Čínská ekonomika loni rostla nejpomaleji za 28 let. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvýšil o 6,6 procenta. Čínské hospodářství loni ovlivnila i obchodní válka s USA. Analytici očekávají, že letos bude ekonomika dál mírně zpomalovat.
V roce 2017 činil růst čínského HDP 6,8 procenta, loni už to bylo jen 6,6 procenta. V posledním čtvrtletí loňského roku meziroční růst čínské ekonomiky zvolnil na 6,4 procenta z 6,5 procenta v předchozích třech měsících.
Čína v roce 2010 díky rychlé hospodářské expanzi vystřídala na postu druhé největší ekonomiky světa Japonsko. Hospodářský růst v Číně však v posledních letech zpomaloval, v posledním roce k tomu přispěly také obchodní spory se Spojenými státy.
I pro letošek očekávají analytici podle průzkumu agentury Reuters zpomalení růstu čínského HDP, a to na 6,3 procenta.
Zpomalování Číny může mít dopad na vývoj globální ekonomiky, proto znervózňuje i světové firmy. Třeba Apple se obává, že tento trend ovlivní prodeje společnosti. Z dopadů obchodních sporů mezi USA a Pekingem si dělají vrásky zejména automobilky.
Čínská vláda se snaží ekonomiku podpořit urychlením stavebních projektů, snížením některých daní a snížením bankovních rezerv. Čínští politici také chtějí, aby růst nadále nepopoháněl primárně vývoz, nýbrž domácí spotřeba, připomíná BBC.
Podle ekonoma Juliana Evanse-Pritcharda z Capital Economics China byla čínská ekonomika ke konci roku 2018 slabá, ale „držela se lépe, než mnozí očekávali“. Podle Evanse-Pritcharda situaci ovlivnilo ochlazení globálního růstu a opožděný dopad pomalejšího růstu úvěrů. Čínská ekonomika pravděpodobně ještě oslabí, než se růst v druhé polovině roku ustálí, řekl BBC expert.
Plánované zpomalení
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda pro ČT24 k čínskému zpomalování uvedl, že by mohlo nakonec přece jen jít o měkké přistání druhé nejsilnější světové ekonomiky. Připomněl, že částečně je čínské zpomalení plánované.
„Čína usiluje o transformativní změnu celého svého ekonomického modelu. Z exportně a výrobně orientovaného hospodářství, opřeného o armádu levné pracovní síly, přechází na pokročilejší ekonomický model, založený na spotřebě vlastních domácností a investicích, zajišťujících výrobu s vyšší přidanou hodnotou. V takovém stádiu je iluzorní dosahovat dvouciferných měr růstu, jako když Čína byla ještě ,dílnou světa‘“, uvedl ekonom.
„Obchodní válka se nyní projevuje především rostoucí nejistotou,“ řekl agentuře DPA analytik Max Zenglein z německého výzkumného institutu pro čínská studia Merics. „Opravdu vážné to bude, pokud se do března nenalezne žádné řešení a znovu se zvednou cla,“ dodal.
Washington dal Pekingu termín do 1. března. Jestliže Čína do té doby více neotevře svůj trh, nezačne účinněji bojovat proti krádežím duševního vlastnictví a nepřestane s vynucováním transferu technologií, hrozí americký prezident Donald Trump další eskalací konfliktu.
Kovanda připomněl další dvě příčiny, které způsobují zpomalování. První je snaha Pekingu snížit zadluženost zejména čínské podnikové sféry. Odvykání si dluhovému dopingu ordinuje politbyro postupně, aby příliš neohrozilo celkový výkon ekonomiky. Jedním z průvodních projevů je, že „zarazilo“ či alespoň omezilo rozmáchlé investice čínských subjektů do zahraničních trofejních aktiv, například fotbalových klubů. V Česku je realizovala zejména společnost CEFC.
Druhou příčinou, která prohlubuje zpomalení čínské ekonomiky, je právě pak obchodní válka, kterou s říší středu od loňska vedou Spojené státy. Čínské úřady však její dopad označují za zvládnutelný. Nelze ale opomenout například to, že v prosinci 2018 se podmínky v čínském průmyslu poprvé po 19 měsících zhoršily, uvedl Kovanda. Nečekané zhoršení má podle něho na svědomí zejména pokles zakázek a vývozních objednávek. V obou případech jde o důsledek napětí v obchodních vztazích s USA.
Jak zareaguje vláda?
Čínští politici se zavázali, že se budou letos snažit omezit riziko velkých ztrát pracovních pozic, uvedla agentura Reuters. Vylučují však masivní stimulační opatření, na která Peking spoléhal v minulých letech. Ta povzbudila růst, ale vedla také k prudkému nárůstu dluhů.
„Vláda má prostředky na podporu ekonomiky. Může zvýšit výdaje na infrastrukturu a mohou snížit požadavky na rezervy bank. Nemusíme se proto obávat o kapitálové výdaje (investice),“ uvedl pracovník tokijského Daiwa Institutu Naoto Saito. Dodal však, že problém leží ve spotřebě. Obchodní střety USA a Číny mohou vést k poklesu spotřebitelské nálady. Až dosud vedl slušný růst mezd k růstu spotřeby. To se může podle něj do budoucna změnit.
Experti pro Reuters uvedli, že vláda může spustit fiskální stimuly v březnu. Ty by mohly zahrnovat daňové škrty a větší výdaje na infrastrukturní projekty. Hovoří se i o možnosti povolit místním vládám vydat speciální dluhopisy na financování klíčových projektů.
Na vině poklesu růstu čínského HDP jsou především investice, uvedl analytik Patria Finance Jan Bureš. Exportně zaměřené firmy investují méně kvůli obavám z obchodní války a ty ostatní (včetně velkých státních) kvůli tažení čínských úřadů proti dalšímu nadměrnému zadlužování.
