také je, zda společnost do výhledu zakomponuje, nebo ho zhorší o prodej bulharské elektrárny ve Varně, který by vlastně výpadek ze sporu s SŽDC víceméně kompenzoval. „Bude záležet na rychlosti rozhodnutí tamního regulátora,“ uvedl Raška.
obrázek
Růst ceny elektřiny se projeví až v roce 2019
V dlouhodobém horizontu tedy očekávají analytici normalizaci provozu jaderných elektráren a snížení odstávek na úroveň nezbytnou pro pravidelnou výměnu paliva a nezbytné opravy.
„Předpokládáme, že výroba v jaderných zdrojích příští rok dosáhne k 30 TWh a na této úrovni bude pokračovat i v horizontu následujících pěti let. Potenciální rozšiřování jaderných zdrojů vzhledem k velké míře nejistoty v analýze nezohledňujeme. V projekcích jsme naopak zohlednili plány společnosti na postupné snižování kapacity uhelných zdrojů. Do roku 2020 očekává ČEZ snížení kapacity hnědouhelných elektráren z 5 na 3,7 GW. Hlavní pokles výrobní kapacity je plánován u nerekonstruovaných zdrojů bez dostupnosti vlastního uhlí,“ konstatuje Frayer z KB.
Analytici týmu KB však předpokládají, že negativní dopad na výrobu elektřiny z uhelných zdrojů bude částečně zmírněn výrobou v zrekonstruovaných a efektivnějších zdrojích s nižšími emisemi CO2, jejichž kapacita vzroste z 1,6 na 2,2 GW po uvedení nové 660MW elektrárny Ledvice do plného provozu.
A zároveň se počítá s tím, že nedojde k zásadním změnám v produkci z plynových elektráren a obnovitelných zdrojů, jejichž kapacita i podle plánů společnosti zůstane víceméně na stávajících úrovních okolo 0,8 a 1,8 GW.
ČEZ své prodejní ceny zajišťuje s předstihem, a proto se vývoj cen na energetické burze promítá do finančních výsledků firmy se zpožděním. Cena německé elektřiny, s kterou cena české elektřiny blízce koreluje, od června sice vystoupala z 30 euro/MWh na současných 36,5 euro/MWh. ČEZ však podle odhadů letos prodával elektřinu přibližně za 31 EUR/MWh. Společnost má totiž zajištěno více než 80 procent očekávané produkce roku 2018 v průměru za 29,5 EUR/MWh a 50 procent produkce 2019 za 29 EUR/MWh.
„Bude tak trvat minimálně rok a půl, než se současný růst cen silové elektřiny promítne do průměrných prodejních cen a hospodaření společnosti. Očekáváme, že současný růst cen silové elektřiny se začne do realizovaných prodejních cen ČEZ promítat až od roku 2019,“ vysvětluje Frayer.
Dividenda za rok 2017 by se mohla vyšplhat na 35 korun na akcii
Dividendová politika ČEZ byla již letos diskutovaným tématem. Klesající ziskovost společnosti zřetelně ukazovala na výrazně nižší budoucí dividendy v případě zachování výplatního poměru 60–80 %.
Vzhledem k tomu, že dividendy ČEZu jsou důležitou součástí státního rozpočtu, má stát jako majoritní vlastník zájem na udržení vysoké dividendy. „To bylo zřejmé i z letošního tlaku ministerstva financí na udržení výše výplaty z minulých let na úrovni 40 korun na akcii,“ připomíná vývoj Frayer.
Management společnosti následně oznámil spolu s výsledky za první kvartál i dočasné zvýšení horní hranice výplatního poměru v následujících dvou letech z 80 % na 100 %. Z čistého zisku roku 2016, upraveného o jednorázové odpisy majetku a goodwillu, pak valná hromada společnosti schválila výplatu 33 korun na akcii, což představovalo výplatní poměr 93 procent.
Výplata dividendy za roky 2007–2017 (v Kč)
„V analýze vycházíme z předpokladu, že zvýšený stoprocentní výplatní poměr bude udržen i v příštích dvou letech. Vzhledem k výraznému navýšení čistého zisku v letošním roce díky jednorázovým položkám a zachování stoprocentního výplatního poměru očekáváme tedy zvýšení dividendy v příštím roce na 35 korun na akcii,“ odhaduje Frayer.
V dalších letech pak bude podle něho absolutní hodnota dividendy výrazně klesat, a to jak z důvodu poklesu zisku, tak kvůli snížení výplatního poměru. „I přes pokles vyplácené dividendy zůstává dividendový výnos při současné ceně akcie na relativně atraktivních 6–8 procentech,“ říká Frayer.
„V minulosti akcie ČEZ korelovaly s vývojem ceny elektřiny. Zdá se, že tento rok prozatím akcie ČEZ za vývojem ceny elektřiny zaostává, k čemuž dle nás není příliš velký důvod. Rostoucí ceny elektřiny by tak měly podpořit akcie ČEZ,“ dodává.
Vývoj akcií ČEZ (v Kč)
Akvizice společnosti lze pak podle něho očekávat zejména v oblasti chytré energetiky a obnovitelných zdrojů. „Naopak ČEZ bude dále hledat zájemce o svá bulharská aktiva. Výstavba nových jaderných reaktorů je dle nás bez vládních záruk nepravděpodobná. Důležité pro další osud firmy bude diskutované rozdělení, a zda k němu vůbec dojde,“ dodal Frayer.
ČEZ minulý týden zároveň oznámil, že prodá dočasně odstavenou elektrárnu ve Varně bulharské společnosti SIGDA OOD. Bulharsko nezískalo od Evropské unie povolení ani pro krátkodobý provoz elektrárny.
Budou ČEZ čekat změny?
Analytici také v kontextu výsledku voleb nedávno zmínili, že se výhledově můžou případné změny dotknout právě firmy ČEZ, protože Andrej Babiš opakovaně kritizoval vedení firmy a vazby na další politické strany.
„Ale ani zde nejde o žádný konkrétní návrh, ale spíše riziko personálních změn ve vedení firmy někdy v budoucnu,“ uvedl nedávno hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.